Loading…
  • 0
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7

Nejlepší období našeho života

Napsal(a)  středa, 21. září 2016 11.01

Jako mladík jsem horlivě sloužil Bohu. Dal mi úžasnou ženu a skvělou rodinu. Dal, že moje podnikání prosperovalo, že jsem měl dobré jméno ve společnosti i službu v církvi. Nic z tohoto světa se nemohlo vyrovnat tomu, co mi dal Bůh.

Do sekce Zdroje / Studijní texty - Praktická teologie jsme přidali diplomovou práci Mgr. Olgy Moldanové s názvem "Slavení večeře Páně v letničních církvích".

Misie trochu jinak

Napsal(a)  úterý, 13. září 2016 08.39

Zůstala jsem úplně sama…

Při své první návštěvě Vladikavkazu v Severní Osetii jsem zažil mnoho zajímavých momentů, které ve mně i po letech zanechaly nesmazatelný otisk.

Jedním z nich bylo setkání s mladou ženou z Dagestánu, kterou jsme potkali v budově místního křesťanského rádia. Tehdy přijela, aby se svým otcem, který byl muslim, namluvila biblické příběhy v jejich jazyce. Už tato informace sama o sobě upoutala naši pozornost. Muslim, a namlouvá biblické příběhy?

Obsah ŽvK září 2016

Napsal(a)  úterý, 06. září 2016 11.33

 

Číslo: 9/2016

Misie trochu jinak

V novém čísle najdete

  • Slovo biskupa
    • Hledět k neviditelnému
  • Misie trochu jinak
    • Misie trochu jinak
    • Rádi byste jeli na pracovní výjezd?
    • Nejlepší období našeho života
    • Jak jsme budovali naši modlitebnu
    • Práce všeho druhu
    • Přehled pracovních výjezdů pořádaných Nehemií
    • Historie stavby TC Šluknov
    • Ptali jsme se...
    • Pomáhat je požehnáním
  • Mesiáš podle Matouše
    • Absolutní dokonalost – absolutní milost III.
  • Izrael vs. ČR
    • „Alija“, vzestup
  • O mladých pro mladé
    • Kristfest Young
  • Dětem
    • Klíč k bráně
  • Zápisník
    • Zambie 2015 aneb Hrdinové z Česka

„…nebo jako by viděl Neviditelného, tak se utvrdil.“ (Žd 11,27 KB)

Drazí čtenáři,

téma, které mám dnes na srdci a které bych Vám rád předal, se týká duchovnosti. Můžeme jej vyjádřit otázkou: „Jak se stát duchovním člověkem?“ Budeme se zamýšlet nad tím, v čem duchovnost spočívá a jak ji získat. Samozřejmě také potřebujeme vědět, zda je duchovnost vůbec v dnešním světě důležitá. Nechceme se zabývat věcmi, které nesouvisejí s životem na této zemi a kromě našeho vlastního uspokojení nemají žádný jiný užitek.

Když se řekne „duchovnost“, „duchovní člověk“, v našem kontextu si pravděpodobně vybavíme jedince bohatě vybaveného duchovními dary. Tedy někoho, kdo se (úspěšně) modlí za nemocné, prorokuje a Bůh k němu mluví.

Je pravda, že duchovní dary jsou naším „rodinným stříbrem“ a nedáme na ně dopustit, ale jsou i jiné perspektivy. Člověk z jiného věroučného prostředí si možná představí někoho, kdo je nesobecký, vykazuje ve svém životě hojnost ovoce Ducha, zvládá vlastní život a je zapojen do různých služeb ve svém sboru.

Abychom však příliš nekomplikovali představu duchovnosti, řekněme, že duchovní člověk je někdo, kdo je naplněn Duchem svatým, rozvíjí v sobě Kristův charakter, disponuje duchovními dary a žije v lásce se svými bližními. Otázka je, jak se takovým člověkem stát.

Víra „Otce vlasti“ – duchovní život Karla IV.

