Kralovat s Kristem
Napsal(a) Martin Moldan„Ale Bůh, bohatý v milosrdenství, z velké lásky, jíž si nás zamiloval, probudil nás k životu spolu s Kristem, když jsme byli mrtvi pro své hříchy. Milostí jste spaseni! Spolu s ním nás vzkřísil a spolu s ním uvedl na nebeský trůn v Kristu Ježíši, aby se nadcházejícím věkům prokázalo, jak nesmírné bohatství milosti je v jeho dobrotě k nám v Kristu Ježíši.“ (Ef 2,4–7)
Drazí čtenáři,
myšlenka, která mne již nějakou dobu provází, se týká našeho kralování s Kristem. Nenechme se ovšem zmást, neboť nechci propagovat žádnou formu křesťanského triumfalismu. Autor úvodního textu, v němž se myšlenka kralování vyskytuje, apoštol Pavel, toho věděl o životě příliš na to, aby si dovolil jakoukoli formu „evangelia prosperity“. Znal vítězství i pády, uměl žít v hojnosti i nedostatku, zakusil nebe stejně jako římské vězení. Pokud píše, že jsme s Kristem usazeni na nebeském trůnu, chce nám sdělit něco důležitého.
Abychom si vyjasnili, co znamená kralovat, podívejme se nejprve, kdo je to král. Obávám se, že náš obraz krále je poněkud zkreslený, a to zejména vlivem českých pohádek, v nichž často pobíhá přihlouplý, zmatený král, manipulovaný svými vykutálenými rádci. K tomu, abychom si obraz krále opravili, nám nebude stačit ani návštěva těch zemí, ve kterých je doposud udržována monarchie.
Váženým čtenářům asi netřeba vysvětlovat, co je to Royal Rangers. A Ringoturnaj Royal Rangers je největší akce, která přední hlídky této křesťanské organizace dětí a mládeže spojuje dohromady. Jarní a podzimní konference velitelů mají našlapanější program, NVTčka školí nové vedoucí, letní tábory bývají těmi nejlepšími akcemi jednotlivých předních hlídek, ale jenom na Ringoturnaj se sjede 650 dětí i vedoucích z hlídek z celé republiky, aby pod záminkou hraní ringa také předváděli ostatním to nejzajímavější ze své činnosti, soutěžili v různých disciplínách, chválili Boha, naslouchali, co nám Bůh skrze své služebníky chce říct, nebo prostě jen byli spolu, užívali si společný čas se svými přáteli i nacházeli nové.
Záměrně píši vykřičník, neboť je to něco, u čeho bychom měli zpozornět, a tečku, protože k tomu již není co dodat. Kde je ta jistota? Je důležitým pravidlem pro život křesťana: ,,Věř tomu, co čteš, a nečti, jak věříš.“ Naše mysl, okolí, omezené poznání, zkušenosti mohou do našeho života vnést zmatek, proto věřme tomu, co čteme. Sám Bůh o sobě říká, že je Všemohoucí, a to na mnoha místech např. „Když bylo Abramovi devětadevadesát let, ukázal se mu Hospodin a řekl: ,Já jsem Bůh všemohoucí, choď stále přede mnou, buď bezúhonný!‘“ (Gn 17,1)
Jaké služby by měla mít zdravá a rozvíjející se církev? Církev hledící směrem do budoucna by určitě neměla pominout podporu dětí a mládeže. Ale co podpora důchodců, sociálně slabých lidí, misie, evangelizačních aktivit, maminek na mateřské dovolené či celých rodin? Tyto aktivity nejsou méně důležité. Každá z nich má svoji hodnotu a místo v rostoucí církvi, která chce zasahovat společnost a vytvořit místo pro záchranu lidí. Rád bych se v článku zaměřil na skupinu, kterou považuji, možná k vašemu překvapení, za jednu z nejméně podporovaných a nejvíce opomíjených. Přejeme si růst církve, stabilní sbory a zdravé rodiny, ale naplnění krásného přání se neobejde bez duchovně rostoucích a stabilních mužů – služebníků, kteří budou zároveň velmi dobří manželé a otcové. Proto věřím, že církev a každý sbor stojí před Boží výzvou – být aktivnější v rozvoji mužské služby. Přijmeme ji, nebo necháme budování mužské části církve na okraji svého zájmu?
Výroční a finanční zpráva AC 2018
Napsal(a) Tomáš SüssDo sekce Zdroje / Ke stažení / Materiály AC jsme přidali Výroční a finanční zprávu AC 2018.
