„Pojďte ke mně všichni, kteří těžce pracujete a jste přetíženi, a já vám dám odpočinek. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný v srdci; a naleznete odpočinutí svým duším. Vždyť mé jho je příjemné a mé břemeno je lehké.“(Mt 11,28–30)

Drazí čtenáři,

nad výše uvedeným textem jsem se zamýšlel již v lednovém čísle časopisu a slíbil jsem, že se k němu opět vrátím. Text v sobě skrývá opravdové poklady, které s Boží pomocí odkryjeme. Připomínám rovněž, že Ježíšova slova jsou zároveň veršem pro naši církev na tento rok, a tak se jimi budu zabývat i při jiných příležitostech. 

Dnes se zaměříme na to, koho vlastně Ježíš ve svém kázání oslovuje. Někdy jeho slova patřila učedníkům, jindy zástupům, často promlouval k jednotlivcům v jejich specifických situacích. Zde oslovuje lidi, kteří těžce pracují a jsou přetíženi. To nám vymezuje situaci. Kdo jsou ti „těžce pracující?“ 

Ježíš tato slova pronesl v Galileji. Řada lidí se zde živila rybolovem, což nám může připomenout situaci, kdy Petr odpovídá Ježíšovi, který je s nimi na loďce: „Mistře, celou noc jsme tvrdě pracovali a nic jsme nechytili.“  Ježíš přikázal zajet na hlubinu a krátce na to byly sítě, k úžasu celé posádky, plné. Petr tenkrát padl před Ježíšem na kolena a vyznal svou hříšnost. 

Pokud bychom z příběhu měli učinit nějaký závěr, pak asi v tom smyslu, že veškerá práce a námaha, kterou konáme bez Ježíše, bez Božího požehnání, bude v důsledku marná. Určitě jste za svůj život slyšeli nějaké kázání, kde pointou byla výzva „Pozvi Ježíše na svou loďku“. Pokud bychom zmíněné námaze rozuměli v tomto smyslu, tak Ježíš oslovuje všechny pracující lidi, aby počítali s ním, aby jej pozvali do svého života i zaměstnání. 

„Prostoduchý kdečemu důvěřuje, kdežto chytrý promýšlí své kroky.“ (Př 14,15)

„My však, kteří patříme dni, buďme střízliví, oblečme si víru a lásku jako pancíř a naději na spásu jako přilbu.“ (1Te 5,8)

Drazí čtenáři,

tématem únorového čísla Života v Kristu jsou fake news. Tento novotvar (zpopularizován v říjnu 2016 v souvislosti s prezidentskými volbami v USA) znamená lživou nebo zkreslenou zprávu s cílem klamat příjemce informací. Je řada podobných pojmů, jako například: hoax, spin, dezinformace, urban legend a stará známá novinářská kachna. Každý z těchto pojmů má svou vlastní definici a význam a je mimo zaměření tohoto článku se jimi zabývat do hloubky.

Hlavním důvodem, proč se tematicky věnujeme fake news (dále: FN), je vyhrocená doba v souvislosti s pandemií koronaviru a následným hromadným očkováním. Společnost čelí nové zkušenosti, která je navíc obestřena řadou neznámých. A celé to trvá už dlouho, jsme unaveni, a to je ideální půda pro vznik a šíření různých nepravdivých zpráv.

Jako křesťané jsme ovšem vybízeni ke střízlivosti, úvodní verš je jedním z řady novozákonních prohlášení povzbuzujících ke střízlivému životu. Zde je uveden dokonce v souvislosti s duchovní zbrojí. Cílem řady článků na téma FN je tedy povzbudit čtenáře ke střízlivému uvažování, a tak budovat zdravou víru. Podívejme se nyní stručně na některé výše zmíněné pojmy.

Stanovisko biskupa AC k očkování proti koronaviru SARS-COV-2

V posledních dnech minulého roku začalo v zemích EU plošné očkování proti koronaviru. V současné chvíli má náš stát objednáno 5,5 milionu dávek s tím, že v první vlně se počítá s očkováním seniorů, zranitelných skupin obyvatelstva a zdravotnického personálu. Dále se uvádí, že aby národ získal tzv. kolektivní imunitu, je třeba proočkovat 65-70 % obyvatelstva.

Kolem celé záležitosti se vede bouřlivá společenská debata, která se nevyhýbá ani křesťanům – a probíhá tedy často i na půdě našich sborů. To, že se o věci veřejně diskutuje, je pozitivní – mnozí máme v paměti doby, kdy bylo bezpečnější mlčet. Není ani nějak zvlášť překvapivé, že v diskuzích zaznívají zcela rozličné názory, včetně těch extrémních. Nepovažuji však za správný strach, který je často těmito diskuzemi živen, a dále pak polarizaci společnosti na „zastánce“ a „odpůrce“ – žel ani tato polarizace se nevyhýbá křesťanům.

Celá tato diskuze má několik specifik, jež utváří celkový její charakter. Zmíním nejdůležitější z nich. V první řadě je to jen velmi částečná a omezená znalost celé problematiky. Není neobvyklé vidět, že i odborníci si občas protiřečí. Nejsou známy dlouhodobé důsledky očkování (jak případné negativní, tak ani ty pozitivní). Celá diskuze tedy připomíná snahu „udělat účet bez hostinského“, tedy najít stanovisko bez důkladné znalosti všech faktů.

„Pojďte ke mně, všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším. Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží.“ (Mt 11,28–30)

Drazí čtenáři,

ze všeho nejdříve Vám chci popřát hojnost Božího požehnání do roku, který je před námi. Kéž v životech zakoušíte jeho milost a působení.

Loňský rok nebyl vůbec snadný. Nemoc covid-19 se nás všech nějakým způsobem dotkla; někoho zdravotně, jiného ekonomicky, ale všech nás především skrze značné nepohodlí způsobené karanténními opatřeními. Život ve společnosti byl značně omezen a zdá se, že všichni toho máme už dost.

V jednom ze svých loňských článků jsem celou koronavirovou krizi přirovnával k přívalu vod ze známého Ježíšova podobenství o dvou stavitelích. Tato nečekaná událost tehdy prověřila životní základ dvou mužů, můžeme říct dvou typů osobností. Pointa je v tom, že události, které společností i jedincem dokážou takto zatřást, přicházejí většinou nečekaně a jediný způsob, jak být připraven, je žít v poslušnosti Bohu a jeho slovu.