Loading…
  • 0
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7

Je stále kříž základem letniční víry?

Napsal(a)  pondělí, 12. březen 2018 09.32

Slyšel jsem vyprávět jeden pravdivý příběh. Na bohoslužbu jisté církve přišel poprvé v životě nový člověk. Říkejme mu třeba Karel. V závěru shromáždění všichni povstali a otočili se o devadesát stupňů doleva, zatímco zpívali závěrečnou píseň. Karel z toho byl zmatený a zeptal se člověka, který seděl vedle něho, jaký to má význam. Toho jeho otázka zaskočila. Odpověděl, že neví, ale že to prý dělají už celé roky a všichni jsou na to zvyklí. Karla jeho odpověď neuspokojila, naopak v něm probudila ještě větší zvědavost. Začal se tedy vyptávat dalších lidí. Nikdo mu nedokázal odpovědět, až konečně ve sboru našel jednoho staršího pána. Dědeček mu vysvětlil, že kdysi před lety měli ve sboru po levé straně na zdi napsán text závěrečné písně. Ačkoliv text postupně vybledal, až nakonec úplně zmizel, zvyklost nevybledla. Nikdo už nevěděl, proč se při zpěvu závěrečné písně všichni otáčí doleva. A nikomu to nevadilo. Ze setrvačnosti to dělali dál. Až když přišel „šťoura“ Karel, začali se věcí zabývat. Z počátku se to nikomu nechtělo řešit. Sbor byl rozpolcený, někteří chtěli zvyk zachovat, jiní se chytili za nos a začali přemýšlet nejen o tomto, ale i o dalších vyprázdněných rituálech, a o tom, jak vrátit Ježíšův kříž a zmrtvýchvstání do centra všeho dění.

Milí přátelé,

před nějakou dobou jsem četl jakousi úvahu o kříži, jejíž podstatou bylo tvrzení, že kříž ani tolik nevypovídá o naší hříšnosti, jako spíše o tom, jakou cenu má lidský jedinec pro Boha. Kříž v tomto pojetí tedy ukazuje cenu, za kterou nás Bůh vykoupil, a odráží tak naši hodnotu. Jelikož jsem byl vychován ve vnímání kříže jako obrazu a důsledku lidského hříchu, nedalo mi toto tvrzení spát. Nyní, v souvislosti s blížícími se Velikonocemi, jsem se rozhodl napsat pár řádků na toto téma.

Nejhorší hereze nevznikají otevřeným popřením pravd křesťanství. Na to křesťan znalý Písma jen tak neskočí. Mistrovské hereze nepatrně zamění klíčové důrazy způsobem, že v první chvíli to ještě není zřetelné. Emeritní biskup bratr Rudek Bubik to přirovnával ke kolejnicím a výhybce. Pokud vlaková souprava na výhybce přejede na druhou kolej, její směr se hned nezmění. Jelikož těžký vlak není schopen udělat prudkou zatáčku, vedou obě kolejnice ještě stovky metrů vedle sebe. Cestující pak má dojem, že jede stále stejným směrem, a přitom je už na zcela jiné koleji. Podobně pronikavý pohled měl apoštol Pavel, když vystupoval proti obřízce u křesťanů. „Vždyť je to jenom obřízka!“ říkali jedni. „Ne, popíráte podstatu evangelia!“ tvrdil apoštol. Jak je to tedy s naším tvrzením o kříži?

Apoštol Pavel, největší teolog Nového zákona, považoval kříž za stěžejní bod křesťanovy víry. Když psal dopis do korintského sboru, měl odvahu redukovat celé křesťanské poselství na zvěst o kříži. Současně uznal, že ne všichni tomu rozumí. Lidé reagují různě – podle kulturního a náboženského pozadí. Někteří se urazí, jiní se budou vysmívat. Vždy ale budou tací, kteří porozumí a obrátí se.

Nové, lepší víno

Napsal(a)  čtvrtek, 22. únor 2018 15.26

Od začátku až do konce Bible můžeme pozorovat, že manželství je jedním z hlavních témat v dějinách lidstva. Pán Bůh sám vymyslel manželství a nyní není jen nezúčastněným pozorovatelem. Nenechá nás v bryndě, když dojde „víno“. On chce být od začátku až do konce v našich manželstvích osobně přítomen. 

