Loading…
  • 0
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6

Zloděj v noci

Není nutné, bratří, psát vám něco o době a hodině. Sami přece dobře víte, že den Páně přijde jako přichází zloděj v noci. Až budou říkat ‚je pokoj, nic nehrozí', tu je náhle přepadne zhouba jako bolest rodičku, a neuniknou. Vy však, bratří, nejste ve tmě, aby vás ten den mohl překvapit jako zloděj. Vy všichni jste synové světla a synové dne. Nepatříme noci ani temnotě. Nespěme tedy jako ostatní, nýbrž bděme a buďme střízliví. Ti, kdo spí, spí v noci, a kdo se opíjejí, opíjejí se v noci. My však, kteří patříme dni, buďme střízliví, oblecme si víru a lásku jako pancíř a naději na spásu jako přílbu. Vždyť Bůh nás neurčil k tomu, abychom propadli jeho hněvu, nýbrž abychom došli spásy skrze našeho Pána Ježíše Krista. On zemřel za nás, abychom my, ať živí či zemřelí, žili spolu s ním. Proto se navzájem povzbuzujte a buďte jeden druhému oporou, jak to již činíte. 1 Tesalonickým 5,1-11

Drazí bratři a sestry,

sedím právě nad svou studijní Biblí, pročítám si list Tesalonickým a přemýšlím nad tématem tohoto Úvodníku. Mám určitou myšlenku, kterou bych rád zpracoval, a tak si pomalu pročítám tuto epištolu, zapisuji na papír poznámky a formuluji myšlenky. Když ve svém čtení dojdu až do páté kapitoly, zastaví se můj zrak hned na druhém verši. „Zloděj v noci!" Najednou se mi vybavují osobní vzpomínky na událost, ke které došlo před lety v životě mojí rodiny. Byli jsme tehdy vykradeni - během našeho spánku se do bytu vloupal zloděj. Najednou má tento verš pro mne zcela jiný význam. Prožil jsem, co to znamená, když jsem nepřipraven a zastihne mne noční lupič. Sedím dál a přemýšlím nad veršem ve světle tohoto nového náhledu. Dávno zapomenuté pocity ve mně znovu ožívají.

V tu chvíli čelím dalšímu vnitřnímu pocitu: „Vezmi si staré ročníky Života v Kristu a přečti si Úvodník napsaný před deseti lety." V první chvíli to pro mne není nic jiného než jen pouhá zvědavost. Vím, o čem psát, nicméně určitě neuškodí nechat se inspirovat deset let starými myšlenkami. Jdu pomalu k regálu s knihami a vytahuji ročník 2000. Listuji, až naleznu květnové číslo (tyto řádky píši na počátku května). Najednou nemohu uvěřit vlastním očím! Pisatel Úvodníku, tehdejší biskup bratr Rudek Bubik, píše o druhém příchodu Pána Ježíše Krista, rozebírá verše rovněž z 1. listu do Tesaloniky.

Dlouholetá praxe přípravy kázání mne naučila neměnit téma, když mám již něco rozpracovaného, nicméně tyto dvě drobné „náhody" mne přiměly, abych téma změnil. A tak začínám psát o příchodu našeho Pána, který bude jako „zloděj v noci." Přiznávám, že píši s větší bázní v srdci, než tomu bývá při jiných příležitostech.

Výraz „zloděj", popřípadě „zloděj v noci", kterým je popisován Ježíšův příchod, se v Novém zákoně vyskytuje celkem sedmkrát. Jde o velmi přiléhavou, až sugestivní zkratku, kterou Pán vykresluje onen slavný den. Výraz nalezneme dvakrát v evangeliích, dvakrát v uvedené pasáži z listu do Tesaloniky, v druhém listu Petrově a dvakrát v knize Zjevení. Je to tedy dostatek materiálu na bližší prozkoumání.

