Od dob sčítání obyvatelstva je nárůst populace stabilní. Dnešních šest miliard nás vrací nazpět o 4 400 let. Tak dlouho trvalo osmi lidem po potopě, aby se rozmnožili do dnešních šesti miliard. Jestliže by naši planetu obývali lidé již miliony let, pak by jich bylo dnes 150 000 na metr čtvereční.

Planety ztrácí teplo. Kdyby povstaly před miliardami let, neměly by dnes uvnitř žádné teplo. Saturn ztrácí své prsteny, které se od něho pozvolna vzdalují. Kdyby planeta už existovala miliony let, hmota jeho prstenů by se vytratila. Na Měsíci se usazuje kosmický prach a to za 10 000 let 3 cm. Avšak kosmonauti tam nalezli jen vrstvu 1,5 cm; tedy přesně tolik, kolik by mohl člověk očekávat za 6 000 let.

Přitom se Měsíc pomalu od naší Země vzdaluje. Jestliže by byl miliony let starý, musel by být na počátku docela blízko u Země. Taková blízkost by však způsobila dvakrát za den úplné zatopení všeho živého.

Magnetické pole Země slábne. Kdybychom připustili alespoň přibližné stáří Země podle evolucionistů, nebylo by dnes žádné magnetické pole. Rotace Země se zmenšuje o jednu tisícinu sekundy za den. Před miliardou let by musela mít tak velkou rotaci, že by odstředivá síla vymrštila do kosmického prostoru všechnu zemskou a vodní plochu.

Nafta je v zemi pod obrovským tlakem. Hornina, kde se nachází, je pórovitá. Kdyby tam byla již miliony let, pak by se již dávno vypařila.

Obsah soli v moři je dnes 3,8 %. Podle výpočtu se mohla dostat sůl do moře před 6 000 lety. Jinak by musel být procentuální obsah daleko vyšší. Oblíbeným "důkazem" pro stáří Země jsou pro evolucionisty krápníky v jeskyních. V podzemí Lincolnova pomníku jsou krápníky, které vyrostly do výše 1 metru za necelých 100 let.

Nejstaršími rostlinami jsou ostnaté pinie a korálové útesy. Mají stáří přibližně 4500 let. Je-li Země stará miliony let, proč neexistují starší rostliny?

Podle Talmudu existuje život na Zemi 6 000 let: 2 000 let stavu pustoty, 2 000 let Talmudu a 2 000 let "dnů Mesiáše" (Sanhedrin 97a).

Převzato z Wort zur Zeit, 6/2003,

Neues Leben