Loading…
  • 0
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6

Odpuštění: Kdy? Co? Komu? Jak?

Napsal(a)  úterý, 24. září 2019 16.39

(rozhovor s Tomášem Hasmandou, seniorem Středomoravské oblasti a pastorem regionálního sboru AC Valašsko)

Není otázkou, zda odpouštět, ale víme, že tento Boží příkaz není úplně jednoduché vždycky splnit. Rádi bychom tě vyzpovídali ohledně tvé pastorační zkušenosti. Začneme ale u tebe samotného, jak ty sám jsi zpracoval fakt, že ti Pán Bůh odpustil?

To nebyl pro mě problém. Vyrůstal jsem v křesťanské rodině, mí rodiče brali víru upřímně a vážně. Měl jsem báječného tátu, laskavého, odpouštějícího, milosrdného. A když jsem si v Bibli přečetl, že Bůh Otec mi odpouští, snadno jsem tomu díky své pozitivní zkušenosti uvěřil. Mnohem těžší pak pro mě ale bylo zpracovávat odpuštění lidí vůči mně a odpuštění vůči sobě samotnému. To je trošku jiný příběh.

Sedm rad, které nám pomohou odpustit

Napsal(a)  pátek, 20. září 2019 14.48

Možná jste se někdy dostali do situace, kdy odpustit druhému člověku bylo pro vás těžké. Jako křesťané jste si dobře vědomi, že žít v neodpuštění vůči druhým je velmi vážná věc, a to dokonce s věčnými důsledky, protože Ježíš řekl, že když neodpustíme druhým, ani Bůh nám neodpustí. Odpouštět z vypočítavosti však také není cesta. Odpuštění musí být opravdové. Jak toho ale docílit, když už jen pomyšlení na člověka, který vám ublížil, ve vás vzbuzuje odpor a nechuť? Uvědomme si, že mohou být případy, které jdou dál než za běžnou hádku. Lidé mohou být zneužiti, nebo dokonce ztratit své blízké něčí vinou…

Henri Charrière v autobiografickém románu Motýlek líčí útěk z věznice, kde kvůli nespravedlivému soudu strávil dvanáct let svého života. Během svého pobytu v trestanecké kolonii se několikrát neúspěšně pokoušel o útěk, pokaždé byl chycen a tvrdě potrestán. Po dvanácti letech strávených v nelidských podmínkách tropického pekla se mu konečně podařilo prchnout a usídlit se ve Venezuele. To, co píše v závěru knihy, je pravdivým vylíčením pocitů vděčnosti poté, co obdržel v této zemi domovské právo: „Srdce mi silně buší. Nejradši bych klekl na kolena, pomodlil se a poděkoval Bohu. Ale vždyť se neumíš modlit, nejsi pokřtěn. A ke kterému Bohu se obrátíš, když nepatříš k žádné určité církvi? Ke katolickému Pánubohu? K protestantskému? K židovskému? K mohamedánskému? Kterého si vyberu, abych mu věnoval modlitbu, kterou si budu muset od začátku do konce vymyslet, protože žádnou celou modlitbu neumím?“

Je zcela evidentní, že Motýlkovy představy o křesťanství byly značně naivní. Nakonec se rozhodl modlit následujícími slovy: „Dobrý Bože, odpusť, že se neumím modlit, ale nahlédni do mne a budeš tam číst, že nemám dost slov, jak ti vyjádřit vděčnost za to, žes mě dovedl až sem. Boj byl těžký a vystoupit po té kalvárii, jak mi to uložili lidé, nebylo příliš snadné. A jestliže se mi podařilo překonat všechny překážky a dožít se ve zdraví tohoto požehnaného dne, mohlo se to stát jen proto, že jsi na mne vložil svou ruku, abys mi pomohl. Co bych mohl učinit, abych ti dokázal, jak jsem ti vděčen za dobrodiní, která jsi mi prokázal?“

Vzhůru do oblak

Napsal(a)  sobota, 24. srpen 2019 15.41

Stalo se mi něco neobvyklého. Část rodiny byla pryč z domu, část byla doma, ale každý byl zabraný do svých věcí, takže jsem zjistila, že sedím v obýváku, nic nemusím a nikdo ode mne nic nechce. Okamžik, který se nestal už roky. Teda ne že nebylo VŮBEC čím se zaměstnat, ale nic neuteče, zatímco tahle chvíle možná brzy ano, může totiž skončit zcela náhle a nečekaně, proto je třeba ji využít a neotálet. Co když se na něco kouknu? Smí se to vůbec? Smí si matka jen tak zapnout youtube a sjíždět videa? Uvelebuji se na gauči a rozhoduji se, že na nějaké pochybnosti není čas. Hledám jeden oblíbený film.