Síla dědictví

Napsal(a)  úterý, 13. únor 2018 16.52

Když jsem si chystal kázání pro sbory Severomoravské oblasti, přemýšlel jsem, co říct, vždyť tyto sbory jsou větší než u nás na jižní Moravě, je jich tady více, mají delší historii… a tu mi tak jednou ráno v koupelně přišlo slovo od Pána: „Mluv o jejich dědictví.“

V sekci Zdroje / Magazín PLT si můžete stáhnout nové číslo Magazínu praktické letniční teologie s názvem "Pestrá církev: Služba Božího království v etnicky rozmanitém světě".

Zveme vás na Duchovní soustředění Apoštolské církve 2018, které proběhne v areálu hotelu Dlouhé Stráně. Termín konání je 14. – 21. 7. 2018. Přihlásit se můžete na: www.acregistrace.cz  a to do 28. 6. 2018.

Referát biskupa z Celocírkevní konference konané dne 4. 11. 2017 v Olomouci (upraveno pro časopis)

Úvod

Řádky, které budete číst, vznikly přepracováním referátu, jenž jsem přednesl na Celocírkevní konferenci v Olomouci v listopadu minulého roku. Jde o mé sny o církvi (dnes se používá výraz „vize“), které se léta rodily během modliteb, rozhovorů, návštěv zahraničních sborů i studia knih. V zásadě jde o tři body, které vyjadřují podobu církve tak, jak věřím, že by měla vypadat církev 21. století.

Církev, která je více rychlostní

Každý řidič ví, že nemůže jet autem celou cestu na jednu rychlost; je rychlostní stupeň pro rozjezd vozidla, rychlostní stupně pro jízdu městem a rychlostní stupeň pro jízdu na dálnici. Neplatí, že čím rychleji, tím lépe: Důležité je přizpůsobit jízdu dané situaci. Podobně i naše sbory se nacházejí v různých situacích a mají různou tradici a různé zaměření – není možné volit jeden model života a stejné služby pro všechny. Nyní popíši tři „rychlostní stupně“ života církve, které by se měly v našich sborech nějak promítnout.

Zakládání sborů

Toto patří do samotné DNA církve, když misijně uvažuje. Je žádoucí a přirozené, získáváme-li další učedníky pro Pána Ježíše. K tomu patří i zakládání sborů: Ne vždy je možné, aby nově obrácení dojížděli pravidelně do vzdálenějšího mateřského sboru, obzvlášť když jde o starší lidi nebo rodiny s malými dětmi. Je zapotřebí podporovat vznik nových sborů.

Mezi dvěma břehy

Napsal(a)  pátek, 26. leden 2018 15.39

Jsem v církvi už nějaký ten pátek (skoro 25 let) a řekla bych, že v současné době je ve zcela přirozeném procesu transformace, kdy nadšení a průkopnickou práci ve většině měst střídá větší propracovanost, hledání cest, jak se postarat o ty, které máme, a zároveň činit další učedníky.

Spievajúca cirkev

Napsal(a)  úterý, 23. leden 2018 13.06

„Zvelebujte so mnou Hospodina a SPOLOČNE vyvyšujme Jeho meno!“ (Ž 34,4)

Posledné dva roky svojho života som strávila okrem venovaním sa svojej rodine štúdiom Žalmov a piesní zapísaných v Biblii. Dôvodom bola moja diplomová práca, ku ktorej ma viedol osobný záujem o to, čo sa môžeme o uctievaní a piesňach dozvedieť priamo v Písme. K tomu ma zase viedla istá nespokojnosť s niektorými modernými trendami v uctievaní v našich zboroch. Z toho, čo môžem okolo seba roky pozorovať, je, že i vďaka internetu je nám akoby podsúvaný jeden spôsob uctievania, a to, čo robí chválospevové kapely dobrými, je to, ako verne sa im podarí isté vzory napodobniť. Osobne si ale nie som istá, či ide o najlepší možný spôsob, ktorý by prispieval k budovaniu Cirkvi. Preto som sa pustila do štúdia Božieho Slova, aby som zistila, či sa z neho môžeme dozvedieť niečo, čo by nás mohlo v tejto otázke nasmerovať.

Prečo muži v cirkvi prestali spievať?

Napsal(a)  středa, 17. leden 2018 18.40

Stalo sa to opäť včera. Navštívil som jeden z tých supermoderných zborov, a takmer nikto tam nespieval. Uctievači poslušne stáli, zatiaľ čo kapela išla na plné obrátky, dymostroje na plnú paru a svetlá sa len tak blýskali. Texty piesní sa premietali na obrazovku, ale takmer nikto ich nespieval. Zopár žien sa o to pokúšalo, ale všimol som si iba jedného muža (okrem vedúceho chvál), ktorý sa snažil spievať.

Používáním tohoto webu souhlasíte s používáním souborů cookie.