Zimní číslo Magazínu praktické letniční teologie s názvem „Předávání duchovního dědictví skrze náš vliv“ vyšlo. Časopis nalezente na adrese mplt.apostolskacirkev.cz.

Letní číslo Magazínu praktické letniční teologie s názvem „Předávání duchovního dědictví skrze naše služby“ vyšlo. Časopis nalezente na adrese mplt.apostolskacirkev.cz.

Apoštolská církev se skrze své sbory a organizace zapojuje do pomoci lidem z válkou zasažené Ukrajiny. Pro informace o konkrétní pomoci se můžete obrátit na NF Nehemia a Diakonii AC. Pro aktuální dění můžete také sledovat účty těchto organizací na Facebooku.

Od 1. února bude Rádio 7 ke slyšení v síti DAB+ (digitálního rozhlasového vysílání). Stanice, která doposud byla k naladění prostřednictvím internetu a satelitu, případně v některých kabelových sítích, je teď volně dostupná všude tam, kam dosáhne signál DAB+ společností Teleko a RTI. Můžete si poslechnout Rádio 7 i vy? Zkontrolujte si: https://bit.ly/3KFZV07

Nabídka DAB rozhlasových přijímačů je široká a jejich ladění je snadné. Stačí, když na přijímači navolíte mód DAB, spustíte automatické ladění a nalezené programy uložíte. Každý přijímač navíc obsahuje návod, jak při ladění a uložení programů postupovat. 

Ve vysílání Rádia 7 se toho mnoho nezmění, změní se ovšem dosah programu. „Těšíme se na nová setkání, nové posluchače a nové příběhy, které se díky DAB vysílání dostanou od vás k nám. Chceme s vámi vstupovat s nadějí do každého dne,“ vzkazují tvůrci programu Rádia 7. To navazuje na dlouholetou tradici českého křesťanského vysílání Trans World Radia, které se od 70. let 20. století šířilo vysílači z Monte Carla. Celodenní vysílání Rádia 7 odstartovalo na sklonku roku 2005 jako společné česko-slovenské vysílání, od 10. září 2019 jde o samostatný český projekt. 

Setkejte se díky vysílání Rádia 7 s biskupem AC Martinem Moldanem, který je pravidelným autorem biblických úvah (pondělí – pátek v 6.45 a v 15.15), poslechněte si v záznamech bohoslužby (neděle v 9.15 nebo v 17.15) třeba Michala Apetauera, Lumíra Folvarčného, Jiřího Kostelníka nebo pořad Fortepiano (pondělí 10.00, úterý 13.00, sobota 11.00), do kterého redaktorka Lenka Malinová často zve hosty, kteří jsou doma v Apoštolské církvi.

„Jako poslední nepřítel bude zahlazena smrt.“(1K 15,26)

Drazí čtenáři,

před pár lety jsem byl pozván na jakousi lidovou slavnost v jednom malém středomoravském městě. Kromě stánků s občerstvením, ukázkami lidových řemesel a nezbytnou slivovicí byl součástí slavnosti i průvod masek. Řada lidí v maskách čertů, až hrůzyplně věrohodných, se proháněla městem sem a tam. Viděl jsem něco takového poprvé v životě a malým dětem bych takový zážitek rozhodně nedoporučil. Otázka, kterou jsem si kladl, zněla: „Kde se v lidech bere ta fascinace ďáblem a smrtí?“ Antropolog či etnolog má jistě na to svou odpověď, já si odnesl pouze zajímavou zkušenost.

Pravda je ta, že my umírání a smrt obvykle vytěsňujeme ze života. Lidé dnes málokdy umírají v domácnostech obklopeni svými blízkými. Tuto poslední etapu lidského života odkazujeme do nemocnic a ústavů. Neradi se na to téma bavíme. Jako Češi jsme dokonce jedineční ve svém postoji k pohřbům – jsme svědky stoupajícího trendu, kdy se pohřeb odehrává bez řádného rozloučení, bez účasti blízkých. Pak není divu, že generace, která nezažila válku ani jiné katastrofy, téma smrti hledá zástupně ve filmových hororech, počítačových hrách – a možná i lidových slavnostech.

Přitom jde o něco, čemu se nikdo z nás nevyhne. Je chybou před tímto tématem utíkat. Zkuste někdy přemýšlet do hloubky nad evangelijním příběhem, v ekumenické Bibli nazvaným Uzdravení posedlého v Gerase. Příběh nalezneme ve všech třech synoptických evangeliích (např. L 8,26–39). Jde zde o to, že Ježíš potká posedlého člověka, který žil v prázdném hrobu a svým chováním ohrožoval celé okolí. Nikdo tím směrem raději nechodil. Ježíš jej nalezne, osvobodí, a démoni, kteří z člověka vyjdou, zaženou do jezera početné stádo vepřů.

