Loading…
  • 0
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4

Znaky apoštolského kázání

Ježíšova poslední slova „budete mi svědky"(1) (Sk 1,8) byla adresována vyděšeným učedníkům a časově předcházela kázání prvních apoštolů. Autor knihy Skutky apoštolů Wave Nunnally v této souvislosti uvádí, že v kontextu Skutků 1,8 se výraz „svědek" nebo „svědkové" vztahuje na „zvláštní třídu jednotlivců, kterým je dovoleno poskytnout výpověď ke zjištění skutečnosti, protože jsou s věcí bezprostředně obeznámeni".(2) Pro Lukáše je tento výraz evidentně důležitý - pro poselství Skutků, kde se vyskytuje 29krát, se stává ústředním.(3) Vhodnou a názornou ukázkou nám budou dvě Petrova kázání pronesena ve Skutcích 2,22-3,26, která srozumitelně ilustrují to, jakým způsobem se učedníci chopili svého úkolu. Proč byla první církev v hlásání evangelia tak úspěšná? Můžeme se z toho něco naučit? Jaké jsou charakteristické znaky obsažené v apoštolském kázání?

Číst dál: Znaky apoštolského kázání

Požehnání a misio Dei (1. část)

Struktura těchto podkladů je rozdělena do čtyř oblastí. Nejprve budeme hledat obecné vyjádření biblické teologie misií tak, že budeme sledovat missio Dei od jeho původů ve Starém zákoně. (Misio Dei je latinský výraz používaný misiology, vyjadřující Boží poslání spasit lidstvo.) Následně se úzce zaměříme na stránku požehnání v kontextu missio Dei a budeme hledat biblickou perspektivu požehnání. Poté, co bude prozkoumána tato část, se zaměříme na pojem požehnání skrze kulturu. Konkrétně se budeme snažit předat jak americký, tak evropský úhel pohledu. Naším konečným cílem budou způsoby, díky kterým může být zdravý biblický pohled na požehnání použit k naplnění Božího poslání v Evropě.

Číst dál: Požehnání a misio Dei (1. část)

Požehnání a misio Dei (2. část)

Zaostření na téma požehnání

Klíčovým tématem v teologii misií je požehnání a Boží touha žehnat národům. Jeho touha žehnat začala s prvním požehnáním stvoření, když Bůh vnesl řád do zmatku a poskytl domov, zaopatření svému jedinečnému stvoření, lidstvu. Avšak v tomto oddíle se podíváme blíže na základní požehnání, na kterých je biblická teologie misií postavena. Tato požehnání jsou naplňována v minulosti, přítomnosti a budoucnosti a jsou doprovázena Bohem zaručenou zodpovědností.

Číst dál: Požehnání a misio Dei (2. část)

Požehnání a misio Dei (3. část)

Požehnání tak, jak je vidí americká a evropská kultura

Kultura může velmi ovlivnit způsob, jak člověk nahlíží na Boží požehnání. Z pohledu ateizmu, jakožto jednoho extrému, může mít sekulární kultura sklon být k požehnání slepá. Jakékoliv dobro ve světě vidí jako úplnou náhodu anebo něco, co se přihodí vlivem lidské duchapřítomnosti anebo vládnoucí struktury. Zajisté pak ponětí o Bohu, přebývajícím mezi lidmi anebo věčnému spasení by bylo předmětem výsměchu. Extrémně předuchovnělé kultury jsou druhým extrémem, kde pohled na Boha a jeho zaslíbení ohromně kolísá. Například muslim může vidět Boží zaslíbení jen v ohledu posmrtného života a odměny za dodržování zákona. Animista spatřuje všemohoucího Boha jako vzdálenou sílu. Požehnání a prokletí mu přichází skrze místní duchy. I mezi pokřesťanštěnými kulturami je biblický pohled na požehnání zabarven kulturními brýlemi. Vzhledem k tomu, že autor je Američan povolaný jako misionář pro Českou Republiku, je v jeho zájmu zjistit, jak Američané a Evropané obecně vidí Boží požehnání.

Číst dál: Požehnání a misio Dei (3. část)

Požehnání a misio Dei (4. část)

Aplikace: Jak může více biblický pohled na požehnání přispět k církevnímu růstu v Evropě

Po rozpoznání několika málo záludností v americkém i evropském pohledu na požehnání, se, jakožto američtí misionáři v Evropě, zaměřujeme na vyhýbání se těmto problémům a hledání cest k vybudování misijní vize společně s našimi evropskými partnery. Každá kultura se může poučit z ostatních nabytím lepšího pochopení Božího požehnání a zodpovědnosti s tím spojené. Něco musí být vykonáno k zasažení této generace v Evropě evangeliem.

Číst dál: Požehnání a misio Dei (4. část)

Vliv křesťanské misie na kulturu domorodých národů

Žijeme v době, kdy se mnohé samozřejmé způsoby a přístupy mění, všelijak zpochybňují a hledají se jiné přístupy, a dnes to téměř vždy znamená, že se opouštějí ty křesťanské, a hledá se něco alternativního, nevyzkoušeného. V minulosti bylo v naší západní křesťanské společnosti velmi silné vědomí poslání, které spočívalo v nesení osvěty a civilizačního pokroku, spolu s evangeliem, do prostředí jiných kultur. Ve světle dnešních hodnot se na tyto snahy našich otců pohlíží s velkým despektem. Kultura je pokládaná za nedotknutelnou a nějaká snaha misijní aktivitou měnit svébytnou kulturu domorodých národů, je pokládána za nepřípustnou aroganci a necitlivost. Ve světle těchto proměn se také mění i pojetí křesťanské misie i samotné vnímání toho, co znamená být misionářem.

Číst dál: Vliv křesťanské misie na kulturu domorodých národů

Úvaha o evangelizaci

Vy jste sůl země; jestliže však sůl pozbude chuti, čím bude osolena? K ničemu již není, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali. Vy jste světlo světa. Nemůže zůstat skryto město ležící na hoře. A když rozsvítí lampu, nestaví ji pod nádobu, ale na svícen; a svítí všem v domě. Tak ať svítí světlo vaše před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích. Matouš 5,13-16

Číst dál: Úvaha o evangelizaci

Misie a ty

Ježíš přistoupil a řekl jim: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku."

Mt 28,18-20

Číst dál: Misie a ty