Proč jsem v tomto směru tak tvrdý? Vysvětlím. Kdysi jsem s jedním vysoce postaveným člověkem v masmédiích hovořil na téma, proč jsem ve věcech křesťanství tak tvrdý fundamentalista, jak mě mnozí nazývají. Řekl mi: „Dobře, jak jste mi vysvětlil, Ježíš Kristus je pro vás cesta. Nikdo vám to nebere. Proč neuznáte, že druzí mohou mít také svou cestu a svou pravdu? Buďte trochu kompromisní." Byl jsem nucen mu odpovědět: „Nezlobte se, pokud to byť jen jednou přiznám, zapřel jsem svou cestu, protože můj drahý Pán Ježíš Kristus řekl: Já jsem ta cesta, pravda i život. Pokud tedy uznám kteroukoliv jinou cestu jako cestu vedoucí k Bohu, zapřu Ježíše Krista."
Je to tak tvrdé? Je! Protože jak jsem už uvedl, Pán Ježíš jasně řekl: Já jsem ta cesta, pravda i život. Když se podíváme do čtrnácté kapitoly Janova evangelia, v šestém verši čteme: Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. Není tedy jiné cesty. Když se podíváme dále do Bible, hlavně oba Janovy listy jsou v tomto směru velmi tvrdé. Podívejme se však ještě jednou na slova na transparentu: Ježíš není syn Boží. Dobře - to je jejich názor.
V páté kapitole prvního listu Janova, dvanáctém verši se říká: Kdo má Syna, má život; kdo nemá Syna Božího, nemá život. Tady je to silné. Buď uznám, že Ježíš je synem Božím, nebo nemám život věčný.
Podívejme se dál. V téže kapitole dvacátý verš: Víme, že Syn Boží přišel a dal nám schopnost rozeznávat, abychom poznali, kdo je pravý Bůh. A jsme v tom pravém Bohu, protože jsme v jeho Synu Ježíši Kristu. To znamená, že pravého Boha poznáme jen skrze jeho Syna. Není-li Ježíš synem Alláhovým, pak ani Alláh nemůže být pravým Bohem. Ani v tomto směru to není možné podat jinak.
Druhá kapitola prvního listu Janova jde ještě dál: Kdo je lhář, ne-li ten, kdo popírá, že Ježíš je Kristus? Tedy Mesiáš, Boží syn. To je ten antikrist, který popírá Otce i Syna. Kdo popírá Syna, nemá ani Otce. Kdo vyznává Syna, má i Otce. To znamená, že pokud tvrdím, že Ježíš není Alláhovým synem, v tom případě nemohu přijmout, že Alláh je pravý Bůh. I toto jsou dost tvrdá stanoviska. Buď má Bible pravdu a já jí věřím, nebo nevěřím-li jedné nebo druhé věci, ten zbytek mi ke spasení nepomůže. Hlavně celý Nový Zákon je postaven na Synovství Ježíše Krista jako Božího syna - jako Boha.
V první kapitole druhého listu Janova najdeme slova: Buď s námi milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce i od Ježíše Krista, Syna Otcova, v pravdě a lásce. Jan, který, jak věříme, byl posledním z apoštolů a tyto listy jsou psány ke konci jeho života, to znamená, že už v té době existovaly útoky na Synovství Ježíše Krista. Nemluvě už o tom, že kdyby se Pán Ježíš prohlásil, když stál před veleknězem, za proroka, jak uvádí druhá část toho transparentu, nebyl by křižován. Ovšem otázka, která mu byla položena, zněla: Jsi ty Mesiáš? Syn Požehnaného? (Mk 14,61) On odpovídá jasně a je ukřižován. Podobně apoštol Pavel jasně staví na tom, že Ježíš je Kristus, všechny jeho listy jsou plny zprávy, že Ježíš je syn Boží, a proto drahý bratře, drahá sestro, my nemůžeme jinak. Apoštol Pavel byl asi hodně nemoderní, ale všimněme si, v listu Galatským jsou velmi tvrdá slova: Ale i kdybychom my nebo sám anděl z nebe přišel hlásat jiné evangelium než to, které jsme vám zvěstovali, budiž proklet! (Ga 1,8) A proto, drahý čtenáři, sám si udělej úsudek, zda na základě jen těch míst, která jsem tady uvedl, nejsou slova, která nám káže tento transparent, že Ježíš není Božím synem, ale je prorokem islámu, tím jiným evangeliem, o kterém se Pavel zmiňuje? Zvaž to sám. Já osobně trvám na tom, že jsem uvěřil v Ježíše Krista - Mesiáše, a proto mám spasení v jeho krvi a nic jiného opravdu nemohu přijmout. Ten, kterého jsem se dotýkal ve vězení, který za mnou přišel, do jehož očí jsem hleděl, je můj Spasitel a Bůh. Proto, drahý čtenáři, zůstaň mu věrný i ty.
Na závěr jeden příběh:
Byl jsem v Praze a setkal jsem se tam s jedním muslimem, který měl snahu přesvědčit mě o své pravdě. Dlouho jsme diskutovali a nakonec jsem mu položil jednu otázku: „Dobře, příteli, je Alláh, kterému věříš, Bůh spravedlivý?" A on mi odpověděl: „Alláh je Bůh absolutně spravedlivý." Na to jsem mu řekl: „Pak, nezlob se, nejsi spasen a tvé hříchy ti nejsou odpuštěny." „Jak to?" podivil se. „To je jednoduché. Uvědom si, že spravedlnost neodpouští, ale trestá. Za mé hříchy zaplatil Ježíš Kristus - Boží Syn. Kdo zaplatil za tvé?" A diskuse byla uzavřena.
Důvěřuj Ježíši, věř v něj a nepřijímej nic jiného.
Bůh ti žehnej.
Rudolf Bubik,
biskup Apoštolské církve