Pokusím se vysvětlit, jak je možné, že Bůh nemá žádný počátek. Bůh nemá počátek, protože slovo „počátek" nebo „konec" se vážou na čas. Bůh ale není omezen časem (ani do minulosti ani do budoucnosti), protože on teprve čas (tj. minulost a budoucnost)vytvořil. Minulost a budoucnost se začala počítat teprve tehdy, když byl stvořen vesmír. Jak je možné, že čas tu nebyl „odjakživa"?
Čas je veličina, která se dá počítat jedině tehdy, pokud existuje hmota a prostor (tj.vesmír). Jinými slovy, nebudete-li mít zemi a slunce a také prostor, ve kterém se budou pohybovat, nikdy nespočítáte, jak dlouho trvá den nebo rok. Zrovna tak nebude-li v přesýpacích hodinách písek (hmota) a místo (prostor), kam bude písek padat, žádný čas nikdy nezměříte. Zkrátka a dobře - není-li hmota, nejsou hodiny, nejsou-li hodiny, není ani měření času.
Jestliže tedy Bůh stvořil hmotu, pak tím stvořil i čas, který pomocí hmoty měříme. Bůh žije ve věčnosti, v dimenzi, kde se čas nepočítá. To znamená, že on vidí minulost, přítomnost i budoucnost v každém okamžiku stejně, jako na časové přímce. I Bible mluví o věčnosti:
„Než se hory zrodily, než vznikl svět a země, od věků na věky jsi ty, Bože... tisíc let je ve tvých očích jako včerejšek, jenž pominul...." (Bible, Žalm 90,2.4)
My lidé si to ale těžko dovedeme představit, protože nic jiného než čas a hmotu neznáme. Snažit se představit dimenzi bez času je pro nás stejně marné jako se snažit namalovat něco, co nikdy nikdo neviděl.... Schválně, zkuste to.
Problém je, že někteří lidé žijí v domnění, že „věda už přece všechno dávno vyřešila" a v žádného Stvořitele dnes už věřit nemusíme..... Mnozí podvědomě věří, že vesmír a hmota tu byly vždycky, a proto nemusí řešit otázku, „co bylo před...?".
Pravda je ovšem taková, že všichni vědci (i ti nevěřící) se dnes shodují v tom, že vesmír má počátek, nebyl tu vždycky. „Něco" způsobilo, že vesmír začal existovat.
Jedním z důkazů je první a druhý termodynamický zákon, dva základní zákony fyziky.
1. zákon: celkové množství energie ve vesmíru je konstantní.
2. zákon: množství využitelné energie ve vesmíru se snižuje.
Tyto zákony znamenají, že jestliže si uvařím čaj a nechám ho stát jen tak, jeho teplota (energie) bude klesat, nikdy stoupat. Podobně jako můj čaj, ztrácí svoji energii celý vesmír. Vesmír podle tohoto zákona neustále „chladne".
Kdyby tu byl vesmír věčně, už dávno by se v něm všechna energie spotřebovala. Už dávno by vesmír úplně „vychladl". Protože tu ale nějaká nespotřebovaná energie ještě je, znamená to, že vesmír existuje určitou omezenou dobu. Jediným možným závěrem tedy je, že vesmír začal existovat.
Vesmír byl inteligentně stvořen. Byl stvořen s velkým množstvím energie, která postupně začala klesat. Všechno ve vesmíru má proto tendenci se postupně rozpadat, ale Bible říká, že jeho Stvořitel zůstává stejný:
„Ty, Pane, jsi na počátku založil zemi, i nebesa jsou dílem tvých rukou.Ona pominou, ty však zůstáváš;nebesa zvetšejí jako oděv, svineš je jako plášť a jako šat se změní, ty však jsi stále týž a tvá léta nikdy neustanou." (Bible, Židům 1,10-12)
