Loading…
  • 0
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6

Rozhovor s Jorgem Garcíou, spolupastorem Guillerma Preina

(Jorge García je jedním z pastorů sboru Nueva Vida v Buenos Aires. V tomto sboru byly nedávno i sestry z naší církve, jak si můžete přečíst v minulém článku. Krátce po příletu našich sester zpět domů přicestoval na pozvání některých sborů i Jorge García k nám. - pozn. redakce)

Jorge, jak se ti líbilo u nás strávených čtrnáct dní?

Moc. Zažil jsem opravdu nabitých čtrnáct dní. Viděl jsem zasetá semínka, lidi, kteří chtějí růst, rozvíjet se, církve, které touží po růstu. Pán Bůh zde naplňuje své plány a záměry.

Několikrát jsi zmínil, že jsi očekával před příjezdem do České republiky konkrétní slovo od Boha.

Ano, Pán Bůh položil důraz na to, že je třeba změny v našich srdcích. Mnoho věcí je odvislých od našeho rozumu, našich rozhodnutí, ale to, na čem Pánu záleží, je postoj našeho srdce, víra v jeho Slovo, náš postoj k tomu, co nám říká. Ne tak, jak tomu rozumíme, ale tak, že mu věříme. Máme mu odevzdat své srdce, mít v něho neochvějnou důvěru. Máme jít dál, až za to, co vidíme nebo slyšíme. Ne, že by zde nebyli lidé, kteří se obrátili, jsou tu, jsou to ti, kteří se rozhodli následovat Pána Ježíše. Ale aby mohl pokračovat růst a rozvoj, potřebujeme Bohu neustále vydávat svá srdce. Jen to nás dovede ke konkrétnímu obrácení našich životů.

Setkal ses s konkrétním fenoménem nás Čechů, se kterým je potřeba se porvat?

V porovnání s Argentinou, jejíž historie je krátká, asi dvě století, má Evropa nesmírně bohatou historii. To je vidět také u vás: silná tradice, kultura vycházející z historie, která se přenáší z generace na generaci. Živé Boží slovo se tím může stát tradicí, není založeno na živé skutečnosti, ale na lidském rozumu a zvycích. Tady vidím Boží výzvu pro vás, abyste hledali tu Boží kulturu, život v naději a ve víře.

A co náš temperament, ten se asi liší od vašeho...

I tady vidím, že je silně spojen s rozumováním, na všechno se pohlíží z mnoha úhlů pohledu, chcete rozumět úplně všemu, všechno se zkoumá. Kéž byste trochu ustoupili od rozumu a mohli žít jednodušeji, dávat větší prostor i citům.

Jsme velice vděční, že jak bratři, tak naposled i sestry mohli navštívit váš sbor. Jak se na to díváš ty?

Když k nám přijíždějí pastoři, mají možnost shlédnout naši práci, obnovit svou vizi, načerpat chuť do další práce. Navštěvují všechna místa, kde pracujeme v různých oblastech služby. To je velice důležité, aby si to mohli ozkoušet, vidět, že to jde, že to existuje. Co se týká sester, to také bylo výborné, snad také proto, aby se nebály sloužit, protože u nás je služba sester velice důležitá: jsou velice aktivní, zapojují se do každé služby, jsou to výjimečné modlitební bojovnice.

Jsme moc vděční za veškerou pomoc naší církvi i za tuto praktickou podporu. Ještě se také za nás modlíte?

V našem srdci hoří touha, aby lidé přicházeli ke Kristu po celém světě. Pán Bůh nás zvláštním způsobem spojil před těmi sedmi, osmi lety, vzájemně se navštěvujeme, rozvíjíme krásný vztah. A to s sebou nese i skutečnost, že jste v našem srdci a přirozeně to budí touhu se za vás přimlouvat a žehnat vám. Proto, aby lidé byli spaseni! Poznáváme více vašich pastorů, další vaše města, situace, se kterými se potýkáte, to jen dává naší lásce vzrůst.

