Loading…
  • 0
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4

Eurocamp Royal Rangers 2016 v Polsku

Napsal(a)  čtvrtek, 26. leden 2017 08.58

Jednou za několik let se na evropském kontinentě pořádá setkání dětí a vedoucích Royal Rangers (RR) ze všech národů Evropy, kde tato mezinárodní křesťanská volnočasová organizace pro děti a mládež působí. Po posledním Eurocampu ve francouzském Le Havru před pěti lety se v roce 2016 evropští RR shromáždili znovu, a to na přelomu srpna a září u polského města Vratislav ve Slezsku. Česká delegace čítala 86 osob a vedl ji národní velitel RR v České republice (a druhý pastor sboru AC Oldřichovice), Petr Walach. Celkem se do Vratislavi sjelo plných 7 164 účastníků z 34 států, mezi nimi například i z jihoamerické Paraguaye, kde působí misie německých RR. Pro naše děti i vedoucí tak Eurocamp představoval jedinečnou šanci poznat službu RR v jiných zemích. A ještě větší příležitostí bylo sjednocení se ve chvalách našemu Pánu Ježíši Kristu, v přijímání Božího slova a v nepřetržitém společenství se svými vrstevníky.

Jak vyjít z dluhové pasti?

Napsal(a)  středa, 18. leden 2017 16.28

Už od dětství jsem měl kladný vztah k penězům a byl jsem dítě spořivé. Mým snem bylo mít kufr plný peněz. Skutečně jsem si do jednoho starého kufříku ukládal papírové desetikoruny. Chodíval jsem na brigády, vydělával peníze a spořil i na vkladní knížku. Po gymnáziu jsem nastoupil – jak jinak – na studium Vysoké školy ekonomické – vstříc budoucí prosperitě.

Na počátku studia jsem však ve svých 19 letech uvěřil, zažil slavné obrácení a můj život dostal rázem úplně nový smysl. Peníze přestaly být mým bohem a objevil jsem radost plynoucí z toho, že „blaženější je dávat než brát“. Přesto – anebo právě proto – jsem začal zažívat Boží požehnání, a tak jsem před 17 lety vstupoval do manželství s celkem slušnými vlastními úsporami. Alespoň mi to tak připadalo.

Jak jsem se z toho dostal

Napsal(a)  čtvrtek, 12. leden 2017 11.49

Jmenuji se Pavel Vimr, ročník 1965. K Ježíši Kristu jsem se obrátil v roce 1990, podnikat jsem začal měsíc poté a dosud nepřestal. Jsem ženatý, členem AC v Klášterci nad Ohří.

Psát článek na téma oddlužení je možné z pohledu jedince bez dluhů, který je nikdy neměl a nikdy mít nebude. Protože když na to nemá, tak to nekupuje, a za mých mladých let si počkali a našetřili, já jsem mu to říkal... No prostě byli a jsou lepší. Takový článek by asi byl plný spravedlivých úvah a dobře míněných rad od dobře konajících těm, kteří si nedali říct. Jinak vyzní článek psaný dlužníkem, prohýbajícím se pod tíhou horko těžko splácených nebo nesplácených exekucí, který v beznadějné situaci čeká na zázrak a milost. Kterému myslíte, že je Bůh blíže? Je Bůh spravedlivý, nebo milosrdný? Dle mého názoru je spravedlivý i milosrdný. Ale obojí vypadá jinak, než bychom si představovali a chtěli (moc chtěli). Osobně věřím, že je dobré varovat před dluhy vhod i nevhod. A také věřím, že je třeba někdy pomoci topícímu se v dluzích. Bible to formuluje např. takto: „Toto vám píšu, děti moje, abyste nehřešili (to říkají ti první). Avšak zhřeší-li kdo, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista spravedlivého (o to se opírají ti druzí).“ (1J 2,1)

MICHAEL BROWN, EXTRÉMNÍ MILOST – recenze

Napsal(a)  středa, 04. leden 2017 09.58

BROWN, M. Extrémní milost. Albrechtice: Nakladatelství Křesťanský život, 2014. 271 stran.

Michael Brown, mesiánský Žid, který byl důležitou součástí probuzení ve sboru Brownsville v Pensacole v devadesátých letech a nyní vede International Revival and Evangelism School of Ministry, je plodný a ve světě poměrně známý autor. Díky svému židovskému původu dokáže vést rozhovor s touto komunitou ohledně osoby Ježíše Krista (např. v pětidílné sérii Answering Jewish Objections to Jesus), ve svých dílech se však zabývá i jinými teologickými tématy. Extrémní milost představuje jedno z nich a je vlastně prvním dílem, se kterým se čtenář může díky nakladatelství Křesťanský život seznámit v českém jazyce.

