Někteří lidé v této době poukazují na „zdravý selský rozum“. Dovolte, abych se u tohoto pojmu chvíli zdržel. Pokud někdo použije toto úsloví, má zpravidla na mysli to základní, nekomplikované řešení. Většinou je stavěno do protikladu ke komplikovaným, mlhavým, zmateným (a dnes hlavně nepohodlným) alternativním postupům.
Ve své původní formě má svůj základ ve filozofii. Prvním, kdo poukázal na zdravý rozum (latinsky sensus communis), byl údajně Aristoteles a mělo to své opodstatnění. Český atribut „selský“ odráží zkušenost zemědělců znalých elementárních principů živočišné i rostlinné produkce.
Jsou ale momenty, kdy selský rozum nestačí. Lze jej totiž aplikovat pouze na obecně známé nebo jednoduché situace. Složitější nebo nové jevy jím nevysvětlíme. Složité, globální konflikty v mezinárodní politice podobně jako jevy v kvantové fyzice potřebují zcela jiný přístup. Pandemie covid-19 je novou a složitou situací, a proto není divu, že jak odborníci, tak i vlády tápou a teprve hledají řešení.
Bible pojem „zdravý selský rozum“ nezná. Boží lid by měl hledat moudrost u Boha. „Má-li kdo z vás nedostatek moudrosti, ať prosí Boha, který dává všem bez výhrad a bez výčitek, a bude mu dána.“ (Jk 1,5) O tomto druhu moudrosti je toho v Bibli napsáno mnoho: člověk musí mít například silnou motivaci, aby ji získal (Př 4,7), musí znát její cenu (Př 16,16) a hlavně vědět, že jejím základem je bázeň před Bohem (Př 9,10). Boží moudrost je více záležitostí srdce než intelektu a prokazuje se skutky, ne slovy.
Čeho je tedy v této době nejvíce zapotřebí? V první řadě je zapotřebí vědět, že čelíme období, kterým jednoduše musíme projít. Pro střední a mladší generaci, která nepamatuje válku, chudobu ani omezení komunistického režimu, to může být výzva. Zcela jistě poklesne životní úroveň, neboť evropské státy se neuvěřitelně zadlužují, toto dědictví ponesou ještě příští generace. Společnost se pravděpodobně také změní. Každá významná krize s sebou přináší změnu. V tuto chvíli je ještě brzy odhadovat, v čem bude spočívat, ale je důležité se modlit za Boží režii.
Abychom tímto obdobím prošli, potřebujeme ukázněnost. Jsou věci, které se nám nelíbí, například nosit roušky. Je otázkou odborné diskuze, nakolik skutečně zabraňují přenosu infekce, ale v tuto chvíli to osobně považuji za nejrozumnější řešení. Je mi líto, když vidím, jak otázka postoje k různým opatřením přináší rozdělení do Božího lidu. Považuji za vysoce nerozumné, pokud se křesťané účastní různých forem protestů proti vládou vyhlášeným opatřením.
Strach a úzkost nejsou na místě. Boží lid by neměl mít strach z toho, co se děje. Jsme lidmi pokoje a naděje. Máme hluboké přesvědčení, že Bůh má nade vším svou ruku a provede nás. To, co nahrává náladám nedůvěry a podezíravosti, jsou různé konspirační teorie. Někdy žasnu nad lidskou vynalézavostí, když vidím, co vše se sdílí na sociálních sítích. Odborný časopis American Journal of Tropical Medicine and Hygiene zaznamenal přes 2000 různých dezinformací a konspiračních teorií souvisejících s nemocí covid-19, jež se v 87 zemích světa šířily prostřednictvím sociálních sítí a nedůvěryhodných webů [1]. Existují specializované internetové stránky financované cizími vládami, jejichž cílem je šířit dezinformace a vyvolávat atmosféru nejistoty a nedůvěry. Seznam některých těchto webů je veřejně dostupný [2]. Křesťan by se měl zajímat, odkud čerpá informace.
Na závěr připomínám důležitost modliteb, a to z řady rozumných důvodů. Předně modlitba přináší pokoj do srdce a uvádí nás do poznání Boží vůle. Modleme se proto za vedoucí našich sborů i církve. Modleme se, aby Boží lid v naší zemi, Apoštolskou církev nevyjímaje, byl připraven čelit této situaci.
Modleme se za zodpovědné činitele: za vládu, politiky, zdravotníky v první linii. Máme přímé Boží zaslíbení pro modlitbu tohoto typu z pera apoštola Pavla (1Tm 2,1–4). Modleme se za pokoj pro tento národ. Ať nevládnou negativní emoce, ale zdravý úsudek.
Modleme se i za nemocné. Každý z nás jistě ve své blízkosti zná ty, které nemoc postihla. Zatímco první vlna se nás téměř nedotkla, nyní je i z naší církve více lidí v nemocnici. Někteří mají opravdu těžký průběh této nemoci. Jeden z našich pastorů zemřel. Ohledně modliteb jsem napsal minulý měsíc modlitební dopis (viz též minulý ŽvK). Považuji jej stále za aktuální.
Mnozí křesťané věří, že toto a podobné jevy jsou znamením konce: „Konec všech věcí je blízko. Žijte proto rozumně a střízlivě, abyste byli pohotoví k modlitbám.“ (1 Pt 4,7) Kdy jindy, když ne v posledních časech, bychom měli zůstat rozumní a střízliví?
Martin Moldan, biskup
____________________
[1] https://zoommagazin.iprima.cz