„Neboť nikdo nemůže položit jiný základ nežli ten, který je již položen, a tím je Ježíš Kristus.“ (1K 3,1 ČSP)

Drazí čtenáři,

zcela na úvod Vám chci popřát hodně Boží milosti a požehnání do roku, který je před námi. Kéž zakoušíte jeho přítomnost, moc a osobní vedení v životě.

Lednové zamyšlení tradičně vychází z Božího slova pro daný rok. Budu se tedy zabývat otázkou základů. Téma správných základů je důležité z mnoha ohledů, a proto bych se k němu chtěl vrátit i při jiných příležitostech, například v rámci letošního Duchovního soustředění.

Hlavním tématem prvního Pavlova listu do korintského sboru jsou vztahové problémy. Veškeré další otázky, kterým je v listu věnován prostor, jsou až na druhém místě. V této perspektivě musíme vidět i náš text o základech. V Korintu došlo k něčemu, čemu C. Keener ve svém Komentáři k Novému zákonu říká „kult celebrit“. Lidé ve sboru naprosto nechápali význam a poslání jednotlivých služebníků, a místo k Bohu směřovali svou pozornost k lidem. Důsledkem bylo, že neměli cit pro to, co Pavel nazývá Tělem Kristovým. Apoštol tedy vysvětluje obecně, jaký přínos mají jednotliví služebníci, poté obrací pozornost k sobě a říká, že jemu bylo z Boží milosti dáno položit základ.