Nemůže být člověk křesťanem, aniž by vstupoval do církve?

Jak už jsme si řekli dříve, člověk se nestává křesťanem tím, že vstoupí do kterékoli církve. Pravé křesťanství spočívá v osobním vztahu s Ježíšem Kristem, nikoli v členství v církvi. Není v silách žádné církve, aby z někoho udělala křesťana. Každý člověk se bude zodpovídat sám za sebe a potřebuje mít svůj vlastní vztah s Bohem.

Osobní vztah s Bohem je tedy možné mít i bez církve. Pokud ale tento vztah s Bohem najdeme, je mnohem lépe, když mezi našimi přáteli budou i lidé, kteří poznali Ježíše stejně jako my. Každý křesťan potřebuje společenství věřících, aby jeho víra v Ježíše rostla. Skutečná církev není náboženská instituce, která pouze o něčem rozhoduje. Pravá církev jsou lidé, kteří Ježíše milují a chtějí ho následovat.

Přemýšlet o tom, jestli je možné věřit v Ježíše i bez společenství křesťanů, je stejné jako přemýšlet o tom, jestli malé dítě může žít bez rodiny nebo ne. I dítě je možné poslat do dětského domova a nezemře na to. Mnohem lépe ale je, když dítě bude mít svoji vlastní rodinu.

Stejně tak člověk, který uvěřil v Ježíše a zažil nové narození z Boha, může nějak se svojí vírou přežívat o samotě. Mnohem lépe ale pro něj je, když najde svoji „rodinu" mezi ostatními křesťany:

„Lépe je dvěma než jednomu, mají dobrou mzdu ze svého pachtění. Upadne-li jeden, druh jej zvedne. Běda samotnému, který upadne; pak nemá nikoho, kdo by ho zvedl. ....A nit trojitá se teprve nepřetrhne!" (Bible, Kazatel 4,9-12)

Nejenže všichni občas potřebujeme druhé, ale oni mohou potřebovat někdy i nás. Proto Bůh chce, aby každý, kdo uvěří v Ježíše, našel společenství křesťanů, kde se bude cítit dobře a kde si ho Bůh bude moci použít.

Důvodem, proč někteří lidé církve odmítají, může být i fakt, že měli dosud s církvemi spíše negativní zkušenosti. Je důležité vědět, že jsou církve, kde se lidé cítí špatně, ale jsou také církve, kam lidé chodí s nadšením! Protože v České republice není zatím mnoho dobrých církví, někteří lidé si myslí, že církev je pouze to, s čím se doposud setkali. Existují ale také církve, které mají lidem co nabídnout. V takových církvích Bůh lidi opravdu mění k lepšímu, tam se i dnes dějí zázraky a lidé v nich prožívají radost a pokoj.

Není nic špatného na tom, pokud člověk opustí církev, kde to nefunguje a najde si společenství, kde se mu bude líbit. Asi nikdo nebude chodit na oběd do restaurace, kde prodávají zkažené jídlo nebo dokonce, kde už se nevaří vůbec. Přesto někteří lidé léta chodí do církví, které jim už nemají „k jídlu" co nabídnout ... Není cílem této brožury určovat, která církev je špatná a která dobrá. To ať každý posoudí sám. Je ale důležité vědět, že každý někoho následujeme, ať už jsme věřící nebo nevěřící. Ježíš řekl, že „pokud slepý vede slepého, oba padnou do jámy" (Bible, Matouš 15,14). Je-li církev slepá, budou slepí i její členové. Bude-li některá církev vědět, kam jde, budou to ve svém životě vědět i ti, kteří do ní patří.

Pokud někdo poznal Ježíše, našel dobrého Pána. Každý křesťan si potřebuje najít i dobrou církev, kvalitní společenství ostatních křesťanů. Tak jeho víra poroste co nejrychleji. Jak je ale možné, že existuje více církví, když je pouze jeden Bůh...?