Vzpomínám si na jedno nedělní překvapení z doby, kdy jsem byl ještě mládežníkem. Bydlel jsem tehdy v jiném městě, než byl můj mateřský sbor, sice jen dvacet kilometrů daleko, ale spojení bylo dost mizerné. Takže jako obvykle jsem brzo ráno dobíhal na nástupiště a … nikde nikdo. Udiveně se rozhlížím, co se děje. Vždyť jsem ještě přišel včas! Nepřišel. Bylo jaro, neděle ráno a změna času. A z bohoslužby v tu neděli nic nebylo, protože začala dříve.