Loading…
  • 0
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6

Všechny, které zajímá jak pomoci lidem měnit jejich životy skrze praktickou službu, zveme na 2. KONFERENCI DIAKONIE 15. 2. 2020 do Olomouce. Uzávěrka přihlášek již 10. února! Více na www.acregistrace.cz.

Reinhard Bonnke (19. 4. 1940 – 7. 12. 2019)

Napsal(a)  středa, 29. leden 2020 16.26

Reinhard Bonnke se narodil v pruském Koenigsbergu (dnes Kaliningrad, Rusko) v rodině pastora. V devíti letech měl vidění, že bude lámat chléb černým lidem. Od té doby měl velikou touhu jít na misii do Afriky. Absolvoval Biblickou školu ve Swansea (Wales) založenou Samuelem Rees Howellsem, mužem modlitby. Bonnke se modlil: „Pane, také chci být mužem víry, chci vidět tvoje zaopatření.“

Encounter konference

Napsal(a)  čtvrtek, 23. leden 2020 15.56

„Sjezd už neexistuje,“ zaznělo na Kristfestu, když jsme představovali novou konferenci, Encounter. Už delší dobu se o tom mluvilo v týmu, dokonce i mezi účastníky akce bylo možné zaslechnout, že slovo „sjezd“ nepatří zrovna mezi jejich oblíbené. Je to sice krásné české slovo a svým způsobem vystihující, ale mladým lidem tak nějak vzdálené a neatraktivní. Rozhodli jsme se proto pro změnu. Jelikož se v loňském roce obměnil skoro celý tým a hlavním vedoucím se stal také někdo jiný, rozhodli jsme se pro změnu radikálnější – změnit nejen název, ale také program, způsob, styl a další věci. Nejde totiž jen o samotné slovo „sjezd“, chtěli jsme posunout celou akci dál a vytvořit něco nového.

Studuji rád

Napsal(a)  pátek, 17. leden 2020 17.48

(Úvaha nad vlastní misijní prací a studiem misiologie na OCMS)

Od dětství mi bylo vštěpováno: „Přemýšlej nad tím, co děláš,“ ať už šlo o psaní domácího úkolu, o pomoc s rovnáním věcí do auta nebo s mytím nádobí. Tahle věta mě provázela celé dospívání a můžu říct, že mě často pěkně štvala. Jak to ale bývá, nakonec jsem za laskavé instrukce vděčný a nějak to se mnou zůstalo. Když jsem pak dělal misii a prakticky sloužil lidem v bývalé Jugoslávii, rád jsem přemýšlel o tom, proč to vůbec dělám, co dělat jinak a lépe, a co naopak přestat dělat úplně.

Hmatatelný hlad

Napsal(a)  úterý, 14. leden 2020 12.57

(Rozhovor s Bohuslavem Sikorou, pastorem sboru AC Ostrava, o misii v Bangladéši)

 

Bohuši, naposledy jsme o tobě psali v souvislosti s misií v Mali. Loni jsi vyjel kam, kdy a s kým?

Loni v dubnu jsme byli s Lumírem Folvarčným (seniorem Severomoravské oblasti, pozn. red.) na evangelizačním turné v Bangladéši, pět kilometrů od indických hranic. Opět jsme spolupracovali s dánským evangelistou Perem Hyldgaardem. Ocitli jsme se na překrásném místě na konci světa, kde už skoro nic není. Evangelizace probíhala u školy na volném prostranství.

„Neboť nikdo nemůže položit jiný základ nežli ten, který je již položen, a tím je Ježíš Kristus.“ (1K 3,1 ČSP)

Drazí čtenáři,

zcela na úvod Vám chci popřát hodně Boží milosti a požehnání do roku, který je před námi. Kéž zakoušíte jeho přítomnost, moc a osobní vedení v životě.

Lednové zamyšlení tradičně vychází z Božího slova pro daný rok. Budu se tedy zabývat otázkou základů. Téma správných základů je důležité z mnoha ohledů, a proto bych se k němu chtěl vrátit i při jiných příležitostech, například v rámci letošního Duchovního soustředění.

