Jak už napovídá samotný název akce, má Eurocamp RR formu týdenního stanového tábora. V Polsku jsme nalezli azyl na bývalém vojenském letišti, které poskytlo dostatečný prostor a soukromí pro ubytování více než sedmi tisíc účastníků letošního Eurocampu. Jednotlivé národy si tam na předem určených místech vybudovaly vlastní tábory, jež hrály důležitou roli při našem pobytu. Výjimkou byly nejpočetnější delegace Němců a domácích Poláků, kteří měli těchto táborů několik. V táborech se spalo, společně jedlo a probíhaly tam také odpolední workshopy a večerní kafetérie pro hosty z jiných národů. Středobodem dění v každém táboře byly komunitní prostory tvořené buď velkým stanem, nebo hangárem. Zásadní prvek takového tábora představovala rovněž slavnostní dřevěná vstupní brána, přičemž se jednotlivé delegace předháněly v nápaditosti svých konstrukcí. Jednotlivé tábory byly potom součástí některé z vesnic. Tak například účastníci z ČR byli ubytováni v 6. táboře 5. vesnice. Tu s námi sdílely ještě delegace z Finska, Norska, Chorvatska, Slovinska a pochopitelně také Poláci a Němci, kteří byli „prostě všude“.
Klíčovou složkou dění na Eurocampu bývá duchovní program, což bylo v Polsku patrné již z režimu dne. Po budíčku a snídani probíhala každý den dopolední bohoslužba. Ta se konala buď v rámci národních táborů, anebo v rámci celé vesnice. Dorozumívacím jazykem v případě větší bohoslužby byla angličtina. Ve volných chvílích před obědem a po obědě se naskýtala možnost zúčastnit se některé z četných sportovních soutěží, či navštívit okolní tábory a vesnice, kde byly pro příchozí připraveny různé workshopy. Velice populární se stala například švédská polní kovárna, kde si návštěvníci mohli zkusit vykovat skobu či háček. Díky čtyřem výhním a osmi kovadlinám provoz odsýpal, přičemž obdiv budily i přísné bezpečnostní standardy. V jednom z polských táborů si zase bylo možno vyzkoušet odlévání drobných kovových šperků a například dílen na výrobu loučí bylo na Eurocampu k dispozici hned několik. U takových aktivit přitom nejde jen o zdokonalování se po fyzické stránce a v praktickém životě, ale naopak, představují v prvé řadě vynikající příležitost k navázání vztahů a následnému řešení věcí důležitějších a trvanlivějších, než jsou sportovní výsledky, šperky a kování. Vyvrcholením každého dne byl večerní program, kdy se všichni účastníci Eurocampu shromáždili v obrovském stanu ke společné bohoslužbě. Ta byla vedená v němčině a angličtině, přičemž cizojazyčné delegace měly možnost simultánního překladu do svého jazyka ze sluchátek. Kázali pastoři ze Švýcarska a Německa, chvály vedla německá skupina. Tématem celého letošního Eurocampu bylo „Kingdom now, but not yet“ (Království teď, ale ještě ne“) a i zkušení křesťanští matadoři z našich řad se shodovali, že účast na této akci pro ně byla obohacením. Po bohoslužbě bylo možno den zakončit v některé z četných kafeterií, kde se podávala krmě typická pro daný národ či region. Duchovním srdcem Eurocampu byl potom sousední velký stan, kde probíhala nonstop modlitební stráž a každý účastník tam mohl kdykoliv zavítat pro ztišení, povzbuzení a modlitbu. Podle svědectví organizátorů šly počty dětí nově obrácených k Bohu a pokřtěných v Duchu svatém do desítek.
A jak zhodnotit českou účast? Navzdory nečetné delegaci jsme na Eurocampu 2016 byli vidět. Někteří naši spoluobčané zaznamenali značné úspěchy ve sportovních soutěžích, ale ještě významnější bylo uznání organizátorů díky ochotným českým srdcím a rukám. Zřejmě žádná jiná delegace totiž neměla v poměru k počtu účastníků tolik dobrovolníků jako my. Významná část výpravy v čele s Petrem Walachem dorazila již na stavění tábora o týden dříve a kdykoliv organizátoři vyzvali účastníky k jednorázovému doplnění stavu dobrovolníků, dorazil na jejich sraz celý houfec z českého tábora. Velmi dobré svědectví pro ostatní! Jinak organizaci celého Eurocampu měli na starost Poláci s Němci a nutno uznat, že spojení polského nadšení s německou důkladností slavilo naprostý úspěch. Například zdravotnické zajištění akce sestávalo z polní nemocnice s nepřetržitou službou lékařů a sester, doplněné o stanoviště týmu polské zdravotnické záchranné služby a převozových sanitních vozů k transportu pacientů v rámci areálu. Zdravotníci delegovaní do každého tábora se tak v případě potřeby mohli spolehnout na rychlou posilu z řad profesionálů. Rovněž v oblasti bezpečnosti neponechali Poláci nic náhodě. Příjemným překvapením pro české účastníky výpravy potom byla kvalita polských potravin, kterou lze označit za skutečně vynikající. I starostliví rodiče tak mohli být pro tentokrát bez obav, neboť o blaho účastníků bylo postaráno opravdu všestranně a polský Eurocamp může posloužit jako učebnicový příklad touhy sloužit Bohu a dětem na nejvyšší dostupné úrovni.
Děkujeme tedy Pánu Ježíši za skvělou akci, za bezpečnou cestu tam a zpět a za inspiraci do dalšího života i služby. Příští Eurocamp RR se má konat ve Švýcarsku. Již nyní se tak můžeme těšit na společenství v nádherné přírodě, s precizní organizaci a u skvělého jídla. Náklady na účast lze sice očekávat vyšší než v případě Polska, ale ke koncentraci potřebných sil a prostředků mají případní zájemci několik let čas.
Josef Jan Kovář – Jožka
Royal Rangers Brno