Jsou to většinou různá pravidla a zákony, které je nutné dodržovat, aby se člověk vykoupil. Jinými slovy, člověk musí konat dobro, aby tím očistil spáchané zlo. Některá náboženství k dobrým skutkům přidávají ještě utrpení, které musí člověk podstoupit, aby byl očištěn. Vysvětlím, proč si myslím, že se taková náboženství mýlí.
Člověk, i kdyby se sebevíc snažil, není dostatečně dobrý na to, aby uspokojil spravedlnost dokonalého Boha. Dluh, který u něj máme, je příliš vysoký na to, abychom jej splatili svými dobrými skutky. V životě to není tak, že čím více zákonů si stanovíme, tím lepšími lidmi budeme. Realitou je, že čím více je náboženských příkazů, tím více máme tendenci tyto příkazy porušovat. Dluh u Boha pak zůstává pořád stejný nebo ještě narůstá.
Je to stejné jako bych někomu dlužil 50 000 Kč. Z velikým úsilím bych vrátil 1 000 Kč, ale během doby, než bych je našetřil, bych se u stejného člověka zadlužil o dalších 5 000 Kč! Člověk není schopen svůj dluh u Boha splatit dobrým životem, protože v životě uděláme víc zla než si sami dovedeme přiznat. To je důvod, proč každý člověk potřebuje právě Krista.
Ježíš svojí smrtí na kříži splatil celý dluh, který u Boha máme. Byl dokonale čistý. Vzal na sebe naši vinu a každému člověku nabízí výměnou svoji nevinu. Lidé, kteří si tuto nevinu od něho vírou vezmou, budou jednou před Bohem nevinní. Nemusí se celý život snažit vykoupit. Oni už vykoupeni jsou! Ježíš za ně zaplatil plnou cenu svojí krví:
„Víte přece, že jste ...nebyli vykoupeni pomíjitelnými věcmi, stříbrem nebo zlatem, nýbrž převzácnou krví Kristovou." (Bible, 1. list Petrův 1,18)
Protože Ježíš byl dokonale čistý, jedině jeho krev dokáže úplně očistit naši špatnost. Snaha o dobrý život v různých náboženstvích možná zakryje zlo navenek. Když si na špinavou košili navléknu čistou, neznamená to, že už na sobě nemám tu špinavou. Pouze jsem špínu trochu zakryl. Před lidmi. Před Bohem se špína zakrýt nedá. Tu je potřeba úplně odstranit, vymazat. Proto věřím, že dobrý život ke spasení nestačí. Ke spasení je potřeba Spasitel - Ježíš.
Smyslem opravdového křesťanství není snaha o vykoupení dodržováním náboženských pravidel. Tak je to ve všech ostatních náboženstvích. Smyslem křesťanství je milovat vzkříšeného Ježíše Krista, který mě vykoupil. Přijmout ho za svého Spasitele. Přátelit se s ním, důvěřovat mu. Nic víc, nic míň. Ten, kdo věří v Ježíše, nemusí pro své vykoupení dělat vůbec nic. Ježíš ze své lásky vydobil svojí smrtí na kříži vykoupení za něj.
Je to stejné, jako když se někdo topí. Jestliže je nablízku zachránce, který tonoucího umí vytáhnout, nemusí pro svoji záchranu dělat vůbec nic. Stačí se nechat zachránit. Stejně tak je to v biblickém křesťanství.
Bible říká, že se před Bohem „topíme" v dluzích. Jedině Ježíš, svojí smrtí na kříži, je schopen naše dluhy zaplatit. Kdokoli má ve svém srdci Ježíše Krista, bude mít svůj dluh odpuštěn. Kdo Ježíše ve svém životě nemá, potom nemá nikoho, kdo by jeho dluh u Boha vyrovnal. Proto je Ježíš jediným řešením lidského hříchu. Snažit se praktikovat kterékoli náboženství, je stejné jako začít házet rukama, když se topím. Navázat vztah se samotným zachráncem (Ježíšem), znamená být skutečně zachráněn.
Ježíš zadarmo nabízí vykoupení každému člověku, který v něho uvěří. Chce za každého zaplatit jeho dluh u Boha. Je jediný, kdo to může udělat. Co bude ale s těmi, kteří o Ježíši Kristu nikdy neslyšeli a nemohli v něj ani uvěřit? Budou odsouzeni?