Hlavním tématem prvního Pavlova listu do korintského sboru jsou vztahové problémy. Veškeré další otázky, kterým je v listu věnován prostor, jsou až na druhém místě. V této perspektivě musíme vidět i náš text o základech. V Korintu došlo k něčemu, čemu C. Keener ve svém Komentáři k Novému zákonu říká „kult celebrit“. Lidé ve sboru naprosto nechápali význam a poslání jednotlivých služebníků, a místo k Bohu směřovali svou pozornost k lidem. Důsledkem bylo, že neměli cit pro to, co Pavel nazývá Tělem Kristovým. Apoštol tedy vysvětluje obecně, jaký přínos mají jednotliví služebníci, poté obrací pozornost k sobě a říká, že jemu bylo z Boží milosti dáno položit základ.

Registrace na 3. celostátní konferenci mužů Apoštolské církve spuštěna! Více na www.acmuzi.cz a www.acregistrace.cz.

100% člověk a 100% Bůh

Napsal(a)  úterý, 17. prosinec 2019 11.13

Známe dobře našeho Pána, Mesiáše a Spasitele? Stačí nám k jeho dokonalému poznání jen Nový zákon, jak tvrdí současný moderní názor, nebo je třeba studovat celou Bibli – i s těmi prehistorickými židovskými chrámovými obřady?

Máme Bibli, ale co s ní?

Napsal(a)  středa, 11. prosinec 2019 15.15

Bible je Boží slovo. Jak k ní přistupovat, abychom jí správně rozuměli? V současné době s novými důrazy na některé morální a etické otázky je porozumění tomu, co pro nás Bible jako Boží slovo znamená, znovu velmi aktuální. Dnes se k tomu tématu vyjadřují snad všichni, od teologů a biblistů až po běžné křesťany. Ba, dokonce lidé, kteří nevěří, nás rádi poučují, srovnávají Bibli s Koránem, poměřují míru násilí v Koránu a v Bibli (samozřejmě v neprospěch Bible) a je kolem toho hodně zmatků. O to více je důležité, abychom si my, kteří bereme Bibli vážně, udělali v těch věcech jasno.

„Hleď, učil jsem vás nařízením a právům, jak mi přikázal Hospodin, můj Bůh, abyste je dodržovali v zemi, kterou přicházíte obsadit. Bedlivě je dodržujte. To bude vaše moudrost a rozumnost před zraky lidských pokolení. Když uslyší všechna tato nařízení, řeknou: Jak moudrý a rozumný lid je tento veliký národ! Což se najde jiný veliký národ, jemuž jsou jeho bohové tak blízko, jako je nám Hospodin, náš Bůh, kdykoli k němu voláme?“ (Dt 4,5–7)

Drazí čtenáři,

již nějakou dobu si všímám určité diskuze na téma potřeby Starého zákona. Tato diskuze má dva základní rozměry: jeden je spíše etický a zpravidla se projevuje větou: „To je ale Starý zákon“, popřípadě „My nejsme pod zákonem!“ Tato věta bývá vyřčena v okamžiku, kdy požadavky křesťanské víry překročí hranice milosti a po člověku se něco závazného požaduje. Křesťanství v tomto pohledu představuje pouze lásku a jediným měřítkem správnosti je osobní vedení Duchem svatým, do kterého druzí lidé nesmí mluvit. Druhý rozměr je více teologický a klade důraz na naprostou dostatečnost Nového zákona. Vše, co potřebujeme ke spáse a novému životu, je obsaženo v druhé části Bible. Nač se obtěžovat texty, které měly svůj význam jen pro historický Izrael?

Mohl by se přidat ještě třetí důvod, praktický. Lidé dnešní doby neradi čtou, a proto čím tenčí Bible, tím lépe. Představa, že bych měl pořád dokola číst knihu o více než tisíci stranách, není pro každého lákavá. Normou pro současné sdělení se stává krátké video na sociálních sítích – pokud mne v prvních několika vteřinách nezaujme, přestanu jej sledovat. Studium Bible ovšem vyžaduje značnou časovou investici a čtenář se musí vyzbrojit značnou dávkou vytrvalosti.

Používáním tohoto webu souhlasíte s používáním souborů cookie.