Jeden pastor se v době, kdy přišla hospodářská krize a nezaměstnanost, dostal do kritické situace. Měl splácet plno účtů, za byt, elektřinu a další a další, ale neměl ani korunu, aby mohl zaplatit. Byl z toho úplně zničený, a tu dostal návštěvu. Povídali si a on zjistil, že host se zastavil, protože se nemá jak dostat dál, protože v té době auta nebyla a vlaky nejezdily každou chvíli. Takže ho nechal vyspat ve své kanceláři, dal mu najíst a napít, i když už sami nic moc doma neměli, pak si host šel lehnout, a pastor se šel modlit. V ložnici křičel k Bohu, co dál.

Ráno se host rozloučil, pastor šel ke svému stolu a zjistil zajímavou věc. Všechny účty tam ležely, ale co tam den předtím nebylo, byl papírek, kde to bylo všechno sečteno. Ten dluh byl sečten. A když zvedl účty, leželo pod nimi přesně tolik peněz. Ten host, než šel spát, si sedl ke stolu, a nemohl jinak, než se na ty účty začít dívat, a pochopil. Na rozdíl od pastora, on v peněžence peníze měl. Bůh nikdy nepřijde pozdě. Ale co se mě týče, tak mi ta jeho vlastnost moc nesedí. Protože já chci mít všechno s předstihem, všechno s přebytkem, zkrátka strašně nerad jedu na doraz. Takže to je jedna věc, kde si nerozumíme, ale jinak vím, že On má na to, nepřijít pozdě. Jemu nikdy nic neuteče.

Rudolf Bubik, emeritní biskup AC