Loading…
  • 0
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6

Rodinný stůl jako oltář Bohu

Po mnoho generací se křesťanské rodiny shromaždovaly kolem rodinného stolu k společným bohoslužbám. Někdy se tomu také říkalo rodinný oltář. Tento oltář měl svou vážnost a byl důležitou částí každodenního života rodiny. Otec, coby hlava rodiny, přečetl část z Písma a modlil se. V mnoha případech také vyzval ostatní členy rodiny, aby se přidali v modlitbách za sebe, své milované a také za zemi a národ. Mnohé rodiny tímto způsobem povzbuzovaly jednotlivé členy domácnosti k osobnímu modlitebnímu životu a k návštěvě bohoslužeb uprostřed týdne. Tento zvyk pocházející zvláště z Ameriky můžeme najít i v jiných zemích.

Číst dál: Rodinný stůl jako oltář Bohu

Já a můj dům budeme sloužit Hospodinu

Manželství a služba

Já můj dům budeme sloužit Hospodinu. To je úžasné zvolání, zvolal ho Jozue ne jeho manželka nebo děti. Je skvělé, když v takové silné chvíli může hlava rodiny prohlásit: „Já a můj dům budeme sloužit Hospodinu" a rodina za ním stojí. Ne že by se nemohli svobodně rozhodnout, ale rodina byla jednotná, když to řekl Jozue, jako by to řekli všichni. To je cíl, ke kterému chceme jít, aby naše církev byla církví rodin, které patří Pánu a které mu slouží.

Číst dál: Já a můj dům budeme sloužit Hospodinu

Společná modlitba manželů, ano nebo ne?

Před časem jsem se setkal s jednou ženou, byla to manželka pastora, a ta mi vysvětlovala, že společná modlitba manželů je něco dobrovolného, a co ona ví ze života v církvi, je téměř nemožné, aby se manželé spolu pravidelně a v jednotě modlili. V rozhovoru později přiznala, že její manželství je plné nedorozumění a neshod, a totéž viděla i u těch, kteří ji v jejím přesvědčení utvrzovali.

Číst dál: Společná modlitba manželů, ano nebo ne?

V čem jsme jiní?

Drazí čtenáři Života v Kristu, držíte v rukou číslo, jehož hlavním tématem je manželství – a sice manželství z pohledu jeho nezdarů a krizí. Ano, chceme otevřeně hovořit nejen o tom, jak by věci měly vypadat, ale také o tom, jak skutečně vypadají. Žijeme ve společnosti, v níž každé druhé manželství končí rozvodem. (V některých krajích naší republiky je tento poměr ještě horší.) Tento trend je vidět i v církvi. Nejsou k dispozici statistiky, které by mapovaly rozvodovost párů vyznávajících křesťanství, avšak například ve Spojených státech mají křesťané vyšší rozvodovost než svět. Z pastorační praxe vím, že manželské krize jsou velkým problémem i mezi křesťany.

Číst dál: V čem jsme jiní?

Jak můžeš milovat Boha, když nemiluješ svého manžela?

Tuhle otázku mi Pán už mnohokrát položil. Je mi 55 let, žiji v manželství 36 roků a vychovali jsme s manželem s pomocí Boží půl tuctu dětí. Stále se učíme mít rádi jeden druhého, abychom zvládli i další etapy našeho života. Jó, to se řekne: „Roztáhni křídla a leť! Když se budete mít rádi, budete si odpouštět a o všem si spolu povídat, pak to dokážete." Jenže, co když lásku jaksi přehlušily starosti, práce, nedorozumění a vůbec: „S tím chlapem se už nedá pořádně mluvit!"

Číst dál: Jak můžeš milovat Boha, když nemiluješ svého manžela?

Věnujme čas svým dětem

Když se tak dívám po našich sborech, vidím, že se pastoři snaží, aby děti byly s rodiči na sborovém shromáždění co nejdéle, tj. alespoň na chvály a pak následně na nedělní škole. Z výrazu a projevu většiny těchto dětí je však zřejmé, že je chvály a to, co se děje následně ve shromáždění, nezajímá a pouze čekají, aby mohly ze shromáždění odejít na besídku.

Číst dál: Věnujme čas svým dětem