V Bibli má cesta více významů: v první řadě zde jde o doslovný význam, ale i ten stojí za pozornost. Vždyť uvažme, kolik se toho jen odehrálo právě na cestě! Na cestách docházelo k významným setkáním: na cestě se s Ježíšem setkal slepý Bartimeus i Zacheus. Na cestě do Emauz poznávají učedníci vzkříšeného Ježíše, na cestě do Damašku se obrátil Saul, na cestě se Filip setkal s etiopským úředníkem a zvěstoval mu evangelium. Podobenství o milosrdném Samařanovi se odehrává na cestě a Marnotratný syn rovněž kráčel životem po své cestě.
Cesta je i v Bibli výrazem pro způsob života. V prvním Žalmu čteme o cestě spravedlivých a cestě ničemů. To je motiv, který je mnohokrát opakován. Starověký izraelita ví, že by měl kráčet po cestě spravedlnosti, ale sám to nedokáže, proto prosí Hospodina, aby jej vedl a vyučoval. Na jednu stranu je člověk zodpovědný za to, po jaké cestě kráčí, na druhou stranu není sám schopen rozlišit, zda je cesta správná či nikoli, a je odkázán na Boží vedení (Př 14,2).
Pak je zde cesta Hospodinova. O ní víme, že je svatá (Ž 77,14) a dokonalá (Ž 18,31). Židé věřili, že je to Tóra, co dokonale zjevuje Boží cestu. Tak se modlí žalmista: „Světlem pro mé nohy je tvé slovo, osvěcuje moji stezku.“ (Ž 119, 105) Výraz cesta Hospodinova vyjadřuje Boží jednání a jeho podstatu, avšak nenechává si to pro sebe, své cesty chce sdílet s druhými. Proto se Mojžíš modlí: „Dej mi poznat svou cestu!“ (Ex 33,13) Bůh je v tomto procesu aktivní a sám vyučuje hříšníky správné cestě (Ž 25,8; 32,8).
Je důležité zmínit, že cesta je přechodný stav. Cestujeme, abychom někam dorazili, cesta není cíl, navzdory tomu, že jde o dnes populární rčení. U cest stávali žebráci a prostitutky.
První cesta, o které se Bible zmiňuje, je cestou tragickou – Adam s Evou byli vyhnáni z ráje. V šesté kapitole knihy Genesis čteme, že „lidstvo pokazilo svou cestu“ – lidská zkaženost dosáhla svého vrcholu. Od ráje člověk hledá svou cestu životem. Přesto Bůh nezapomněl a mnohokrát skrze proroky vyzýval lid, aby chodili po správných cestách (např. Ex 18,20). Metaforickým cílem cest v Bibli je odpočinutí, které v dějinách spásy nabývalo různých forem. Do konečného a trvalého odpočinutí nás vede Kristus.
Zmiňme na závěr tři velké cesty, které Bible popisuje a podívejme se, čemu nás učí: první cestou je putování praotce Abrahama. Jeho příběh začíná v okamžiku, kdy mu Hospodin říká: „Vyjdi ze své země do země, kterou ti ukáži!“ (Gn 12,1) V dnešní době začínají být znovu populární různé poutě – dlouhé cesty s duchovním přesahem. Získávají si svou oblibu i mezi duchovně hledajícími či dokonce nevěřícími. Lidé si uvědomují, že dlouhé putování má cosi společného se spiritualitou. U Abrahama ale vidíme něco jiného: je to sám Hospodin, kdo povolává na cestu. Cesta měla jasný záměr a pravidla, nešlo jen o cestování z místa na místo za duchovním významem. Abrahamova cesta měla jasné určení, během ní poznával Hospodina a plnil jeho příkazy. Tato cesta způsobila hlubokou proměnu, stal se Božím přítelem (Jk 2,23), tedy někým, kdo Boha důvěrně zná.
Zde je zapotřebí zmínit, že nešlo o nějaký Abrahamův soukromý projekt. Bůh od počátku mluvil o tom, že Abrahamova poslušnost bude mít dopad na mnoho dalších generací. A naopak, jeho neposlušnost (narození Izmaele) komplikuje život Izraeli dodnes. To je důležité vědět, neboť v době dnešního individualismu mají různé duchovní cesty význam především pro daného jedince, biblické cesty však měly význam v kontextu celého plánu spásy a těžíme z nich dodnes.
Druhou velkou cestu představuje vyvedení Izraele z Egypta a putování do zaslíbené země. Prvek, který se zde opakuje, je motiv proměny. Hospodin z několika kmenů otročících v Egyptě formuje svobodný národ. Lidé se během čtyřiceti let učí poznávat Hospodina, což i je samotné proměňuje. Proměna osobnosti je charakteristická pro všechny cesty, na které Bůh volá člověka.
Dalším motivem, který stojí za povšimnutí, je to, že Bůh nejen vodí po cestách, ale je-li třeba, tak cesty i tvoří. Tak tomu vidíme u rozdělení Rudého moře, které mohli projít suchou nohou. To má velký symbolický význam: pro Boha není nic nemožné, může otevřít cestu i tam, kde žádná není.
Konečně třetí velkou cestu popisovanou v Bibli představuje církev. Není náhodou, že první pojmenování rodícího se hnutí znělo „Ta cesta“. Název „křesťané“ (Kristovci) vznikl později a představoval vlastně původně hanlivé označení. Ježíšovi následovníci byli vnímáni nejen jako skupina lidí s nějakým novým učením, ale zejména odlišným životním stylem, cestou. Víra zde představuje pohyb, ne lpění na pravidlech a naukách. Bůh se zde vskutku představuje jako „Bůh cesty“, jistě ne náhodou zní poslední Ježíšova slova směřovaná učedníkům: „Jděte ke všem národům.“ (Mt 28,19)
Spojovacím prvkem všech velkých cest je prvek proměny, zde platí více než v předešlých případech. Rosteme do Kristovy podoby. Dalším pojítkem je to, že Bůh i dnes tvoří nové cesty. Na jednu stranu rozvoji křesťanství nesmírně prospěl systém římských cest, umožňující pohodlné a bezpečné cestování po všech provinciích, na druhou stranu, když to bylo zapotřebí, Duch svatý dokázal nadpřirozeně přemístit Filipa či vyvést Petra z vězení. Bůh je nesmírně tvořivý a nikdy není omezen tím, jak věci momentálně jsou. To může být praktický podnět pro osobní víru každého z nás: S Bohem existuje naděje a východisko pro každou situaci!
Poslední myšlenkou, kterou bych chtěl uvést a zakončit toto uvažování o cestách, je fakt, že sám Pán Ježíš se nazval cestou (J 14,6). Zkusme se na to nyní podívat skrze to všechno, co bylo o cestách výše uvedeno: Ježíš je tím, kdo má potenciál spojovat lidi i národy. On dává skutečnou lidskou důstojnost a svobodu, je předzvěstí nového lidství a nového uspořádání společnosti. Je Bohem i člověkem, představuje tedy Boží dokonalost stejně jako lidský potenciál. Ukazuje, že náboženství není filozofie, soubor předpisů a pravidel, ale osoba. Spása není skrze skutky, ale skrze spojení s touto osobou. On je cestou i konečným cílem, Alfou i Omegou. Bezpečně nás provede životem a již nyní můžeme zakoušet pokoj, předzvěst skutečného odpočinutí, k němuž směřujeme.
Martin Moldan, biskup