Drazí čtenáři,

pokud byste si někdy zkusili do internetového vyhledavače zadat heslo „Líný (popřípadě hloupý) Honza", budete překvapeni, kolik odkazů vám počítač vyhledá. A ještě více budete překvapeni, že pohádka o hloupém Honzovi je známá i v cizině. Dočtete se například, že „Lazy (líný), nebo Dull (hloupý) John" je ...odrazem národního charakteru Čechů.

Nehodlám polemizovat, nakolik je toto tvrzení pravdivé či nikoli. Jako Češi jsme vyspělým národem, který se ve světě mnohokrát dokázal prosadit, tak je asi bezúčelné si zbytečně sypat popel na hlavu. Na druhou stranu, jedna z nejznámějších českých pohádek (novodobých legend či mýtů) přeci jen něco z našeho charakteru odrážet bude. Posouzení nechám na laskavém čtenáři. Pro mne je rozhodující, že lenost je velmi špatná vlastnost. Toto úvodní slovo chci věnovat právě lenosti, přesněji řečeno duchovní lenosti.

Americký psychiatr a autor mnoha bestsellerů M. S. Peck o lenosti napsal: Lenost je jediná překážka duchovního růstu. Když ji přemůžeme, překonáme též všechny ostatní překážky ... Lenost je projev entropické síly v životě každého z nás. ... Lenost je například neochota vstoupit do nových oblastí myšlení a přijmout novou, zralejší zodpovědnost i za sebe samého.

Lenost je rovněž námětem mnoha lidových rčení a úsloví. Leností se zabývali světoví filozofové, spisovatelé i teologové. Charles Spurgeon, někdy nazývaný jako „král kazatelů" (1834–1892), o lenosti říkal: lenost je půdou, kde rostou všechny hříchy.

Z celé Bible se lenosti věnuje nejvíce kniha Přísloví. Verše citované v úvodu představují nejobsáhlejší pasáž věnovanou tomuto zlozvyku. Pojďme se na tyto verše podívat podrobněji:

Lenoch říká: "Na cestě je lvíče, v ulicích je lev." Autor tohoto přísloví, král Šalamoun, odpozoroval jeden pozoruhodný rys, vlastní všem lenochům, totiž schopnost vymlouvat se ze všeho, co zavání prací. Líný člověk si vždy najde důvod, proč něco neudělat. Některé důvody mohou být logické, jiné zcela bizardní. Lev v ulicích – přesto, že v starověkém Izraeli je existence lvů doložena, v ulicích města jste jej běžně nepotkali. Je pravdou, že Samson na svých cestách lva potkal, jistý prorok byl za vlády Izraelského krále Jarobeáma dokonce lvem zadáven. Oba případy se staly za městem. A proto, obávat se jít do města, že tam potkám lva, to byla směšná výmluva.

Toto přísloví současně ukazuje na další rys lenosti: Lenost často bývá provázena strachem. Jako takové jsou protikladem odvahy a nasazení. Líný člověk se řídí heslem „Kdo nic nedělá, nic nezkazí" – za tím je skryta obava z následků případného nezdaru. Lenost a strach jsou námětem Ježíšova známého podobenství o hřivnách: Neúspěšný služebník se bál svého pána, proto nic nedělal. Pán jej proto nazval zlým a lenivým. Lenost a strach jsou největšími zabijáky motivace. Představují závažný problém v životě člověka.

Dveře se otáčejí ve svém čepu a lenoch na svém loži. Lenoch popisovaný v tomto přísloví je jiným typem lenocha než předchozí. Je to lenoch – alibista. Najde si jednoduchou práci, která nezabere příliš mnoho úsilí, a tou se chrání před nebezpečím, že by po něm mohl někdo chtít víc. Šalomoun tento typ lenocha přirovnává k pohybu dveří. Tak jako dveře se mohou pouze otevírat a zavírat, tak lenoch dělá v životě jen to nejnutnější. Budí zdání činnosti, ale v podstatě je omezen na minimum. Jeho činnosti chybí osobní invence, iniciativa a kreativní přístup. Dělá jen to, co nezbytně musí.

Lenoch rád odpočívá. Jedná se o jeho nejoblíbenější činnost. To je koneckonců námět již zmíněné pohádky o hloupém Honzovi, který se válel za pecí. Ovšem ne vždy je to s leností tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát. Mnozí lidé často odpočívají, protože se cítí stále unaveni. Nebylo by fér nařknout je z lenosti. Únava často souvisí s různými stavy duše (úzkost, strach, smutek). Najít rozdíl mezi apatií, která je projevem duchovní lenosti a apatií, která je projevem nějakého vážného zdravotního problému, nebývá vždy jednoduché. V každém případě by si člověk měl svou nečinnost uvědomovat a snažit se něco dělat. Lenoch, který se svou leností bojuje, je už na dobré cestě.

Lenoch sáhne rukou do mísy, ale je mu zatěžko vrátit ji k ústům. Zde máme popis opravdu extrémního případu lenosti. Normální lenoši kromě odpočívání také rádi jedí. Tento člověk je ale líný se najíst. Vyloučíme-li případy vážných depresivních stavů, je opravdu těžké si takového lenocha představit. Možná je líný si chleba namazat, možná se mu nechce jít do ledničky, ale jen v případě, že může zavolat maminku (nebo jinou osobu nablízku), která mu poslouží. Nevzít si z mísy, kterou má přímo pod nosem, to je opravdu těžko představitelné.

Přísloví lze snáze vyložit, chápeme-li jej v duchovní rovině. Bible je Božím slovem, pokrmem pro duši. Skrze evangelium – smrt a vzkříšení Pána Ježíše – máme přístup ke všem „dobrotám". Všechno, čeho je třeba ke zbožnému životu nám bylo darováno (2Pt1,3). Bůh nám v Kristu daroval veškerá zaslíbení (Ř8,32; 2Kor1,20). Boží slovo pokrývá veškeré potřeby našeho duchovního života. Vše, co potřebujeme, zde nalezneme. Je zapotřebí jediného ...nebýt líný. Muž, který sáhne rukou do mísy a nezvedne jí zpět je člověkem, který otevírá Bibli a nic z ní nedokáže načerpat, protože je líný více přemýšlet. Je člověkem, který chodí sice do shromáždění, ale nic si neodnese, protože všechno vidí kriticky, je neschopný se sám nad sebou hlouběji zamyslet a nedovolí Duchu svatému, aby pronikl do jeho tukem zarostlého srdce.

Lenoch si připadá moudřejší než sedm zkušeně odpovídajících. Poslední charakteristika lenocha ukazuje na tragédii sebeklamu, v jakém sám žije. Je to člověk, který si myslí, že všechno ví. Jde ale jen o jeho domněnku, protože jeho život se odehrává z větší části ve snění a fantazii. Své moudrosti neměl příležitost nikdy vyzkoušet, protože se nikdy k ničemu neodhodlal. To mu ale nebrání v tom, aby posuzoval druhé.

Lenost je závažný problém. Nejde jen o drobnou vadu na kráse. Jde o něco, co je hluboce zakořeněno v srdci člověka. Líný člověk dokáže lhát druhým i sám sobě. Je unaven (nebo si myslí, že je unaven), je svázán zbytečnými strachy a často je i pyšný. Neexistuje jednoduchá léčba. Duchovní lenost má ale smrtelné následky. Bratři a sestry, berme svůj život s Bohem vážně.

V Kristu,

Martin Moldan, biskup