Druhým důvodem je skutečnost, že tvrzení „čistá biblická teologie“ je poněkud sporné. Boží slovo se skládá z větší části z různých vyprávění a dobově podmíněných textů, které čtenář nějakým způsobem vykládá. Tento výklad může být velmi subjektivní, proto je důležité držet se základních metod hermeneutiky, jež nám zaručí maximálně nestranný pohled.

Praktická otázka, kterou budeme nyní sledovat, zní: „Jak si vybrat ty správné základy?“ Vždyť pulty našich knihkupectví jich obsahují více, a takřka každým rokem se objevují nové a nové tituly. Podíváme se na nějaká obecná vodítka a uvedeme i konkrétní příklady.

Někteří autoři základů, ve snaze být maximálně bibličtí, vycházejí z listu Židům 6,1–2. Na základě textu pak stanoví jednotlivé lekce: pokání, víra, učení o křtech, vkládání rukou, vzkříšení z mrtvých, poslední soud. Je to biblické? Bezpochyby. Je to ale správné? O tom mám již pochyby. Jednoduše si myslím, že výběr jednotlivých témat odpovídal potřebám tehdejších čtenářů. Pokud bude někdo psát základy pro dnešní generaci, pravděpodobně zvolí jiné řazení, odpovídající více současným potřebám dnešní generace či skupině křesťanů, na něž cílí. Například věnovat celou lekci vkládání rukou nemusí být potřebné; naopak výčet témat neobsahuje třeba učení o církvi, které se dnes jeví mnohem více žádoucí.

Ke tvorbě základů můžeme přistupovat z různých hledisek. Například autoři Westminsterského katechismu, který byl schválen v roce 1648 (a dodnes je v určitých kruzích populární), zvolili trojí členění. „Kratší katechismus“ byl používán při vyučování dětí a nově obrácených, autoři o něm napsali, že je určen „lidem s omezenými schopnostmi bádání“. Jeho podrobnější verze nazvaná „Rozšířený katechismus“ byl považován za „nezbytnou součást plánované náboženské jednoty a bohatý poklad pro vzrůst poznání mezi lidem Božím.“ Jako takový byl součástí obsáhlejšího „Westminsterského vyznání víry“. Záměr byl takový, že lidé měli katechismus studovat od jeho nejmenší verze po tu nejrozsáhlejší.

Ovšem i taková díla, která přežila staletí, potřebují aktualizaci. J. M. Boice, autor Základů křesťanské víry (které jsou dodnes na pultech našich knihkupců), se hlásí ke Kalvínově čtyřsvazkové Instituci, kterou ovšem přepracovává tak, aby odpovídala dnešní době. Mimo jiné ji rozšiřuje o témata, kterými se Kalvín nezabýval a jež se dnes jeví jako potřebná.

Je tedy zjevné, že nelze napsat základy, které by platily vždy, všude a pro každého. Vždy znovu a znovu aktualizujeme biblický příběh pro potřeby současné doby. Například starší katechismy vycházely z otázek a odpovědí a jejich ustavičného memorování. Moderní kurzy základů zase zohledňují témata, kterými se dřívější generace nezabývaly, například učednictví a zapojení do služby.

Jedním hlediskem, kterým se při výběru základů řídíme, je jeho použití. Chceme připravit nově obrácené ke křtu? Pak by základy neměly být příliš dlouhé. Řada sborů má vypracované své vlastní základy, které používají (sám jsem kdysi jedny takové napsal). Z knih, které jsou na trhu, doporučuji například třídílný kurz Učednictví pro 21. století s tím, že před křtem se probere pouze první díl, zbytek pak po křtu.

Vyučování základů může být vhodné například pro skupinku nebo biblickou hodinu, a to za účelem hlubšího porozumění křesťanské doktríně. Léta se prodávala (a možná ještě někde prodává) výborná kniha od Boba Gordona Základy kresťanského života (ve slovenštině). Z modernějších knih mohu doporučit Biblické doktríny z letniční perspektivy od W. Menziese a S. Hortona, vydané v naší církvi.

Zralejší křesťané si mohou přečíst i knihy od slavných evangelikálních autorů, jako je například J. Stott či N. T. Wright (od něj doporučuji knihu Podstata křesťanství). Knihy od autorů tohoto typu kromě základních teologických pravd obsahují i širší rámec – jsou hlouběji posazeny do aktuálních souvislostí dnešní doby a myšlení.

Každý křesťan, který svou víru bere vážně, by ve své knihovničce měl mít i nějakou obsáhlejší teologickou knihu základů. V našem prostředí doporučuji Systematickou teologii od S. Hortona. Jedná se o hlubší a komplexnější základy, které poskytují fundovanější pohled na základy letniční víry. Vedoucí skupinek, starší sboru i všichni, kteří chtějí v církvi nějak sloužit, by je měli mít.

Má smysl číst základy, i když jsme již letití křesťané? Myslím, že rozhodně ano. Základy ve svých rozličných pojetích a zpracováních nás učí formulovat naše osobní přesvědčení v kontextu doby. Nestane se tak, že myšlenkově ustrneme v minulých desetiletích. A navíc – jsme vedeni k tomu, abychom neustále přemýšleli o Bohu (Ž 1,2).

V textu jsem zmínil Westminsterský katechismus, nyní bych rád zakončil citátem jeho prvního článku:

1.         Co je hlavním a nejvyšším cílem člověka?

Hlavním a nejvyšším cílem člověka je oslavit Boha a věčně se radovat v jeho přítomnosti.

Tato slova neztratila platnost. Povzbuzuji vás tedy k tomu, abyste si opakovaně četli základy křesťanské víry v různých pojetích, a přitom neztráceli ze zřetele nejvyšší cíl, pro který jsme byli stvořeni.

Martin Moldan, biskup