V průběhu dějin měla představa rodiny různé podoby, ale vždy prvořadou pozici. Nicméně přibývající industrializace a pro rodinu nepřátelské alternativní smýšlení vedly k tomu, že moderní lidé očividně ztratili pochopení pro rodinu a pro její hodnotu a sílu.

Otevřou-li se lidé pro pravdu a pochopení základů Bible, jsou fascinováni nejen vztahem k Ježíši, ale také novými dimenzemi vzájemných lidských vztahů.

Když se promítnou biblické principy do manželství, rodiny a výchovy, vyvstanou čtyři sloupy, na kterých rodina stojí.

1. sloup: Vzájemné učení

Děti se učí od rodičů nejen duchovním a lidským principům, ale také postojům, které odpovídají duchu evangelia. I rodiče se učí mnohému, když se svými dětmi procházejí cestou vztahů, které by chtěl nebeský Otec udržovat se svými dětmi. Vzájemná otevřenost přináší sílu a požehnání, ať již po duchovní, sociální anebo intelektuální stránce.

2. sloup: Ekonomická funkce rodiny

Často není lehké vyrovnat se s omezenými materiálními možnostmi pro všechny potřeby v rodině. Každá zdravá rodina pozná cennou zkušenost práce a účelného hospodaření s penězi a hmotnými statky.

3. sloup: Citové zázemí

Pro děti, ale také pro rodiče, je rodinné zázemí nejen zdrojem síly, ale také útočištěm, kde je možné cítit uznání a ochranu. Rodina je místem, kde jsou platné křesťanské principy lásky, přijetí a odpuštění. Tady je každý přenesen v těžkých chvílích neúspěchu a nadměrného stresu těmi, kteří nám nejlépe rozumějí a na které je spolehnutí.

4. sloup: Duchovní útočiště

Členové rodiny se za sebe modlí a navzájem se podporují. Přitom se předpokládá, že v rodině se sdílíme se svými starostmi, radostmi i útrapami osobního života. Rodiče se modlí za své děti, berou vážně jejich otázky i konflikty ve škole a ve styku s kamarády. Děti právě tak modlitebně stojí za svými rodiči a za jejich starostmi a problémy, které mohou mít v zaměstnání.

Duchovní rodina

Boží slovo přirovnává shromáždění k rodině. Zde spolu žijí různé generace, kde laskavá péče a pocit zodpovědnosti zaručují zdravý a požehnaný rozvoj. Tak, jak žijí členové rodiny, společně se o sebe starají, mají k sobě úctu, tak se děje i ve shromáždění. Lidé bez přirozených rodin nacházejí ve shromáždění duchovní a sociální domov.

Duchovní rodina „shromáždění„ má velkolepou úlohu, totiž žít a sdělovat okolí duchovní principy Božího slova: Úlohu, kterou by si mělo předepsat každé duchovní společenství.

Autor Max Schläpfer (52) je pastorem letničního sboru v Bernu a prezidentem SPM. Je ženatý, má dvě děti. Článek je převzat se svolením z časopisu letničních sborů „Wort und Geist" 9/2002, přeložil prof.ing.Ludovít Višnyi CSc.