První důležitá věc, jíž si všimneme, je první verš našeho textu: „Není nutné, bratří, psát vám něco o době a hodině." Mnozí si v tu chvíli povzdychneme - „Vždyť to je to nejdůležitější! Kdyby tak Pavel alespoň několika slovy přiblížil čas Ježíšova příchodu ..." Určitě bychom byli povzbuzeni a církvi by to jenom prospělo. Nicméně to je lidské uvažování. Písmo záměrně nepíše nic o časech - anebo jen velmi opatrně. Jsou jistá znamení časů, která máme sledovat, ale obrat „zloděj v noci" v sobě obsahuje prvek naprosté neočekávanosti. Přesně tak jsem se cítil před lety po nevítané noční návštěvě. Den, který předcházel, byl jako každý jiný. Jen můj spánek byl poněkud hlubší (obvykle mne probudí i slabý rámus). Ráno jsem si říkal: „Jak se to jenom mohlo stát?" Tento důraz - neočekávanost - nalezneme ve všech příbuzných pasážích na toto téma.

Druhý důraz zdánlivě popírá tento první. Při podrobném čtení zjistíme, že výraz „zloděj v noci" patří spíše nevěřícím (nebo nevěrným). Vy však, bratří, nejste ve tmě, aby vás ten den mohl překvapit jako zloděj. Tato slova (plus následující) jasně říkají, že církev má být připravena. Jsme děti světla, nikoli tmy. Tma patří hříšníkům. Vidíme, jak snadno můžeme výraz „zloděj v noci" pochopit.

Když byly naše děti ještě malé, občas nás chtěly překvapit. Schovaly se, a když jsme je míjeli, tak na nás „vybafly". Upřímně se přiznám, nikdy jsem si tento způsob jejich hry neoblíbil. Párkrát mne skutečně vylekaly. Dříve jsem se domníval, že Ježíšův příchod bude podobný. Příchod zloděje, či zatroubení trubky, obojí ve mne navozovalo pocit překvapení až úleku. Ovšem dikce textu je zcela jiná. Pavel mluví o naději, o povzbuzení, o vědomém očekávání.

Třetí důraz hovoří o připravenosti. Oblecme si víru a lásku jako pancíř a naději na spásu jako přílbu. Ve stejném duchu tak čteme i ve Zjevení, 16,15: „Hle, přicházím nečekaně jako zloděj! Blaze tomu, kdo bdí a střeží svůj šat, aby nechodil nahý a nebylo vidět jeho nahotu!" Apoštol Petr nás ve stejném duchu rovněž nabádá, abychom byli čistí a bez poskvrny a nemuseli se toho dne bát (2Pt 3,10.14).

A poslední důraz hovoří o nutnosti ustavičného očekávání. Tak hovoří snad všechny verše v kontextu našeho „zloděje v noci". Církev musí na příchod svého ženicha čekat. Je podobna služebníkům čekajícím na svého pána (L 12,36). Právě toto čekání je tím momentem, kde se setkává první důraz (překvapení) a druhý důraz (připravenost). Ono čekání není ničím jednoduchým. Je bděním uprostřed noci, ustavičným zápasem s únavou, zodpovědným plněním povinností i ve chvílích, kdy „se nikdo nedívá". V jednom případě Pán Ježíš použil příběh o Noemovi a o Lotovi. V obou příbězích tito hrdinové byli zpraveni o očekávané události, a současně v obou situacích bylo právě ono čekání tím nejobtížnějším v celém procesu. Lot i Noe byli postaveni do role podivínů, jimž se svět vysmíval.

Bratři a sestry, je toho mnoho, nač v životě očekáváme. Jeden čeká, až děti vyrostou, další čeká na příchod děťátka do rodiny, čekáme na úspěch v životě, zkrátka po celý život nás provází různá očekávání. Nepropásněme proto největší událost dějin - příchod Pána Ježíše Krista. Buďme podobni těm lidem čekajícím na příchod pána v Ježíšově podobenství.

Požehnaný čas při čtení tohoto čísla Života v Kristu vám přeje

Martin Moldan, biskup