Kříž

Kdo nenese svůj kříž a nenásleduje mne, není mne hoden. Kdo nalezne svůj život, ztratí jej; kdo ztratí svůj život pro mne, nalezne jej. (Mt 10,38-39)

Tehdy řekl Ježíš svým učedníkům: „Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne. Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však ztratí svůj život pro mne, nalezne jej. Jaký prospěch bude mít člověk, získá-li celý svět, ale svůj život ztratí? A zač získá člověk svůj život zpět? Syn člověka přijde v slávě svého Otce se svými svatými anděly, a tehdy odplatí každému podle jeho jednání." (Mt 16,24-27)

Zavolal k sobě zástup s učedníky a řekl jim: „Kdo chce jít se mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne. Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne a pro evangelium, zachrání jej. Co prospěje člověku, získá-li celý svět, ale ztratí svůj život? Zač by mohl člověk získat zpět svůj život?" (Mk 8,34-37)

Všem pak řekl: „Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, nes každého dne svůj kříž a následuj mne. Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne, zachrání jej. Jaký prospěch má člověk, který získá celý svět, ale sám sebe ztratí nebo zmaří?" (L 9,23-25)

Šly s ním veliké zástupy; obrátil se k nim a řekl: „Kdo přichází ke mně a nedovede se zříci svého otce a matky, své ženy a dětí, svých bratrů a sester, ano i sám sebe, nemůže být mým učedníkem. Kdo nenese svůj kříž a nejde za mnou, nemůže být mým učedníkem." (L 14,25-27)

Miluji píseň „Hrubý ten kříž". Často si ji zpívám včetně slov „to znamení hanby a běd". Podobná slova v Písmu nenalézáme. Zřejmě proto, že v Ježíšově době bylo ukřižování krutou aktuální realitou a nebylo třeba lidem vysvětlovat, jak strašná smrt to je.

Hledáte-li v Konkordanci slovo „kříž", zjistíte, že v Novém zákoně není příliš časté. Několikrát se o něm hovoří ve fyzickém slova smyslu - v souvislosti s Kristovým reálným ukřižováním. Několikrát ve smyslu duchovním - pět míst z evangelií cituji v úvodu.

Osobně nevidím, že by tato místa hovořila o utrpení, které pro nás skončí až v nebi. Rozumím jim jako nabízené volbě: Buďto se staneš mým učedníkem - a poneseš nabízený kříž, nebo si půjdeš svojí cestou beze mne.

Kříž spočívá prioritně ve skutečnosti, že Ježíše postavíš na první místo svého života - před svoji rodinu, zaměstnání a cokoliv jiného.

Co se o kříži dozvídáme dále?

On ‚na svém těle vzal naše hříchy' na kříž, abychom zemřeli hříchům a byli živi spravedlnosti. ‚Jeho rány vás uzdravily.' Vždyť jste ‚bloudili jako ovce', ale nyní jste byli obráceni k pastýři a strážci svých duší. (1Pt 2,24-25)

Skrze Kristův kříž z nás jsou sňaty naše hříchy a jsme uzdraveni. To je v každém případě velmi dobrá zpráva.

Žijte v Kristu Ježíši, když jste ho přijali jako Pána. V něm zapusťte kořeny, na něm postavte základy, pevně se držte víry, jak jste v ní byli vyučeni, znovu a znovu vzdávejte díky. Dejte si pozor, aby vás někdo nesvedl prázdným a klamným filosofováním, založeným na lidských bájích, na vesmírných mocnostech, a ne na Kristu. V něm je přece vtělena všechna plnost božství; v něm jste i vy dosáhli plnosti. On je hlavou všech mocností a sil. V něm jste obřezáni obřízkou, která není udělána lidskou rukou; obřízka Kristova je odložením celého nevykoupeného těla. S Kristem jste byli ve křtu pohřbeni a spolu s ním také vzkříšeni vírou v Boha, jenž ho svou mocí vzkřísil z mrtvých. Když jste ještě byli mrtvi ve svých vinách a duchovně neobřezáni, probudil nás k životu spolu s ním a všechny viny nám odpustil. Vymazal dlužní úpis, jehož ustanovení svědčila proti nám, a zcela jej zrušil tím, že jej přibil na kříž. Tak odzbrojil a veřejně odhalil každou mocnost i sílu a slavil nad nimi vítězství. (Ko 2,6-15)

