Loading…
  • 0
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6

ESCHATOLOGIE: Poslední věci světa nejsou něčím odtrženým od dneška

„Tak, jak to tedy bude?"

Doba církve

Na dobu od Letnic do vytržení církve, se vztahují listy sedmi sborům: „Tajemství těch sedmi hvězd, které jsi viděl v mé pravici, i těch sedmi zlatých svícnů: Sedm hvězd jsou andělé sedmi církví, a sedm svícnů je sedm církví." (Zj 1,20)

Z historie je patrné, že těchto sedm listů symbolicky vystihuje nejen různý přístup k životu podle evangelia, ale i sedm etap v dějinách novozákonní církve (Zj 2-3 kapitola). Charakter dnešních dnů by možná odpovídal šestému listu do Filadelfie, ale ještě spíš sedmému do Laodikeje. Do jisté míry jsou však v dnešních církvích zastoupeny jak klady, tak zápory všech sedmi zmiňovaných sborů.

Poslední dny

Ve druhé kapitole knihy Daniel čteme o soše, která znázorňuje jednotlivá období lidských dějin. Závěr doby církve na soše symbolizují nohy. Jsou dílem ze železa a dílem z hlíny, železo představuje vládu a hlína lid - jde tedy o vládu lidu (demokracii).

Podle Písma budou v posledních dnech patrné tyto čtyři skupiny znamení:

a) Znamení ve světě: „Především vám chci říci, že ke konci dnů přijdou posměvači, kteří žijí, jak se jim zachce, a budou se posmívat: ‚Kde je ten jeho zaslíbený příchod? Od té doby, co zesnuli otcové, všecko zůstává tak, jak to bylo od počátku stvoření.'" (2Pt 3,3-4) Budete slyšet válečný ryk a zvěsti o válkách; hleďte, abyste se nelekali. Musí to být, ale to ještě není konec. Povstane národ proti národu a království proti království, (Mt 24,6-7) Tehdy vás budou vydávat v soužení i na smrt a všechny národy vás budou nenávidět pro mé jméno. (Mt 24,9)

b) Znamení v přírodě: „...budou veliká zemětřesení a v mnohých krajinách hlad a mor, hrůzy a veliká znamení z nebes." (L 21,11)

c) Znamení v církvi: „Neboť přijde doba, kdy lidé nesnesou zdravé učení, a podle svých choutek si seženou učitele, kteří by vyhověli jejich přáním. Odvrátí sluch od pravdy a přikloní se k bájím." (2Tm 4,3-4) A tehdy mnozí odpadnou a navzájem se budou zrazovat a jedni druhé nenávidět; povstanou lživí proroci a mnohé svedou a protože se rozmůže nepravost, vychladne láska mnohých. (Mt 24,10-12)

d) Znamení v Izraeli: „Před mnohými dny jsi byl určen k tomu, abys na sklonku let vtáhl do země, která se zatím zotaví po meči. Její lid, shromážděný z mnohých národů na hory izraelské, které ustavičně zůstávaly pusté, bude vyveden z národů a všichni budou bezpečně bydlet. (Ez 38,8) „Hle, postavil jsem Jeruzalém před všechny okolní národy jako číši, po níž se zapotácejí. Při obléhání Jeruzaléma dojde i na Judu. V onen den učiním Jeruzalém vzpěračským balvanem pro všechny národy. Všichni, kteří jej budou chtít vzepřít, zraní se až do krve. Všechny pronárody země se proti němu srotí." (Za 12,2-3)

Vytržení církve

„My živí, kteří se dočkáme příchodu Páně, zesnulé nepředejdeme. Zazní povel, hlas archanděla a zvuk Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe, a ti, kdo zemřeli v Kristu, vstanou nejdříve; potom my živí, kteří se toho dočkáme, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích vzhůru vstříc Pánu. A pak už navždy budeme s Pánem." (1Te 4,15-18) „Hle, odhalím vám tajemství: Ne všichni zemřeme, ale všichni budeme proměněni, naráz, v okamžiku, až se naposled ozve polnice. Až zazní, mrtví budou vzkříšeni k nepomíjitelnosti a my živí proměněni." (1K 15,51-52)

Naše víra se ve věci vzkříšení a vytržení církve může opírat o události, které se již staly a jsou zaznamenané u Matouše: „A hle, chrámová opona se roztrhla v půli odshora až dolů, země se zatřásla, skály pukaly, hroby se otevřely a mnohá těla zesnulých svatých byla vzkříšena; vyšli z hrobů a po jeho vzkříšení vstoupili do svatého města a mnohým se zjevili. (Mt 27,51-53)

Tzv. „křesťané", kteří nežijí svatým životem, nebudou vytrženi, ale zanecháni. „Pravím vám: Té noci budou dva na jednom loži, jeden bude přijat a druhý zanechán. Dvě budou mlít spolu obilí, jedna bude přijata, druhá zanechána." (L 17,34-35)

Sedm let vlády antikrista na zemi, v nebi svatba Beránkova s církví

Sedm pečetí, sedm polnic a sedm nádob hněvu symbolizují Boží soud, který stihne Zemi v době vlády Antikrista. (Zj 4,1 až Zj 19,10)