To je milé, děkujeme. Chtěl jsem se také zeptat, jak to vypadá s vaším odchodem z AoG?

Situace se díky Bohu změnila. Vedoucí AoG v Jižní Americe změnili svůj pohled na strukturu - vzhledem k vysokému růstu to tak už dál nešlo. Dokonce požádali našeho pastora Guillerma Preina, zda by s vedením nepomohl, na což po modlitbách přistoupil. Takže zůstáváme a věříme, že se AoG budou více a více rozvíjet. Nesmírně oceňujeme, že jsme již 25 let, po celou dobu naší existence, AoG zaštítěni.

Také jste mluvili o povinnosti vaší církve platit veliké daně? Můžeš k tomu něco říct?

Argentinská politika ekonomie se musí opravdu změnit. Veřejné výdaje jsou obrovské a vláda se to snaží vyřešit zvyšováním daní, včetně těch našich. Víc ti o tom nepovím, moc tomu nerozumím, to má na starosti naše administrativa, já mám zase na starosti pastoraci.

Jaké jsou další novinky u vás v Centro Cristiano Nueva Vida?

Asi osm let jsme si v centru pronajímali divadlo, ale nájem se velice zvyšoval. Proto jsme se rozhodli divadlo opustit. Zkoušeli jsme se scházet jen na jednom místě, které máme na jihu Buenos Aires, ale díky úsporám, které jsme nastřádali, jsme byli schopni zareagovat, když se najednou objevila nabídka na odkup jiného divadla, taktéž v centru. Je to už naše, ačkoliv naspořené peníze stačily pouze na část, zbytek splácíme měsíčně.

Čím teď sbor prochází?

Našimi dvěma pevnými a letitými sloupy jsou pastorace a evangelizace. Teď se však otvírá nová oblast - sociální sféra pomoci zaměřená na děti, které jsou velice chudé. Poskytujeme jim vzdělání, prevenci i kulturu. Ale zaměřujeme se i na celou společnost, což vyžaduje obrovské úsilí, protože oblastí opravdu chudých je hodně. Rozdáváme oblečení, jídlo, poskytujeme pastorační péči.

Letošní rok byl výjimečný, co se týče počasí. Dokonce i v Buenos Aires sněžilo...

Jednou v neděli přišlo od Pána slovo, že až do teď šly věci určitým směrem, ale od této chvíle se velice změní. Sk 13,20 mluví o 400 letech, kdy si Izrael šel svou cestou. Bůh dával svému lidu soudce, ale přesto Boha nenásledovali. Potom přišel Samuel, který přinesl opět známost Božího slova do národa. Slovo, které změnilo realitu národa. Prožívali jsme takovou paralelu s naším národem, který se má také obrátit zpět k Bohu. A právě toto slovo nás povzbudilo, že přijde změna stejně, jako přišla se Samuelem do našeho národa. Že uvidíme něco, co jsme neviděli. Tak skončilo to shromáždění, a hned v pondělí začalo sněžit v Buenos Aires po asi devadesáti letech, a to i tehdy bylo jen maličko. Mnoho lidí to nikdy nezažilo. Považujeme to za zázrak a potvrzení tohoto prorockého slova, příchod něčeho nového, co není běžné. Toužíme po tom, aby se Boží slovo dotýkalo lidských srdcí, aby se Bůh dával poznat v znameních a zázracích, ve své lásce. Přijde čas překvapení.

Přijedeš ještě někdy k nám?

Mám rád Českou republiku, už jsem tu potřetí, najezdil jsem 900 km a poznal šest dalších měst. Potěšuje mě tady práce na Božím poli. V našem týmu je ale spousta výborných služebníku s různým obdarováním, takže si myslím, že nejenom já, ale že by mohl přijet i někdo z nich. Uvidíme, jak nás Pán Bůh povede.

Děkujeme za všechno i za rozhovor.

Ptal se Jirka Bartík