Křesťan a peníze, díl II.

Milí sourozenci, v minulém čísle našeho časopisu jsem se zmiňoval o tom, že bychom měli sloužit pouze jednomu Pánu - Hospodinu a nikoliv mamonu. K tomu, abychom mohli správně zkoumat své srdce a svoje postoje, by nám mohly pomoct nalézt odpověď následující otázky:

Nejsou peníze cílem našeho života?

Co je cílem tvého života? Kde si shromažďuješ své poklady? Pokud je tvým životním cílem mít dům, auto, dovolenou v zahraničí, budovat svoji kariéru, pokud závidíš těm, kteří mají více, a jsi ochoten těmto věcem podřídit svůj život, svoje rozhodování, pak není tvoje srdce v pořádku. Před tímto postojem, i kdybychom stanovených cílů dosáhli, nás Boží slovo varuje.

Kazatel 5,9: Kdo miluje peníze, peněz se nenasytí, kdo miluje hojnost, nemá nikdy dosti.

Žalm 62,11: ...k jmění, byť i přibývalo, neupněte srdce.

Naším cílem má být vedle věčného života, naplnění Boží vůle v našich životech. To je cíl, kterému bychom měli být ochotni podřizovat svůj život.

Jak jsme peníze získali (získáváme)?

Je důležité jakým způsobem a z jakých zdrojů jsme majetek získali. Ve světě obecně se na to příliš nehledí a je stále platné heslo „kdo nekrade, okrádá rodinu" a v očích mnoha lidí „černé peníze" pořádně zbělely. O tom, jak kdo majetek získal, se mnohdy raději mlčí (nechci tím však říct, že je to u všech nevěřících a vždycky). Tento přístup však není rozhodně ten, který bychom měli praktikovat. V Bibli Bůh ukazuje, že s nečistě získaným majetkem přichází nepožehnání.

Přísloví 10,2: Neprávem nabyté poklady neprospějí, kdežto spravedlnost vysvobodí od smrti.

K čemu peníze používáme?

Žijeme v době, kdy bychom si život bez peněz jen těžko dovedli představit. Ať už to jsou peníze v hotovosti či na bankovním účtu, tak je denně používáme k zabezpečení našeho života - jídla, oblečení, bydlení. Máme tu milost, že žijeme v zemi a době, kdy máme dostatek, který generace před námi nemohly zažívat. Bohužel si to mnozí nemyslí, jsou nespokojení a chtěli by si kupovat stále víc, víc a víc. Ve skutečnosti máme obecně více peněz, než je nutné k zabezpečení nejnutnějších potřeb v životě. Přesto bychom jako křesťané měli uvažovat o tom, co s penězi nad tyto nejnutnější potřeby děláme. Bůh nám dal peníze také na zabezpečení jeho díla, podporu jeho služebníků, vdov, sirotků, chudých. Určitě bychom při úvahách, co si koupíme, na to neměli zapomínat, a měli bychom se modlit za Boží vedení při hospodaření s majetkem.

Přísloví 10,16: Výdělek spravedlivého slouží k životu, výtěžek svévolníkův k hříchu.

Jsem ochotný k dávání?

Jako křesťané bychom neměli být lakomí, závistiví, neměli bychom si nechat pro korunu vrtat koleno. Bůh miluje ochotného dárce. Bůh sám je k nám velmi štědrý, vše jsme dostali z jeho ruky. Učme se od Hospodina a buďme také štědří. Jestli je tvoje srdce ochotné k dávání, se nepozná, pokud dáváš jen těm, kteří ti už něco dali, či od nich očekáváš něco nazpět, případně od nich budeš něco potřebovat. Podobně jednají i pohané. Zda jsi štědrým křesťanem, si můžeš ověřit v případě, že jsi ochoten obdarovat ty, v jejichž možnostech není cokoliv vrátit zpět. Samozřejmostí by mělo být dávání desátků, sbírek a almužen - k tomu však podrobněji následně.

Přísloví 11,24: Někdo rozdává a přibývá mu stále, kdežto ten, kdo je skoupý, mívá nedostatek.

Ing. Viktor Baláž,

pastor AC Vyškov