Loading…
  • 0
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
Narovinu

Narovinu (14)

Většinu válek skutečně způsobují náboženství. Celá staletí touží lidé násilím ostatní přesvědčit, že právě jejich náboženství je to nejlepší. Křížáci bojují proti muslimům, muslimové proti hinduistům, hinduisté proti křesťanům, protestanté proti katolíkům. Všichni se domnívají, že to po nich chce Bůh...

Věřím, že Bůh má moc všechno zlo na světě zastavit. Ví všechno a má schopnost zasáhnout a zneškodnit všechno zlo, které se na zemi děje. Proč to neudělá?

Neexistuje snad více cest k Bohu...?

Napsal(a)  středa, 21. prosinec 2011 18.46

Bůh nemiluje pouze křesťany. On chce, aby měli věčný život všichni lidé. Ať už jsou to křesťané, buddhisté, hinduisté, muslimové nebo třeba lidé nevěřící. Bůh nemá v oblibě příslušníky jednoho náboženství, kterým by chtěl nadržovat a ostatní to mají těžší.

Proč jenom Ježíš?

Napsal(a)  středa, 21. prosinec 2011 18.45

Není pochyb o tom, že i lidé v jiných náboženstvích hledají Boha a chtějí konat dobro. Problém je ale ten, že tito lidé nemají nikoho, kdo by zaplatil za jejich hříchy.

Bible říká, že každý, kdo zhřešil, má před Bohem dluh. Snad všechna náboženství se shodují v tom, že pokud tento dluh nebude splacen, člověk nemůže vejít do Božího království. Proto zároveň každé náboženství nabízí způsob, jak tento dluh splatit.

Je-li něco v Bibli opravdu zdůrazňováno, pak je to Boží spravedlnost. Bůh je spravedlivý. Jestliže spravedlivý není, nemusíme ho jako Boha uctívat. Nebyl by o nic lepší než člověk.

Co se mi ale na Ježíši líbí nejvíc, je právě jeho spravedlnost. Ježíš se dává poznat všem lidem - dobrým i zlým, hezkým i ošklivým, oblíbeným i neoblíbeným, bohatým i chudým, vzdělaným i nevzdělaným, mužům i ženám, Rómům i skinheadům...Ježíš dokonce miluje a přijímá lidi, kteří ho odmítají.

Jak můžu poznat Ježíše osobně?

Napsal(a)  středa, 21. prosinec 2011 18.44

Křesťanství není pouze náboženské učení, kterému člověk uvěří. Křesťanem se člověk nestává tak, že se na začátku života nechá v církvi pokřít a na konci života v církvi pohřbít. Křesťanství nespočívá ani v chození do kostela, ani v církevních obřadech nebo v odříkávání naučených modliteb.

Rozhodně ne. Otázka je stejná, jako bychom se zeptali: „Tak tedy člověk, kterého právě vytáhli z bažiny, když se topil, může do bažiny znovu skočit...? Na zemi sotva existuje člověk, který se někdy skutečně topil a hned poté, co ho zachránili, to chtěl zkusit znovu...

Je mnoho lidí, kteří jsou spokojení i bez víry. Dokonce jsou lidé, kteří skvěle dodržují morální zásady a nepotřebují k tomu žádné náboženství. Na druhou stranu žijí také lidé, kteří z pohledu Bible dělají mnoho hříchů, ale ani ti často nevypadají nijak zoufale. Jsou v životě spokojeni. K čemu je tedy potom víra v Ježíše, když člověk může docela dobře žít i bez ní?

Ve skutečnosti na světě vždycky existovala a bude existovat pouze jedna pravá církev. Když Ježíš mluví o církvi, nikdy neříká „moje římskokatolická církev, moje evangelická církev, moje pravoslavná církev nebo moji věrní adventisté..." Vždycky mluví pouze o „církvi". Pravá církev proto není určitá náboženská organizace, ke které se člověk hlásí. Pravá církev jsou lidé, kteří vejdou do Božího království.

Jak už jsme si řekli dříve, člověk se nestává křesťanem tím, že vstoupí do kterékoli církve. Pravé křesťanství spočívá v osobním vztahu s Ježíšem Kristem, nikoli v členství v církvi. Není v silách žádné církve, aby z někoho udělala křesťana. Každý člověk se bude zodpovídat sám za sebe a potřebuje mít svůj vlastní vztah s Bohem.

Používáním tohoto webu souhlasíte s používáním souborů cookie.