Požehnání a misio Dei (4. část)

Aplikace: Jak může více biblický pohled na požehnání přispět k církevnímu růstu v Evropě

Po rozpoznání několika málo záludností v americkém i evropském pohledu na požehnání, se, jakožto američtí misionáři v Evropě, zaměřujeme na vyhýbání se těmto problémům a hledání cest k vybudování misijní vize společně s našimi evropskými partnery. Každá kultura se může poučit z ostatních nabytím lepšího pochopení Božího požehnání a zodpovědnosti s tím spojené. Něco musí být vykonáno k zasažení této generace v Evropě evangeliem.

Mnoho Evropanů rozpoznává, že jejich kontinent potřebuje evangelium. Bývalý ministerský předseda Španělska, José Maria Aznar, nedávno řekl: „Musíme znovuobjevit naše principy, nejhlubší kořeny Evropy - například naše křesťanské kořeny, naše vlastní kulturní přesvědčení..." Česká Republika, stejně jako zbytek Evropy, se stává v poslední době stále více ateistickou a sekulární. Christianity Today oznámilo, že od roku 1990 většina evangelikálních církví již ztratila téměř polovinu svých členů, a procento těch, kteří se sami nazývají ateisté, výrazně stouplo. Avšak máme naději, když se naopak letniční církev, zmocněná Duchem Svatým, ztrojnásobila během stejného období.

Pro nás Američany bude klíčové při pomoci našim evropským bratrům a sestrám zasáhnout jejich kontinent, více se zaměřit směrem ven a orientovat se na budoucnost. Američtí křesťané si nemohou dovolit, stát se moderními farizeji, kteří si libují ve své právě „zvolené" pozici děkování Bohu za to, že nejsou jako ti hříšníci. Potřebujeme se rozhlížet více „ze široka" a rozpoznat, že jsme byli požehnáni za účelem žehnat všem národům světa sdílením poselství evangelia. Národní hrdost nevykoná nic než postavení zdí z předsudků. Namísto smýšlení o sobě jako o Američanech bychom si měli osvojit více biblický pohled: smýšlení jako o cizincích a návštěvnících v tomto světě a občanech nebe.

K zasažení Evropy hodně přispěje, když přicházíme s pokorným postojem a břemenem sdílet Boží poselství. Avšak Evropané samotní zasáhnou svůj kontinent. Jednou z cest, jak můžeme pomoci, je vštípit mezi evropskými křesťany smysl pro osud (tj. boží povolání). Konkrétně v tomto kontextu naši čeští bratři a sestry potřebují vědět a uvědomit si, že je Bůh povolal, zaslíbil, že jim požehná a dá jim zemi. Určitý úspěch byl v této oblasti dosažen, když byli čeští křesťané znovu vyučováni o svých duchovních praotcích jako byl Jan Hus a Moravští a Čeští bratři. Uvědomili si, že jejich národ již kdysi vysílal misionáře a snad byl považován i za světlo celému světu! Ti, kteří uchopili tuto vizi, již začali s efektivní evangelizační službou.

Američtí a evropští křesťané musí také stejnou měrou hledat cestu, jak se dostat za hranice svých sklonů žít v postoji „nebe na zemi". Dávání desátků je na obou kontinentech na zoufale nízké úrovni. Bohatství těchto dvou nejbohatších kontinentů světa leží uvnitř naší dlaně. Bůh našim národům požehnal více než hojně a tedy tyto zdroje můžeme použít pro něj. Klíčem k přidělování těchto materiálních požehnání a naplnění velkého poslání je vybudování eschatologického postoje uvnitř našich sborů. Sbory, hledající věčné požehnání, budou zdravými, živými sbory, které změní svět.

1) „The Choices Facing Europe," Imprimis, Vol. 34, No. 12 (December 2005): 6

2) www.christianitytoday.com/ct/2005/010/30.77.html

Jason Morrison