Registrace na konferenci pro ženy a dívky "Koktejl" je spuštěna! Možnost přihlášení potrvá do 22. září a to na www.acregistrace.cz.

Dovolujeme si vás srdečně pozvat na Den pro rodinu a manželství 2019, který pořádá Aliance pro rodinu 14. září 2019 v Praze. Více informací o této akci naleznete na webové stránce https://alipro.cz/den-pro-rodinu/uvod/.

Budujeme rómskych pracovníkov

Napsal(a)  středa, 07. srpen 2019 15.06

(rozhovor s biskupem AC SR Jánem Libou a pastorem AC Sabinov Mariánem Kalejoum)

Bratře biskupe, jak vůbec začala Vaše práce s Romy? 

JL: Hneď po revolúcii sme sa snažili pracovať s rómskymi spoluobčanmi. Hľadali sme formy, ako to robiť. Robili sme stanové misie, Rómovia nadšene prišli dopredu, zdalo sa, že je to dobré, ale za nejakú dobu ako prišli, tak zas odišli. Takto sa to striedalo, skúšali sme všelijaké metódy, ale neviedlo to k nejakému výsledku. 

Jak to začalo v Břeclavi

Napsal(a)  čtvrtek, 18. červenec 2019 19.52

Koncem roku 1999 se sbor AC Břeclav zapojil do evangelizace prostřednictvím roznášení videokazety s filmem „Ježíš“ a knihy Více než tesař občanům našeho města a okresu.

Naše sestra Ladislava Hollóová roznášela tyto materiály v ulici Řádek, kde bydleli Romové. Velmi otevřeně a s láskou ji přijali a naslouchali po tři léta tomu, co jim přinášela o Ježíši, a základům křesťanství. Kvůli demolici byla tato práce přerušena, Romové byli přestěhováni do jiných lokalit našeho města, ale sestra Laďka dál bojuje na modlitbách za romský národ, nikdy ten boj nevzdala.

Do sekce Události / Připravujeme jsme přidali informace o konferenci pro ženy s názvem "Koktejl", která se uskuteční 4.-6.10. 2019 v Konferenčním centru Immanuel.

„Ale Bůh, bohatý v milosrdenství, z velké lásky, jíž si nás zamiloval, probudil nás k životu spolu s Kristem, když jsme byli mrtvi pro své hříchy. Milostí jste spaseni! Spolu s ním nás vzkřísil a spolu s ním uvedl na nebeský trůn v Kristu Ježíši, aby se nadcházejícím věkům prokázalo, jak nesmírné bohatství milosti je v jeho dobrotě k nám v Kristu Ježíši.“ (Ef 2,4–7)

Drazí čtenáři,

myšlenka, která mne již nějakou dobu provází, se týká našeho kralování s Kristem. Nenechme se ovšem zmást, neboť nechci propagovat žádnou formu křesťanského triumfalismu. Autor úvodního textu, v němž se myšlenka kralování vyskytuje, apoštol Pavel, toho věděl o životě příliš na to, aby si dovolil jakoukoli formu „evangelia prosperity“. Znal vítězství i pády, uměl žít v hojnosti i nedostatku, zakusil nebe stejně jako římské vězení. Pokud píše, že jsme s Kristem usazeni na nebeském trůnu, chce nám sdělit něco důležitého.

Abychom si vyjasnili, co znamená kralovat, podívejme se nejprve, kdo je to král. Obávám se, že náš obraz krále je poněkud zkreslený, a to zejména vlivem českých pohádek, v nichž často pobíhá přihlouplý, zmatený král, manipulovaný svými vykutálenými rádci. K tomu, abychom si obraz krále opravili, nám nebude stačit ani návštěva těch zemí, ve kterých je doposud udržována monarchie.

Používáním tohoto webu souhlasíte s používáním souborů cookie.