Loading…
  • 0
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6

Jak jsem poznala Boha

Narodila jsem se jako čtvrté velmi chtěné dítě po úmrtí mé sestry (11 let) čtyřicetileté mamince. Vyrůstala jsem osaměle. Dva starší bratři už byli z domu pryč. Rodiče se rozvedli a otec zemřel, když mi bylo dvanáct let. Maminka mě kárala a neměla pro mě dobré slovo, pohlazení ani čas. Vždy ráda a aktivně pracovala s lidmi v práci v různých zájmových kroužcích, po práci šila doma pro lidi, večer pak bývala unavená a se mnou si nepovídala. Bylo mi to často líto.

Číst dál: Jak jsem poznala Boha

Zajatcem homeopatie

Mnoho divů jsi už vykonal, můj Bože, Hospodine, ve tvých úmyslech s námi se ti nevyrovná nikdo. Chci je rozhlašovat, mluvit o nich, je jich tolik, že je vypovědět nelze. Obětní hod ani oběť přídavnou sis nepřál, nýbrž protesals mi uši; nežádals oběť zápalnou ani oběť za hřích. (Žalm 40,6-7)

Číst dál: Zajatcem homeopatie

O návratu k Bohu

Obrátil jsem se před necelými dvěma roky. Vždy jsem tak nějak věřil, ale bylo to spíš formální. Živého Boha, jako ho poznávám teď, jsem neznal. Chodil jsem do kostela. Jednou jsem Bohu ale řekl, že si chci se svým životem naložit po svém. Věřím v něj, ale chci si řídit život sám. Užíval jsem si radostí tohoto světa - alkohol, diskotéky, prostě naprostá svévole.

Číst dál: O návratu k Bohu

Televize

V roce 1967 přitáhli naši rodiče odněkud televizi značky „Aleš". My, děti, mně bylo tehdy sedm a mé sestřičce pět, jsme na ten vynález koukaly s otevřenou pusou. Nikdy předtím jsme totiž televizi neviděly. A tak nám bylo občas dovoleno se na ten zázrak dívat. (Myslím tím samozřejmě pořady, které v televizi běžely.) Po několika letech, když „Aleš" „dohrál", si naši rodiče pořídili další televizi, tentokrát značky „Orava". Z té doby si pamatuji, že k televizi bylo třeba během pořadu neustále běhat a „štelovat" ji. Pořád po ní běhaly pásy buď doleva nebo doprava, a podle jejich směru se točilo kolečkem na spodku televize, aby ty pásy zmizely. A časem dohrála i „Orava". Bez televize už naši rodiče asi nedokázali být, a proto si v sedmdesátých letech pořídili docela novou, jaké značky byla, to si už nepamatuji. S přibývajícími léty jsme se i my děti mohly dívat na televizi častěji. V době dospívání jsem díky ní znala všechny herce i zpěváky. Sbírala jsem jejich obrázky a lepila je do velkého sešitu. Mnozí z nich byli mými idoly. Televize se stala mým druhým světem.

Číst dál: Televize