Duch svatý přišel

Říkám vám však pravdu: Prospěje vám, abych odešel. Když neodejdu, Přímluvce k vám nepřijde. Odejdu-li, pošlu ho k vám. On přijde a ukáže světu, v čem je hřích, spravedlnost a soud: Hřích v tom, že ve mne nevěří; spravedlnost v tom, že odcházím k Otci a již mne nespatříte; soud v tom, že vládce tohoto světa je již odsouzen (J 16,7-11).

Pokoj tobě, drahý čtenáři. Vítám tě při čtení květnového čísla časopisu Život v Kristu. Chtěl bych ti popřát, abys mohl být skutečně obohacen a povzbuzen. Přeji ti, aby při čtení tohoto časopisu k tobě Duch svatý promlouval a pomáhal ti otevírat oči, abys poznal, kým On, náš drahý Pán a Spasitel je.

V tomto článku se především budu věnovat osobě Ducha svatého. V květnu máme Letnice, kdy si připomínáme, že nám byl seslán Duch svatý. Duch svatý byl dán pro nás, byl dán nám. Je pro nás výsadou, že i my se můžeme počítat k lidem, kterým se dává poznat. Naší velkou touhou by mělo být, aby Duch svatý byl v nás v plnosti, aby nás mohl vést, abychom víc a víc toužili po obecenství s ním.

Vraťme se však k verši v úvodu. Říkám vám však pravdu. Haleluja! Konečně je tu někdo, kdo říká pravdu. Když se tak člověk dívá kolem sebe, říká nám ji kdekdo - nebo to o sobě aspoň tvrdí. I v minulosti to kdekdo říkal a víme, jak ty pravdy pak vypadají. Ale pravda Písma, pravda, kterou nám zjevuje Ježíš Kristus, je skutečná, neměnná a historicky prokázaná. Ano, Ježíš Kristus nám zjevoval, zjevuje a bude dále zjevovat pravdu.

Duch svatý byl dán, jak nám říká Pán Ježíš, pro náš užitek. Prospěje vám, abych odešel. Když neodejdu, Přímluvce k vám nepřijde. Odejdu-li, pošlu ho k vám. Duch svatý je zde nazván Přímluvcem, na jiném místě Rádcem a na dalších místech můžeme vidět jiná jeho jména. Drahý čtenáři, bratře, sestro, Pán Ježíš odešel ke svému nebeskému Otci a v padesátý den poslal toho, kterého přislíbil. A tak se z toho těším a raduji. Chci i tebe povzbudit: Duch svatý tu je po dnešní den. Ještě nebyl vzat od nás ze země, je tady, aby nám pomáhal, aby nás povzbuzoval, aby nás pozvedával na každý den.

Pán Ježíš však hovoří dál: On přijde a ukáže světu (ale i nám), v čem je hřích, spravedlnost a soud. V čem je základ hříchu? Znovu a znovu sklouzáváme kvůli různým „ismům” ke snaze měřit člověka na základě jeho dobrých a zlých skutků. Ten je veliký hříšník, je to vrah, narkoman, zloděj; ten je malý hříšník, on jenom sem tam pomlouvá, občas lže, no, on nekrade, on jenom tak čas od času něco přemístí. Ale Bible říká něco jiného. Duch svatý si dává za cíl ukázat světu, v čem je hřích, v čem je základ hříchu. Už si jednou konečně uvědomme, že dítě se nestane hříšníkem, když poprvé zhřeší. Ono poprvé zhřeší, protože se narodilo jako hříšník. A v čem je základ hříchu? Hřích je v tom, že jsme neuvěřili. To je základ. A proto, jak už jsem na jiných místech řekl, ať to byla žena cizoložnice, ať to byli apoštolé, ať to byl Kornélius, ať to byl Nikodém, všichni tito lidé potřebovali ke spasení uvěřit, že Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný (J 3,16).

Bůh miloval svět, Bůh miluje mě i tebe, každého z nás. Proto je hříchem odmítnout Ježíše Krista, odmítnout uvěřit tomu, že On je pravda, že On má ve všem pravdu.

Avšak uvěřit v Ježíše znamená taktéž přijmout jeho učení. To je základ. Pán Ježíš to velmi často zdůrazňuje. Je nevyhnutelné přijmout jeho slovo a uvěřit mu na každý den a podle toho slova žít. Duch svatý touží jednat každý den se mnou, s námi, s tebou a uvádět nás k tomu, abychom se skrze jeho vedení mohli skutečně a totálně rozejít se hříchem.

