Asi za dva týdny jsem jela se svou maminkou vlakem do Lednice. Maminka si to moc přála a už delší dobu jsme výlet plánovaly. Děti měly ten den letět s tatínkem na Maltu. Najednou mi od jednoho z dětí přišly sms zprávy plné strachu, že se bojí, že spadne letadlo, co když tam budou teroristé, že tam nechce letět...

Odpovídala jsem, ať se nebojí, že se budu za ně modlit, že Pán Ježíš je bude chránit. Snažila jsem se své dítě maximálně uklidnit, ale samotnou mě to velice zneklidnilo. Slyšíme zprávy o teroristech a pádech letadel...

V Lednici na zámku jsem se vůbec nedokázala soustředit na výklad, v duchu jsem byla v modlitbách za Boží ochranu.

Před jedenáctou jsme šly s maminkou na oběd, zrovna v době plánovaného startu letadla. Už jsem to nevydržela a šla na toaletu. Tam jsem se vroucně modlila. V tom jsem vnitřním zrakem uviděla letící letadlo, které držela velká, mocná dlaň. Boží ruka bude držet jejich letadlo! Naplnil mě naprostý pokoj. Šla jsem zpět do restaurace, konverzovala jsem s maminkou, celé odpoledne jsme si užily v okolí lednického zámku, byly jsme i na Janově hradě, viděly obří sochy z mořského písku a v klidu dojely domů.

Letadlo v pořádku přistálo na Maltě. Když měli naši letět za deset dní zpátky, byla jsem zcela klidná. Věřila jsem, že Boží vzkaz platí i pro cestu zpět. Díky Pane, že jsi mě uklidnil! Díky, že jsi je ochránil!

Pán Ježíš říká nám, svým učedníkům: „Nemějte starost, neznepokojujte se, nebojte se... Hledejte Boží království a vše ostatní vám bude přidáno...“

Veronika Salamonová, AC Prostějov