Pavel ve své epištole Koloským nás vyzývá, abychom zanechali planých řečí a přimkli se ke Kristu. Nejen, že naše hříchy vynesl na kříž, ale také tam zvítězil nad mocnostmi temna.

Půvabný je kralický překlad:

[A] obloupiv knížatstva i moci, vedl je na odivu zjevně, triumf slaviv nad nimi skrze něj. (Ko 2,15)

Když se vítězní římští vojevůdci vracívali do Říma, čekali před jeho branami, zda jim císař povolí „triumf" - pochod ulicemi s průvodem nejen vítězných vojáků ale také s ukořistěnými otroky a zbožím z porobené krajiny.

Stejným způsobem Ježíš totálně zvítězil nad satanem a jeho služebníky démony.

I toto vítězství je tedy ukryto v kříži.

V ten čas odpověděv Ježíš, řekl: Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi skryl tyto věci před moudrými a opatrnými, a zjevil jsi je nemluvňátkům. Jistě, Otče, žeť se tak líbilo před tebou. Všecky věci dány jsou mi od Otce mého, a žádnýť nezná Syna, jediné Otec, aniž Otce kdo zná, jediné Syn, a komuž by chtěl Syn zjeviti. Poďtež ke mně všickni, kteříž pracujete a obtíženi jste, a já vám odpočinutí dám. Vezměte jho mé na se, a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete odpočinutí dušem svým. Jho mé zajisté jestiť rozkošné, a břímě mé lehké. (Mt 11,25-30)

Když Ježíš ve výše uvedených verších mluví o „jhu", nepochybuji, že mluví o kříži. Jiné břemeno totiž svým učedníkům nikdy nenabízel.

Dozvídáme se, že tento kříž je „rozkošný a lehký". Nemá nás tlačit k zemi a ničit - právě naopak. Ten, kdo je již unaven nesením jiných břemen, je zván ke Kristu, aby je složil a zaměnil za jím nabízené břímě, které mu dá odpočinout.

Můžeme se potom divit, že Apoštol Pavel píše Galatským o kříži, jako o předmětu jeho chlouby?

Teď vám píši vlastní rukou; všimněte si velkého písma. Ti, kteří chtějí dobře vypadat před lidmi, nutí vás, abyste se dávali obřezat, jen aby nebyli pronásledováni pro kříž Krista Ježíše. Vždyť ani ti, kdo jsou obřezáni, zákon nezachovávají; chtějí, abyste se dali obřezat jen proto, aby se mohli pochlubit tím, co se stalo na vašem těle. Já však se zanic nechci chlubit ničím, leč křížem našeho Pána Ježíše Krista, jímž je pro mne svět ukřižován a já pro svět. Neboť nezáleží na obřezanosti ani neobřezanosti, nýbrž jen na novém stvoření. A všem, kdo se budou řídit tímto pravidlem, Izraeli Božímu, pokoj a slitování. (Ga 6,11-16)

Není divu: Pokud nám na kříži bylo vydobyto odpuštění hříchů, uzdravení, vítězství nad mocí temna a zároveň odpočinutí břemenům, která nás tížila jako nevěřící, máme se skutečně čím chlubit!

Jestliže nám nevěřící lidé na naši nabídku evangelia odpovídají: „Děkuji, mám svých starostí dost", zřejmě jsme jim neukázali nabízený kříž v pravém světle.

Aleš Navrátil