Napsal(a)  pondělí, 29. srpen 2016 10.51

Letošní 700. výročí od narození Karla IV. přímo vybízí k zamyšlení se nad jednotlivými aspekty života této výrazné osobnosti našich i evropských dějin. Stranou přitom nesmí zůstat ani duchovní stránka života Karla IV., která byla pevnou součástí jeho bytí. Hned v úvodu je ale třeba připomenout, že Karlovy možnosti křesťanského poznání a růstu byly v některých oblastech podstatně menší než ty, jež máme my, kteří těžíme ze staletých zisků (a ztrát) našich předchůdců ve víře.

Karel IV. se narodil do poslední generace před první reformační vlnou, která silně zasáhla i společenské špičky české společnosti, tedy husitstvím. I proto byl pevně ukotven v teologickém a myšlenkovém světě středověké římskokatolické církve. A ze stejného důvodu lze při zpětném pohledu nalézt jak četná pozitiva v jeho konání, tak i řadu problematických či přímo negativních činů. Odstup několika staletí rovněž znamená nutnou ztrátu části informací o Karlově životě. V dnešní době víme o Karlovi IV. především to, co on sám chtěl, aby o něm bylo známo.

Příliš neobyčejná

Napsal(a)  středa, 24. srpen 2016 12.55

„Je vážně velkej frajer, fakt je moc hezkej, ještě jsem nepotkala kluka, který by se na mě uměl usmívat tak, jako se na mě usmívá on! Dobře, uznávám, když s ním mluvím, tak si moc nemáme co říct a někdy mi dokonce připadá, že mluví docela dost mimo mísu, ale vidělas ho? Víš, jsem už dlouho sama a nebaví mě to. Všichni kolem mě mají vztah a já bych taky ráda měla někoho, kdo mě obejme. Někoho, kdo mi dá bundu, když mi je venku zima. Někoho, kdo se na mě bude hezky dívat. Někoho, kdo mě pohladí a bude to myslet krásně a upřímně. Chtěla bych vedle sebe někoho, kdo mě bude milovat. Dřív jsem měla docela dost vysoké standardy, ale já si myslím, že takový kluk už nikdy nepřijde. Víš, teď o mě má zájem jeden kluk. Je jinej, než jsem si vždycky představovala, ale má mě rád a je to na něm vidět, třeba to půjde, třeba bude stačit, když jen snížím laťku…“

Buď hoříš pro Pána, nebo…

Napsal(a)  středa, 17. srpen 2016 10.16

Rozhovor s Uwem Maurischatem, řečníkem pastorálky

Co znamená hořet pro Ježíše?

Ježíš řekl, že přišel přinést na zemi oheň. Jak je to možné? Když byl tady Ježíš mezi námi, ukázal Boží lásku, nesl naše bolesti na svém těle. Ale oheň na učedníky měl přijít po jeho odchodu. On byl zapálený, musel jít na kříž, aby přinesl lidem život. Jeho smrt dala život. Vše, co měl, mohl dát svým učedníkům. Před tím je poslal, aby uzdravovali lidi, nesli evangelium. Dýchl na ně, aby přijali Ducha svatého a byli schopni činit zázraky. To bylo ale jen na chvíli, po jeho nanebevzetí mohl přijít oheň na všechen jeho lid. Pro křesťana je normální být zapálený.

22. až 25. září 2016 bude ve skautské základně Domašov probíhat pobyt pro nezadané. Více informací v sekci Události / Připravujeme.

Jak hořet a nevyhořet

Napsal(a)  středa, 10. srpen 2016 15.57

Jedno české přísloví říká „přílišná horlivost škodí“. Proti tomu se říká „všeho s mírou“. Zdá se, že ve světě víry ale platí opačná pravidla: „Horlivě usiluj, aby ses před Boha postavil jako člověk osvědčený“ – píše Pavel Timoteovi. Pravda je, že i nevěřící lidé dokáží být horliví, pokud jde o jejich zájmy. A další pravdou je, že mnozí křesťané se raději drží pravidla „všeho s mírou.“ Jak je to tedy s horlivostí? Podíváme se na ní z několika stran: Zamyslíme se nad vzory horlivosti, prozkoumáme, co o horlivosti učí Bible, a uvidíme, že horlivost s sebou nese i určitá rizika.

Používáním tohoto webu souhlasíte s používáním souborů cookie.