Chceme se líbit Bohu?

Žd 11,6: Bez víry však není možné se mu zalíbit, protože ten, kdo přichází k Bohu, musí uvěřit, že Bůh je a že odplácí těm, kdo ho usilovně hledají. Bůh od nás od počátku očekává víru. Víru v to, že On existuje. Bůh odměňuje ty, kteří v něho věří. Naše víra má být vyjádřená tím, že máme proměněný život. Protože co je to za víru, když mluvím, že věřím v Boha, ale žiji jako pohan? Toto je jenom teoretické poznání Boha a ne víra. Víra se vyjadřuje poslušností vůči Bohu, protože co je to za křesťana, který věří Bohu, ale nechce být poddán jeho vůli?

Chtěl bych víru přiblížit na příběhu vyjití Hebrejců z Egypta. Byl to zápas, těžký boj, který se odehrával před zraky celého Egypta i Židů. Rány, které přicházely, těžce dopadly na Egypťany, přesto byl faraón neoblomný, nechtěl propustit Izraelce. Před poslední ránou přišla výstraha, pokyn od Hospodina, co mají Izraelci učinit, jak si mají připravit Hod beránka. Přesné pokyny, co a jak mají učinit, aby je minula zhoubná pohroma, když bude Bůh bít egyptskou zemi. Mezi Izraelci nebyl nikdo, kdo tuto výzvu nevzal vážně. Kdyby neposlechli, smrt, která prošla Egyptem, by zasáhla i jejich prvorozené. Po této hrozné noci faraón propustil Izraelce. Po dnešní den slaví Židé tento svátek zvaný Pesach. My díky Beránku Božímu - Ježíši Kristu, který byl poslušný až do smrti na kříži, slavíme jeho vítězství nad hříchem, nad smrtí.

uprostřed zkoušek a všech nesnází, jak to zpíváme v jedné písni, jen v Tebe důvěru mám.

Víru lze také přirovnat k penězům. Když jdeme do obchodu na nákup a nemáme peníze, tak ztrácíme čas, maximálně si můžeme zboží prohlédnout, ale veškeré zboží je pro nás v danou chvíli nedostupné, protože nemáme peníze ani platební kartu, abychom mohli zboží zaplatit. Podobně je to s naší vírou, když se modlíme k Bohu a nemáme víru, tak mnohé věci jsou mimo dosah. A proto když přicházíme k Bohu, potřebujeme víru.

V Řím 10,8-10: „Slovo je ti velmi blízko; je ve tvých ústech a ve tvém srdci"(totiž to slovo víry, které kážeme). Vyznáš-li svými ústy, že Ježíš je Pán, a uvěříš-li v srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. Víra v srdci vede ke spravedlnosti, vyznání ústy pak vede ke spáse. Velice zásadní ve věci spasení je to, že se věří a vyznává svými ústy. Modlitba víry je jako nákup v obchodě, nestačí mít jenom peníze, ale je třeba také říct, co chceš koupit. Pokud budeš stát před pultem s plnou peněženkou a budeš mlčet, tak prodejce se na tebe bude usmívat a čekat, dokud neřekneš, co chceš koupit. V té duchovní rovině je to určitý zákon, který ustanovil Bůh; a nic na tom nezměníme.

Proste a bude vám dáno, hledejte a naleznete, tlučte a bude vám otevřeno. Vidíme zde, že máme žádat a bude nám dáno. 2Kor 4,13: Protože však máme stejného ducha víry, o níž se píše: „Uvěřil jsem, a tak jsem mluvil," i my věříme, a tak mluvíme. Víra musí být vyjádřena naším vyznáním - mluvíme zde o principu modlitby víry, která nám otevírá dveře k Božím odpovědím.

Modlitba víry musí být konkrétní. Je-li nemoc, tak se modlíme za uzdravení, je-li svázanost hříchem, modlíme se za rozvázání, je-li nějaká velká překážka nebo soužení, modlíme se za zázrak, je-li nějaké ohrožení, modlíme se za zásah, je-li nějaké nebezpečí, modlíme se o ochranu. On je Bůh a On také ví, co je pro nás dobré. Bůh má právo odpovědět jinak nebo v jiný čas, protože On není zásilkovou službou, u které si objednáváme nějakou službu, kterou by měl vykonat - to na čem zrovna nám záleží. Bůh zná naše srdce lépe než my sami. Musíme si uvědomit, že když se nám něčeho nedostává, tak Bůh koná mnohem lepší věci, než za které se modlíme. Někdy nás chrání před větším nebezpečím.

Víra je tedy ze slyšení zprávy a tou zprávou je slovo Kristovo. Naše víra nemůže být vzbuzena naší touhou, nesmí to být naše nápady a koncepty či naše vize. Naše víra má být ze slyšení, měla by vyvěrat ze společenství s Pánem, z přebývání s Bohem, z citlivosti na působení Ducha svatého. Taková víra, která je inspirována shora, oživená Duchem svatým je vírou efektivní.

Nesmíme zapomenout na to, že víra je Boží dar. A také, že máme o víru usilovat, každý z nás jednotlivě. Někdy se může zdát, že někteří chtějí žít vírou jiných - „Ty máš víru, ty se pomodli, tebe Bůh určitě vyslyší"; a stává se, že tyto osoby nebudují svoji víru. Ale takto to nefunguje. Někdy se může stát nějaký zázrak, ale zásada je jiná. Ty a já máme podstoupit tento zápas o víru. Víra každého z nás má růst. Pamatujme, že Bohu se budeme z naší víry zodpovídat.

1Pt 1,7: I pomíjivé zlato se přece zkouší ohněm - vaše víra je ale mnohem vzácnější, a když se ukáže její ryzost, bude vám to ke chvále, cti a slávě v den zjevení Ježíše Krista.

Tomáš Michalek, AC Karviná