O spravedlnosti. Co je to spravedlnost? ...odcházím k Otci a již mne nespatříte. Odcházím k Otci. Spravedlnost? Zamysli se trošku. Kudy šel Pán Ježíš k Otci? Tato slova pronesl po Večeři Páně. Ještě několik dalších slov, velekněžská modlitba a je zatčen. V tom je tedy ta spravedlnost. Já odcházím k Otci! Ale kudy vedla Ježíšova cesta k otci? Skrze Getsemane? Gabbathu? Golgotu! Já odcházím k Otci. A to je spravedlivé. Víte, trochu se u tohoto úvodníku sám chvěji. Uvědomuješ si, co to znamená, co tu je napsáno? V Božích očích bylo spravedlivé, že můj drahý Pán a Spasitel vzal v Getsemane na sebe mé hříchy. V Božích očích bylo spravedlivé, že na Gabbatě byl bičován pro mé hříchy a nemoci. Jeho utrpení na Golgotě bylo v Božích očích spravedlivé. Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný (J 3,16) a považoval to za spravedlivé, abychom já i ty mohli být spaseni.

Drahý bratře, drahá sestro, uvědom si závažnost tohoto slova. Není nadarmo napsáno v Bibli, co si zaslouží člověk, který touto obětí pohrdne. Ano, Bůh šel tak daleko, že považoval za spravedlivé, že jeho vlastní Syn vezme na sebe veškeré mé hříchy, veškeré mé pády, veškerá má pochybení. On umíral, abych já mohl žít. On umíral, abych já nemusel zemřít. A Bůh to považoval za spravedlivé. Ano, On odešel. Toto je Boží spravedlnost.

Právě toto chce i Duch svatý ukázat nám. Netrap se. Ano, v minulosti jsi spáchal mnoho těžkých hříchů, ale Boží spravedlnost byla už naplněna. Za mě a za tebe byl někdo spravedlivě potrestán. Sňal hřích z nás a vzal jej na sebe, a proto se můžeme radovat. Otevři se proto na hlas Ducha svatého, aby tě mohl vyvést z tvých depresí, z toho, že se stále znovu a znovu obviňuješ. Někdo už byl potrestán. Proto chci zdůraznit - odpusť sám sobě, protože díky jeho poslušnosti je ti už dávno odpuštěno. A naopak žij, žij nově, žij nově v obecenství s ním, žij nově na každý den v tom uvědomění, že už se stalo, že už bylo zaplaceno. Žij teď jako ten, který miluje Boha a touží naplňovat jeho vůli. Žij jako ten, který to, co dělá, nedělá z povinnosti, ze strachu z pekla, ale proto, že miluje Boha.

Duch svatý přichází, aby ukázal světu, v čem je soud. V čem je soud? Ďábel už byl odsouzen. Ale co s námi? Prožíváme takové útoky, takové boje! Co tedy s námi. Chci ti zvěstovat: ďábel už byl odsouzen. Soud nad ním byl vykonán. A proto si uvědom tuto pravdu. Neboj se, ale stůj v Písmu. Neboj se satanových útoků, neboj se jeho obviňování, neboj se a neděs se. Jediné, co ďáblu ještě zbylo, čím nám může ubližovat a velmi rád ubližuje, jsou lži. Nevěř jim. Nepřijímej je. Ďábel byl odsouzen, protože se povýšil proti Bohu a padl. A dneska je tady na to, aby nás Bůh mohl skrze něj zkušovat, aby mohl skrze jeho útoky zjevit svou slávu, svou slávu a moc.

V čem? V tom, že jeho evangelium je mocné. Ďábel nemá na to, aby zvítězil nad církví, nad Božím lidem. Proč? Už byl odsouzen. V tom je soud. Na Golgotě mu náš Pán rozdrtil hlavu (Gn 3,15). Pro naše hříchy už byl odsouzen Ježíš Kristus. Na soudu, jak se o tom píše ve Zjevení, se prokázalo, že církev je čistá. Na soudu se prokázalo, že satan lživě obviňoval Boží lid. Byl odsouzen a čeká ho ohnivé jezero. Ale my můžeme žít právě díky tomu, co udělal Ježíš.

Duch svatý byl dán. On sestoupil. Radujme se. Oslavujme ho, vyvyšujme ho. Dej mu však také prostor, aby i ve tvém životě mohl naplňovat svůj úkol. Dej mu prostor, abys ho slyšel vždy znovu a znovu, když chce k tobě promlouvat, když tě chce povzbuzovat, když se chce oslavit ve tvém životě.

A tak ještě jednou, nechť ti Hospodin zástupů hojně požehná i při prožívání Letnic i všedních dnů v měsíci květnu.

Váš bratr

Rudolf Bubik,
biskup Apoštolské církve