Následující příspěvek navazuje na článek Vesmírné války, uveřejněný v minulém čísle v rámci hlavního tématu věnovanému problematice manželství. Jsme vděčni sestře Aleně Šelongové, že se rozhodla přispívat dalšími vyučujícími články na téma manželství, takže se můžeme společně těšit na pokračování v příštích číslech.

„Učení moudrého je zdrojem života, pomůže uniknout léčkam smrti." (Př. 13,14)

Minule jsme si řekli, že lidé často rozdělují manželské krize na zaviněné a nezaviněné. Ty „rádoby" nezaviněné, jsou někdy zákeřnější, protože přicházejí pozvolna, jako by neočekávaně.

Setkávají se tam minulá rozhodnutí s přítomnou nerozhodností, minulá zaslepenost s přítomným prohlédnutím, minulá spokojenost s dnešní nespokojeností, minulé kladné emoce s dnešními zápornými emocemi.

Představiteli těchto v lidských očích nezaviněných manželských krizí jsou:

- ne láska, ale zamilovanost

- objevení negativních vlastností

- zevšednění

1. Ne láska, ale zamilovanost

Co je to zamilovanost? Zamilovanost je silné citové vzplanutí, které ovládne celou bytost člověka, tedy city, myšlení i vůli. Někdy je zamilovanost tak silná, že zastíní zdravé logické myšlení a ochromí vůli člověka.

Zamilovanost je však krátkodobá záležitost, která určitě pomine. Mnozí mladí lidé si myslí, že je to láska a že tento stav bude trvat celý život. Když pak zamilovanost po nějakém čase pomine, jsou nepříjemně překvapeni, zklamáni a prožívají krizi. Někteří si myslí, že pominula láska. Slova „já už k němu nic necítím" jsou již výsledkem propasti nepochopení, nezodpovědnosti a špatných rozhodnutí.

Co je to tedy láska? Láska je něco úplně jiného než zamilovanost. Zamilovanost je záležitost nezvladatelných emocí, např. „Jsem do něho blázen" a opravdu se někdy chová jako blázen. Naopak opravdová láska, je záležitostí vůle - rozhodnutí milovat. Je to rozhodnutí, že budu toho druhého zahrnovat vším dobrým ve svých myšlenkách, slovech i činech, nezávisle na tom, jaké budou jeho pocity. Bůh nám dal v Janově evangeliu 13,34 přikázání lásky a Boží přikázání není určeno našim citům a emocím, ale našim rozhodnutím, naší vůli.

Rozdíl mezi zamilovaností a láskou je také ve vnitřním postoji k druhé bytosti. Zamilovanost je sobecká, manipulativní, ale láska chce dávat, obšťastňovat, sloužit a být druhému věrná.

Dá se změnit zamilovanost v lásku? Jistě dá, ale znamená to rozhodnutí, modlitby a učení se milovat druhého neboli budovat svým rozhodnutím nezištnou lásku a vyjadřovat ji slovně i jinak.

2. Objevení negativních vlastností

V době zamilovanosti vidí mladí lidé na druhém především jeho klady. V manželství se jim otevírají oči a oni začnou vidět také jejich zápory - negativní vlastnosti, stereotyp, věci či jednání, které jim časem začnou vadit. Jsou překvapeni, když zjistí kolik negativních vlastností a zvyků má jejich manželský partner. Začnou výčitky, hluboké zklamání a krize. Oba mají na této krizi stejný podíl.

Uvědomění si, že jsem stejně nedokonalá a chybující jako můj manžel a jsem stejně nedokonalý a chybující jako moje manželka, je moudrost, která tě povede k pokoře, k odpuštění a k novému vykročení společnou cestou vzájemné úcty a důvěry, k smrti svého „Já". Jestliže vyjmeme trám ze svého oka, tříska v oku druhého nám pak již nebude vadit.

3. Zevšednění (odcizení)

Zevšednění se vkrádá pomalu. Postupem času všechno může v manželství zevšednět, stát se normálním, obyčejným, skoro nezajímavým, neatraktivním, nepřitažlivým. Kdysi v tak akčním manželství začne převládat nuda či únava z každodenních starostí a překonávání problémů.

Manželky si začnou hledat své přítelkyně a muži své kamarády. Stále méně času budou trávit společně, každý bude prosazovat své koníčky, své nároky. Budou pracovat na své seberealizaci, dokazování si, že jsou lepší než ten druhý, že ten druhý se jim stává brzdou, nechápe je, a tak tedy budou hledat pochopení sami a jinde než ve svém manželském vztahu.

A tady se roztáčí kolotoč hluboké manželské krize.

Lze překonat i tuto krizi? Jistě ano, ale jen v Boží škole lásky. Pán Ježíš má geniální řešení: Stanovte si společný cíl života. Bible říká: Hledejte nejprve Boží království a vše ostatní vám bude přidáno!

A něco na závěr: Náš vnitřní postoj k druhému člověku je zcela na našem rozhodnutí. Ježíš Kristus žádá, abychom se rozhodli přát dobro každému člověku, ba dokonce nám přikazuje i lásku k nepřátelům. „Milujte své nepřátele. Dobrořečte těm, kteří vás nenávidí, žehnejte těm, kteří vás proklínají, modlete se za ty, kteří vám ubližují." (L 6,27-28). Přikazuje-li nám Bůh milovat dokonce i své nepřátele, pak je samozřejmé, že nám Bůh přikazuje milovat svého manželského partnera i tehdy, když se změnilo mnoho věcí k horšímu a není to zcela podle našich představ.

Alena Šelongová, AC Agapé Český Těšín AC Agapé Český Těšín