Fake news – platí, že musí být uvěřitelná a alespoň částečně se zakládat na pravdivých údajích. Dobrou ilustrací FN je následující anekdota: „Pane Kaufmann, zaslechl jsem, že vyhráli v loterii auto, je to pravda?“ „Heh... ano, je to v podstatě tak, jak říkáte... Akorát to nebyla loterie, ale casino, a nebylo to auto, nýbrž dům... A taky jsem ho nevyhrál, nýbrž prohrál...“
Inu, na každém šprochu pravdy trochu. Pokud chcete lépe porozumět fenoménu FN, doporučuji knihu Nejlepší kniha o fake news, dezinformacích a manipulacích od autorské dvojice M. Gregora a P. Vejvodové.
Spin – má více významů. V uvedených souvislostech jde o formu propagandy s cílem klamat veřejnost. Spin doctor je organizace nebo osoba, která tuto činnost provádí. Pokud vláda, politická strana či silná zájmová organizace potřebuje ovlivnit veřejné mínění, najme si takovou agenturu a nic není nemožné. Dobrou ilustrací je film Vrtěti psem s Dustinem Hoffmanem a Robertem De Niro v hlavních rolích.
Urban legends neboli městské legendy jsou vymyšlené příběhy šířené jako skutečné události. Docent Petr Janeček je badatelem v oblasti folkloristiky a etnologie na FF Univerzity Karlovy. Své výzkumy popularizoval v sérii knih Černá sanitka, kde uvádí legrační, neuvěřitelné, děsivé či fantastické zkazky, které mezi lidmi kolují. Určitě jste řadu z nich už někdy slyšeli. Vesměs všechny začínají úvodem „vyprávěl mi známý mého kolegy…“ a docent Janeček věnuje své úsilí ověřování pravdivosti těchto legend. Ani v jednom případě se neukázaly jako pravdivé – ba co víc: kolují téměř na všech kontinentech, a to často i několik desetiletí. Uvádím ukázku takové městské legendy, nikoli z uvedené knihy, ale z mailu, který jsem minulý rok obdržel: Byli jsme s Aničkou v září u kadeřnice v Berouně, a ta nám říkala, že u ní byl jeden pán se nechat ostříhat. Ten pán jí vyprávěl, co se mu stalo. Nechal si poslat tyčinky na covid. Nakonec je nepoužil a zabalené poslal zpět. A přišla mu zpráva, že má covid. Byl z toho v šoku. (Jméno a název města jsem oproti originálu změnil, protože okolnosti znám osobně).
Možná si v tuto chvíli řeknete: „Jak můžeš vědět, že se to nestalo?“ Samozřejmě připouštím, že existuje určitá, minimální naděje, že k něčemu podobnému došlo. Ale zkušenost a spousty podobných, prověřených legend dokazují, že jde spíše o typickou ukázku současné urban legend.
Dezinformační nebo také alternativní zpravodajské weby šíří částečně pravdivé či zcela nepravdivé zprávy s cílem manipulovat veřejností. Strategickým použitím těchto webů je proslulé zejména Rusko. V nedávné minulosti provedené výzkumy prokazují, že tyto zpravodajské weby, zejména pokud postupují koordinovaně, mají potenciál hluboce ovlivnit myšlení lidí v otázce toho, co je a co není pravda, a zpochybnit důvěryhodnost mainstreamových médií. Na internetu naleznete seznam těchto webů v českém jazyce. Existují rovněž specializované internetové stránky, kde můžete ověřovat pravdivost rozličných informací kolujících po internetu. Alexandra Alvarová se v knize Průmysl lži působením těchto webů zabývá do hloubky.
Jednou jsme ve skupině přátel diskutovali, zda se lze na zprávu o Kristově vzkříšení dívat jako na fake news. Zkrátka zda si to všechno někdo nevymyslel a pak pustil do světa, kde se to ujalo jako mnoho jiných vymyšlených zkazek. Naši diskuzi jsme samozřejmě vedli v nadsázce, protože všichni diskutující byli křesťané, a navíc na toto téma existuje nespočet knih. Ale přes to všechno v souvislosti s Ježíšovým vzkříšením můžeme o FN hovořit.
Doklad této evangelijní FN nalezneme u Matouše 28,11–15. Stráže u Ježíšova hrobu oznámily velekněžím, co se stalo, a ti ve strachu podplatili vojáky, aby šířili informaci, že Ježíš byl z hrobu ukraden. Pokud byste tedy navštívili Jeruzalém v uvedeném období, slyšeli byste oficiální verzi zakončení příběhu o Ježíši: zfanatizovaní učedníci jej ukradli z hrobu, aby mohli šířit zprávu o (domnělém) vzkříšení. Fake news jako vyšitá! Dobrá zpráva je, že pravda (jako ostatně vždy) nakonec zvítězila.
Cílem článku je, jak jsem v úvodu uvedl, povzbudit k zodpovědné víře. Naše víra stojí na faktech, nikoli na smyšlenkách či prožitcích. Mějme lásku k pravdě a ctěme fakta. Mysleme na to, kdykoli na internetu či v rozhovoru šíříme neověřená tvrzení jakéhokoli druhu.
„Odevzdal jsem vám především, co jsem sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem, ukázal se Petrovi, potom Dvanácti. Poté se ukázal více než pěti stům bratří najednou; většina z nich je posud na živu, někteří však již zesnuli. Pak se ukázal Jakubovi, potom všem apoštolům. Naposledy ze všech se jako nedochůdčeti ukázal i mně.“ (1K 15,1–8)
Evangelista Lukáš začíná svůj popis Ježíšova života větou: „I když se již mnozí pokusili sepsat vypravování o událostech, které se mezi námi naplnily, jak nám je předali ti, kteří byli od počátku očitými svědky a služebníky slova, rozhodl jsem se také já, když jsem vše znovu důkladně prošel, že ti to v pravém sledu vypíši, vznešený Theofile, abys poznal hodnověrnost toho, v čem jsi byl vyučován.“(L 1,1–4)
Jak Pavel, tak i Lukáš stavěli evangelium na ověřených faktech, nikoli na smyšlených domněnkách.
Věřme zodpovědně.
Martin Moldan, biskup