Pane, jak mohu pomoci?

Slova „potrat" či „interrupce" byla pro mne velmi dlouho jen obyčejnými slovy. Věděla jsem, že potrat je špatný, a víc nad tím nepřemýšlela. Vše se změnilo během okamžiku, kdy jsem na internetu zahlédla obrázky potracených dětí. Roztrhané kousky malých tělíček, malinkatá nožička v krvi - to, co zůstává z dětí po interrupci. Strašné obrázky ukazující realitu toho, co toto slovo „potrat" ve skutečnosti znamená, o co při potratu jde. Velmi to mnou otřáslo. V pláči jsem se modlila, jak je to jen možné, jak to můžeme dělat vlastním dětem, Pane, jak mohu pomoci?

Hledala jsem na internetu někoho, kdo již něco proti tomuto zlu dělá, ale nebylo toho mnoho. Nakonec jsem se spojila s Hnutím pro Život v našem městě, kteří jsou v boji proti potratům velmi aktivní. Bylo toho více, co jsme v Olomouci proti potratům podnikali, ale za nejpřínosnější (mimo modlitebního boje na kolenou) považuji naše billboardové výstavy Stop Genocidě před školami, které jsme uspořádali několikrát za rok. Jak to funguje? Byly přivezeny velké billboardy, které ukazují potrat takový, jaký je, a ty byly vystaveny k východu ze školy. Studenti, kteří odcházeli ze školy, tak měli možnost si vše prohlédnout, zeptat se i diskutovat s námi. Zároveň jsme rozdávali i specializované letáčky, které ukazují potraty i z pohledu, jak jej studenti z médií či časopisů neznají. Vždy to byl velmi dobrý čas a měli jsme mnoho rozhovorů. Nejvíce se mne dotklo, když jsem viděla jednu studentku nad obrázkem plakat. Říkala mi, že teď, když to viděla, by už na potrat nikdy nešla. Díky Pánu! Z mnoha rozhovorů jsme měli dobrý pocit, že nakonec studenti odcházeli a alespoň částečně změnili svůj názor a snad nad tématem začali více přemýšlet.

www.stopgenocide.cz Dříve byly děti obětovány satanu na oltářích, dnes se to děje v nemocničních sálech. Obrázky z výstav před školami jsou k nahlédnutí také na stránkách www.stopgenocide.cz, pod položkou realizované akce, kde stačí kliknout na město.

Iva Haderková, AC Olomouc