Diakonie Apoštolské církve slaví 25 let. Slavnostní bohoslužba k této příležitosti proběhne v neděli 10.10. v Třinci. Více informací naleznete na stránkách Diakonie.

„Kamkoli přišel, konal dobro a uzdravoval všechny soužené od ďábla, protože Bůh byl s ním.“ (Sk 10,38 B21)

Drazí čtenáři,

jedna z důležitých vlastností církve je její prospěšnost, užitečnost pro svět. Nikdy neměla být ghettem do sebe uzavřených lidí, zaměřených jen na svou vlastní zbožnost. Naopak, Ježíš církev poslal „do světa“, to znamená, že je zde v jistém slova smyslu pro svět. Křesťané mají konat podobné skutky, jako konal Ježíš.

Výše uvedený verš stručně shrnuje Ježíšovo působení. Pokud bychom citovali i předchozí verš, pak by celý text začal slovy „Dobře víte, co se dělo po celém Judsku.“ Apoštol Petr tehdy zvěstoval evangelium úplně prvním pohanům, ale uvědomoval si, že i oni byli obeznámeni s působením Ježíše z Nazareta. Možná tomu nedokázali rozumět, ale alespoň nějak jednoduše chápali, že ten prorok „konal dobro a uzdravoval“.

Konání dobra je v textu odlišeno od uzdravování. Šlo tedy o jinou činnost, byť konanou ve stejné moci Ducha. Jelikož jsme více zaměřeni na zázraky uzdravování, nebude na škodu, pokud si připomeneme i to blíže nespecifikované „konání dobra“. Zdá se na první pohled, že evangelijní příběhy zachycují jen uzdravování, osvobozování démonizovaných, kříšení mrtvých, ale při pozorném čtení nalezneme i jiné skutky konání dobra.

Již tuto sobotu proběhne v Olomouci výroční Konference Apoštolské církve, které se účastní nominovaní delegáti za jednotlivé sbory. Je to jedinečná příležitost ohlédnout se zpět na uplynulé roky života naší církve a společně hovořit o společné budoucnosti. Začínáme v 9.30 (registrace od 8.30).

„Vy stojíte před horou Siónem a městem Boha živého, nebeským Jeruzalémem, před nesčetným zástupem andělů a slavnostním shromážděním církve prvorozených, jejichž jména jsou zapsána v nebi, a před Bohem, soudcem všech, a před zesnulými spravedlivými, kteří již dosáhli cíle, a před Ježíšem, prostředníkem nové smlouvy, a před jeho krví, která nás očišťuje, neboť volá naléhavěji než krev Ábelova.“
(Žd 12,22–24)

Drazí čtenáři,
výše citovaný verš patří mezi texty popisující nádheru církve. Boží město prozářené světlem, andělé, slavnostní shromáždění, Ježíš. Autor listu nešetří výrazy, aby popsal církev jako slavnou a nádhernou. Je pravda, že jde o pohled duchovní, který je lidskému oku většiny z nás odepřen, ale neměli bychom o tento pohled usilovat? V listu do Efezu se apoštol Pavel modlí, abychom schopnost duchovního vhledu získali (Ef 1,18). A ještě odvážnější otázka: Není možné, aby i lidé mimo církev, nevěřící, něco z této slávy rovněž mohli spatřit?

Když jsem na poslední konferenci Apoštolské církve v roce 2017 představoval vizi církve, jedním ze tří bodů byl právě pohled na církev, která je pro lidi přitažlivá. Stručně jsem tenkrát nastínil strategii, jak pracovat, aby se lidem v církvi líbilo, a církev tak měla i potenciál získat další jedince.

Před pár týdny se mi myšlenka přitažlivé církve opět oživila. Četl jsem rozhovor s pastorem čínské domácí církve. Tento typ církve v Číně již řadu desetiletí roste závratným tempem a její členskou základnu dnes zdaleka netvoří jen chudý venkovský lid. Naopak, potkáme tam lidi ze střední třídy, byznysmeny, manažery, odborníky z nejrůznějších profesí. Pastor Wang během rozhovoru zmínil: „V Evropě je církev stará. Zde je moderní. Náboženství tu má vyšší ideály a znamená pokrok.“