Pohromy páté pečeti budou trvat do chvíle, kdy se naplní počet křesťanů zabíjených pro víru. Sem spadají i všichni křesťané, kteří byli zanecháni při vytržení církve. „Když Beránek rozlomil pátou pečeť, spatřil jsem pod oltářem ty, kdo byli zabiti pro slovo Boží a pro svědectví, které vydali. A křičeli velikým hlasem: ‚Kdy už, Pane svatý a věrný, vykonáš soud a za naši krev potrestáš ty, kdo bydlí na zemi?' Tu jim všem bylo dáno bílé roucho a bylo jim řečeno, aby měli strpení ještě krátký čas, dokud jejich počet nedoplní spoluslužebníci a bratří, kteří budou zabiti jako oni." (Zj 6, 9-11)

Druhý příchod Pána Ježíše s církví na zem

Pak přijde Hospodin, můj Bůh, a s tebou všichni svatí, Bože. (Za 14,5)

Tehdy se ukáže znamení Syna člověka na nebi; a tu budou lomit rukama všechny čeledi země a uzří Syna člověka přicházet na oblacích nebeských s velkou mocí a slávou. (Mt 24,30) Slávou, se kterou Pán Ježíš přijde, je zde míněna jeho manželka - církev. ...žena je odleskem slávy mužovy. (1K 11,7)

Pán Ježíš přichází na Zemi se svou církví, aby ukončil vládu antikrista a nastolil tisícileté království.

Tisícileté království

„Zmocnil se draka, toho dávného hada, toho ďábla a satana, na tisíc let jej spoutal, uvrhl do propasti, uzamkl ji a zapečetil, aby již nemohl klamat národy, dokud se nedovrší těch tisíc let. Potom musí být ještě na krátký čas propuštěn. Viděl jsem trůny a na nich usedli ti, jimž byl svěřen soud. Spatřil jsem také ty, kdo byli sťati pro svědectví Ježíšovo a pro slovo Boží, protože nepoklekli před dravou šelmou ani jejím obrazem a nepřijali její znamení na čelo ani na ruku. Nyní povstali k životu a ujali se vlády s Kristem na tisíc let. - Ostatní mrtví však nepovstanou k životu, dokud se těch tisíc let nedovrší. - To je první vzkříšení. Blahoslavený a svatý, kdo má podíl na prvním vzkříšení! Nad těmi druhá smrt nemá moci, nýbrž Bůh a Kristus je učiní svými kněžími a budou s ním kralovat po tisíc let. Až se dovrší tisíc let, bude satan propuštěn ze svého žaláře a vyjde, aby oklamal národy ve všech čtyřech úhlech světa, Góga i Magóga. Shromáždí je k boji a bude jich jako písku v moři." (Zj 20,2-8)

V tisíciletém království se budou rodit další lidé. I oni musí být prozkoušeni, proto na konci tohoto období bude satan s démony propuštěn, aby lidi prozkoušel, a tak se stane, že mnozí se dají svést. Lidé, kteří se Bohu vzepřou, budou na Boží zásah pohlceni ohněm z Nebe a satan bude uvržen do hořícího jezera.

Poslední soud

Po období tisíciletého království přichází Poslední soud. „A viděl jsem veliký bělostný trůn a toho, kdo na něm seděl; před jeho pohledem zmizela země i nebe a už pro ně nebylo místa. Viděl jsem mrtvé, mocné i prosté, jak stojí před trůnem, a byly otevřeny knihy. Ještě jedna kniha byla otevřena, kniha života. A mrtví byli souzeni podle svých činů zapsaných v těch knihách. Moře vydalo své mrtvé, i smrt a její říše vydaly své mrtvé, a všichni byli souzeni podle svých činů. Pak smrt i její říše byly uvrženy do hořícího jezera. To je druhá smrt: hořící jezero. A kdo nebyl zapsán v knize života, byl uvržen do hořícího jezera." (Zj 20,11-15)

· Z Písma můžeme již pro svůj současný život přijmout cenné poučení: „Nechtějte sami odplácet, milovaní, ale nechte místo pro Boží soud, neboť je psáno: ‚Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.' Ale také: ‚Jestliže má tvůj nepřítel hlad, nasyť ho, a má-li žízeň, dej mu pít; tím ho zahanbíš a přivedeš k lítosti.'" (Ř 12,19-20)

Nám nenáleží dělat práci Soudce, jednak nemáme všechny dostupné informace, abychom mohli druhé správně soudit, a navíc ani my sami nejsme spravedliví a objektivní. „Kdo jsi ty, že soudíš cizího služebníka? O tom, zda obstojí či ne, rozhoduje jeho vlastní pán. A on obstojí, neboť Pán má moc jej podepřít." (Ř 14,4)

Nové Nebe a nová Země

Zde již budou moci lidé žít v přímé Boží blízkosti. „A viděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a první země pominuly a moře již vůbec nebylo. A viděl jsem od Boha z nebe sestupovat svaté město, nový Jeruzalém, krásný jako nevěsta ozdobená pro svého ženicha. A slyšel jsem veliký hlas od trůnu: ‚Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi, a setře jim každou slzu s očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude - neboť co bylo, pominulo.' Ten, který seděl na trůnu, řekl: ‚Hle, všecko tvořím nové.'" (Zj 21,1-5)

Redakce ŽvK

Používáním tohoto webu souhlasíte s používáním souborů cookie.