Loading…
  • 0
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
Radek Smetana

Radek Smetana

Letniční hnutí je rozmanité, prchavé a nestálé. Harvey Cox

Jak se dozvíte z jiných stránek tohoto čísla našeho časopisu, nedávno proběhla v rámci naší církve pastorální konference, která se zabývala biblickou hermeneutikou. Výraz hermeneutika pochází z řeckého slova herméneuein (= vykládat, překládat, přeložit) a nauka, která nese toto jméno, se obecně zabývá metodami správného chápání a výkladu textů, zejména náboženských, právních a filosofických. V biblické hermeneutice jde o to, jak už sám název napovídá, jak správně vykládat Boží slovo, tedy Bibli.

MICHAEL BROWN, EXTRÉMNÍ MILOST – recenze

Napsal(a) sobota, 25. listopad 2017 08.20

BROWN, M. Extrémní milost. Albrechtice: Nakladatelství Křesťanský život, 2014. 271 stran.

Michael Brown, mesiánský Žid, který byl důležitou součástí probuzení ve sboru Brownsville v Pensacole v devadesátých letech a nyní vede International Revival and Evangelism School of Ministry, je plodný a ve světě poměrně známý autor. Díky svému židovskému původu dokáže vést rozhovor s touto komunitou ohledně osoby Ježíše Krista (např. v pětidílné sérii Answering Jewish Objections to Jesus), ve svých dílech se však zabývá i jinými teologickými tématy. Extrémní milost představuje jedno z nich a je vlastně prvním dílem, se kterým se čtenář může díky nakladatelství Křesťanský život seznámit v českém jazyce.

Ježíš či Pavel aneb Kdo je vzorem pro naši misii?

Napsal(a) sobota, 25. listopad 2017 08.20

Upravený příspěvek pro pastorální konferenci Apoštolské církve na téma Díky Bohu, že je pondělí aneb Angažovanost církve ve společnosti

Před nějakým časem jsem se na stránkách tohoto časopisu zabýval zajímavou statistikou, jejíž výsledky se objevují ve sdělovacích prostředcích s železnou pravidelností.[1] Jejím cílem je důvěryhodnost vybraných institucí veřejného života v očích občanů naší země a organizuje ji Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR. Osobně mne výsledky toho průzkumu zaujaly z několika důvodů. Zmíněné šetření totiž zahrnuje i církev a probíhá poměrně pravidelně již několik let. Kdo si dá práci porovnat výsledky za jednotlivá období, může vysledovat poměrně zajímavé trendy. Konečně mne samozřejmě zaujaly samotné výsledky, které šetření (dlouhodobě) přináší.

Nedávno se ve sdělovacích prostředcích objevila zajímavá statistika o tom, jakým institucím česká veřejnost nejvíce věří. Vyplynulo z ní, že nejvíce lidé věří armádě a policii, nejméně pak církvím. Pro informované čtenáře nebude poslední místo patřící církvím (žel) zase tak překvapivým zjištěním. To, co však překvapuje mě osobně, jsou dlouhodobé trendy, které se v podobných statistikách projevují. Církev se totiž na posledních místech v obdobných průzkumech drží dlouhodobě, a to již od roku 1995. Naopak armáda a policie, které se například v roce 1996 umístily na podobné pozici jako církev, během následujících necelých dvaceti let dokázaly postoupit na žebříčku důvěryhodnosti o více než 30 % (v případě armády)!