„Světlem pro mé nohy je tvé slovo, osvěcuje moji stezku.“ (Ž 119,105)

Milí čtenáři,

je obtížné představit si plynutí času, který by nebyl rozdělen na malé celky, jako jsou roky, měsíce, týdny a dny. Každý tento celek něco uzavírá a zároveň i otevírá. Nový rok je další příležitostí pro naše životy. Uzavřeli jsme rok 2016 a do dalšího roku vcházíme s novými očekáváními, nadějemi, popřípadě i obavami. Pro křesťana je nemyslitelné vstoupit do nového roku, aniž by měl na cestu „světlo osvěcující jeho kroky.“

Tuto novoroční úvahu jsem uvedl známým veršem ze 119. žalmu z několika důvodů: Jak je mým zvykem v lednovém čísle časopisu Život v Kristu, vycházím z verše, který jsem skrze Ducha svatého přijal pro církev na daný rok. Letošním tématem je význam Božího Slova pro naše životy, toto téma se bude odrážet v některých důležitých akcích pořádaných církví v tomto roce. Cílem je zlepšit naši práci s Božím Slovem – v osobním životě i v životě církve. Ne vždy zacházíme s Božím Slovem správně.

Jedním z důležitých předpokladů pro porozumění Bibli je naučit se ji číst jako příběh. Bible je příběhem, tedy přesně řečeno, je spoustou malých příběhů vyprávěných na pozadí velkého příběhu. Chceme-li být skutečnými muži a ženami Písma, je nutné tomuto příběhu porozumět. Poukáži na některé chyby, se kterými se můžeme občas setkat.

Obsah ŽvK leden 2017

Napsal(a)  pondělí, 02. leden 2017 13.38

 

Číslo: 1/2017

Dluhy a finance

V novém čísle najdete

  • Slovo biskupa
    • Číst Bibli jako příběh
  • Dluhy a finance
    • Až na dno
    • Jak vyjít z dluhové pasti?
    • Půjčit si?
    • „Mám finančné problémy, pomôž mi.“
    • Jak jsem se z toho dostal
  • Mesiáš podle Matouše
    • Spravedlnost jako trám
  • Ze života církve
    • Chermon na cestách...
    • Jet, či nejet na misijní kurz KAIROS?
    • Eurocamp Royal Rangers 2016 v Polsku
  • O mladých pro mladé
    • Bůh se o služebníky stará, věř mi...
  • Svědectví
    • Kdo jiný bude v nebi než já?
    • Když to taťka zakazuje...
  • Povídka
    • Opravdová láska
  • Čtení pro manžela
    • Aby vašim modlitbám nic nepřekáželo...
  • PEF
    • Stát spolu
  • ČR vs. Izrael
    • Projekt Fokus Jerusalem
  • Dětem
    • Rytíř Horác

Světový bestseller "Chcel si to nedávno vzdať?" od Davida Wilkersona je exkluzivně dostupný v e-shopu Teen Challenge - Slovensko n.o.: teenchallenge.sk/?docid=eshop.

Proč je milost tak důležitá?

Napsal(a)  pondělí, 19. prosinec 2016 09.01

Ačkoli mi je téma milosti hodně blízké, je zároveň tím nejtěžším. Viděl jsem lidi, kteří dostali milost, a byli tím proměněni, a viděl jsem lidi, kteří po udělení milosti pokračovali dál v tom, co ubližovalo jim nebo druhým. Téma milosti je v křesťanském prostředí o to těžší, že souvisí neoddělitelně s vinou, a ta zase s pravidly a zákonem. Někdy mám pocit, že se tyto věci snažíme oddělit od sebe a pak vznikají různé „nesmyslné“ konstrukce, jako například extrémní zdůrazňování milosti nebo naopak zákaznického přístupu k problémům.

Život pod milostí

Napsal(a)  středa, 14. prosinec 2016 09.42

„Hřích nad vámi nebude panovat; vždyť nejste pod Zákonem, ale pod milostí.“ (Ř 6,14)

Tento verš z Římanům vyjadřuje jednu z největších pravd evangelia a křesťanského života vůbec. Ale patří také mezi často nepochopené a zneužívané výroky Písma. Pojďme hledat v Bibli, co skutečně znamená žít pod milostí.

„Zasvěťte svá srdce Pánu Kristu a buďte připraveni podat odpověď každému, kdo se vás zeptá na důvod vaší naděje. Vždy ovšem s vlídností a úctou a s dobrým svědomím, aby se ti, kdo vás pomlouvají, zastyděli, že napadali váš poctivý život v Kristu.“ (1Pt 3,15–16)

Drazí bratři a sestry,

dnešní úvahu začnu osobní vzpomínkou. Letos je tomu třicet let, co jsem byl pokřtěn. Nebylo to tehdy jednoduché – formálně jsem nepatřil pod žádnou církev, a ty církve, kam jsem docházel, zase nekřtily nečleny. A ty, které křtily, naopak nepraktikovaly křest ponořením. S Apoštolskou církví, tehdy ilegální, jsem v té době měl minimální kontakty. Docházel jsem však jako host do Bratrské jednoty baptistů, kde byli ochotní mne pokřtít – s jedinou podmínkou, že vydám veřejně svědectví o svém obrácení. Tak to tenkrát praktikovali, každý, kdo byl pokřtěn, vydával svědectví. To pro mne nebyl až tak problém. Měl jsem jasnou zkušenost obrácení k Pánu Ježíši, a tak jsem podmínku přijal. Tenhle princip se mi líbil, proto jsem jej přenesl i do své pozdější pastorské praxe. Kdo bude pokřtěn, musí vydat svědectví.