„‚Proto opustí člověk otce i matku a přilne ke své ženě, a budou ti dva jedno tělo.‘ Toto tajemství je veliké; vztahuji je však na Krista a na církev.“ (Ef 5,31–32)
První československý prezident, Tomáš Garrigue Masaryk, přirovnával manželství k obležené pevnosti: Kdo je venku, chce dovnitř, a kdo je uvnitř, chce ven. Byl to velmi moudrý člověk a dobře věděl, o čem mluví. Jeho život nebyl procházkou růžovým sadem a všechny jeho děti, které vstoupily do manželství, si prošly rozvodem. A to mluvíme o době, kdy vstup do manželství byl jedním z pilířů úspěšného života a rozvod nebyl společensky příliš akceptován.
Magazín PLT 02/2019
Napsal(a) Tomáš SüssV sekci Zdroje / Magazín PLT si můžete stáhnout nové číslo Magazínu praktické letniční teologie s názvem "Muži ve víře".
Lepší než život
Napsal(a) Martin Moldan„Davidův žalm, když byl v Judské pustině. Bože, ty jsi můj Bůh! Usilovně tě hledám, má duše po tobě žízní, mé tělo po tobě touží ve vyprahlé, vyschlé, bezvodé zemi. Proto tě vyhlížím ve svatyni – chci hledět na tvou moc i slávu, neboť tvé milosrdenství je lepší než život. Mé rty tě budou oslavovat – tak ti budu dobrořečit po celý svůj život, ve tvém jménu budu pozvedat dlaně.“ (Ž 63,1–5)
Drazí čtenáři,
pevně věřím tomu, že Boží slovo je pevné, nepohnutelné, věčné. To však současně nemusí znamenat, že jeho výklad (který se odráží v kázáních, psaných textech nebo písních) bude vždy aktuální. Každá doba má své důrazy, zápasy a témata. Proto jsou myšlenky, které slýcháváme často (a rádi), a naopak myšlenky, které v kázáních téměř neslýcháme. Setkáme-li se s nimi, působí na nás, jako by byly z jiné doby. Nelíbí se nám, nelahodí našemu uchu, neoslovují nás. Často se s nimi vyrovnáme třeba tak, že jim dáme „nálepku“ – například „zákonické“, „náboženské“ nebo naopak „příliš volnomyšlenkářské“ – aniž bychom se obtěžovali prozkoumat, zda je to biblické.
Jednu z myšlenek, která může takto působit, nalezneme v našem úvodním textu: „… neboť tvé milosrdenství je lepší než život.“ Pokud takovéto vyznání oblékneme do pěkné melodie a zpíváme během bohoslužeb, nezní příliš nebezpečně. Dokonce se můžeme takto i modlit. Bude to znít duchovně a v účastnících se navodí pocit, že jsou dobří křesťané. Ale vzít toto prohlášení vážně, doslova?
Varování: Následující text obsahuje mnohoslabičná slova, která zazněla na Sympoziu o posledních věcech v Olomouci 30. 1. 2019. Prosíme čtenáře, aby se jich nelekali. Nejsou životu ani zdraví nebezpečná.
Zdá se, že jedním z nejoblíbenějších teologických témat je v poslední době eschatologie, tedy otázka, jak bude podle Bible vypadat poslední část dějin. Žádné jiné biblické téma nevzbudilo mezi křesťany tolik zájmu a diskuzí na sociálních sítích i mimo ně než právě toto. A s mnohými diskuzemi přicházejí i mnohé otázky, ale také nesouhlas. Proto jsme se na Vyšší odborné škole misijní a teologické škole v Kolíně (VOŠMT) rozhodli uspořádat sympozium právě na toto populární téma. Smyslem sympozia bylo přenést alespoň část diskuzí na formálnější půdu. Dát prostor k tomu, aby mohly zaznít jak rozmanité názory na výklad biblických pasáží důležitých pro toto téma, ale také dát příležitost k prezentaci výsledků bádání o tom, jak se chápání eschatologie měnilo v dějinách. Účelem akce tedy nebylo dát definitivní odpověď na to, co nás čeká, ale vytvořit prostor pro láskyplnou a věcnou diskuzi a pozvat všechny, kteří by si to rádi poslechli. A přesně takové sympozium se uskutečnilo ve středu 30. ledna 2019 v Olomouci.
„Boží spásná milost se totiž zjevila všem lidem. Učí nás, abychom se zřekli bezbožnosti a světských žádostí a žili na tomto světě rozvážně, spravedlivě a zbožně, v očekávání té požehnané naděje – slavného příchodu našeho velikého Boha a Spasitele Ježíše Krista.“ (Tt 2,11–13, B21)