První kroky (úvod)
- Kategorie: První kroky
V několika článcích bychom vás chtěli seznámit s publikací První kroky, kterou vydalo Nakladatelství Křesťanský život, 735 43 Albrechtice 504 v prvním vydání v listopadu 2000.
V několika článcích bychom vás chtěli seznámit s publikací První kroky, kterou vydalo Nakladatelství Křesťanský život, 735 43 Albrechtice 504 v prvním vydání v listopadu 2000.
Bůh se dotkl tvého srdce. Víš, že jej potřebuješ, že již dále bez něj nemůžeš žít. Nejsi první a zřejmě ani poslední, kterému se to stalo.
Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh je láska. (1J 4,8)
Motto lekce tvoří Janovo prohlášení, že „Bůh je láska". Věřím, že toto je nejdůležitější věc, kterou potřebujeme pochopit a přijmout. Bez toho nemůžeme k Bohu přistoupit s očekáváním dobrého a s důvěrou. V celé lidské historii se Satan snažil lidi přesvědčit o pravém opaku, zatímco Bůh lidem svoji lásku stále dokazoval. Tato historie je z části zachycena v Bibli.
Kdo je Pán Ježíš? Z Bible víme, že je jednou ze tří osob Boží Trojice: Bůh Otec, Syn a Duch svatý. „Trojice" je ryze křesťanský termín, který v Bibli nenajdeme. Během staletí až tisíciletí se však dokonale vžil a popisuje skutečnost, nad kterou dodnes mnozí lidé žasnou: Bůh je jeden: Tobě bylo odhaleno poznání, že Hospodin je Bůh; kromě něho není žádný jiný (5M 4,35), a přesto v Bibli vystupuje ve třech osobách.
Spasení přijímáme zcela zdarma a jinak to ani není možné, nelze si je zasloužit. Na druhé straně přijetí Ježíše jako Pána se má v našem životě plně realizovat. Praktickým vzorem pro nás je apoštol Pavel, který v jednom okamžiku svého života mohl napsat: „Jsem ukřižován spolu s Kristem, nežiji už já, ale žije ve mně Kristus." (Gal 2,20-21) Podobně mluví apoštol Jan ve svém prvním listu: „Kdo říká, že v něm zůstává, musí žít tak, jak žil on." (1J 2,6)
Tato lekce je věnována dalším dvěma důležitým krokům, kterými zviditelňujeme a upevňujeme víru v Ježíše Krista.
Číst dál: Víra v akci - křest ve vodě a dávání desátků, darů a almužen (5. lekce)
Lekci začnu výrokem: „Řekni mi, co čteš, a já ti řeknu, jaký jsi." Tento výrok neplatí jen na náš případný výběr zábavné literatury, ale plně i pro knihu knih - Bibli.
Proč má Bible tak výsadní postavení mezi ostatními písemnými památkami? Proč je nejvydávanější knihou na světě? Lze jistě uvést řadu důvodů, z nichž jsem vybral dle mého názoru ty nejdůležitější.
Můžeme začít otázkou: Proč se máme modlit? Většinou je tato otázka spojena s představou dlouhé doby strávené ne zrovna příjemným a záživným způsobem.
Proto začnu druhem modlitby, který nemusí být dlouhý a bývá příjemný i záživný zároveň.
Slyšel jsem kdysi od jednoho pastora příběh: Členka jeho sboru přestala chodit do společenství. Když ji po čase potkal, ptal se jí, proč již nechodí do sboru. Odpověděla, že se ve sboru potýkala s problémy, ale od té doby, co je sama doma s Bohem, má s ním lepší obecenství než kdykoliv předtím, a že její duchovní růst se ohromně urychlil. Pastor jí odpověděl: „Teď mi lžeš." Na její překvapený pohled pokračoval: „To, co mi teď říkáš, je v přímém rozporu s Božím slovem, a proto to nemůže být pravda."
K teologii jsem měl vždycky nedůvěru. Dodnes jsem ovlivněn vyprávěním o učených disputacích na téma „kolik andělů se vejde na špičku jehly". Jestliže trpíš, milý čtenáři, podobnou antipatií, chci tě úvodem této kapitoly povzbudit. Jejím obsahem bude teologie, to nemohu zapřít, ale spíše část, která má hodně co dělat s praktickým životem a porozuměním Písmu. Pokud se totiž alespoň trošku nezorientujeme sami v sobě, nemůžeme jako křesťané na sobě plánovitě pracovat, což by bylo pro většinu z nás ochuzením.
Proto se nebojme a pojďme na věc.
Kdo je to Duch svatý? Je to Boží moc? Energie? Ne. Duch svatý je osoba stejně jako Bůh Otec a Pán Ježíš. Když si budeš v Bibli číst verše, které o něm mluví, zjistíš, že samostatně jedná, mluví, cítí atd. Toto žádná „energie" nedělá. Duch svatý je Bohem, stojí vedle Boha Otce a Pána Ježíše, a proto je křesťané nazvali „Boží trojicí".
Úvodem chci čtenáři vřele doporučit knihu Reinholda Ulonsky „Duchovní dary v učení a praxi". Na druhé straně si uvědomuji, že ne každý má možnost přečíst si místo kapitoly „Prvních kroků" knihu. Proto mi odpusťte následnou stručnost spolu s nedokonalostí.
Biblické verše, které mluví o ovoci, ukazují ke zvláštní věci. Hned v úvodu Matoušova evangelia říká Jan Křtitel farizeům, kteří se přišli nechat pokřtít, že teprve jejich ovoce spolehlivě ukáže, zda je jejich pokání opravdové či nikoliv (Mt 3,8) a nenechává nás ani je na pochybách, že pokud jejich život ovoce neponese, skončí ve věčném ohni (Mt 3,10). Dále, v Janově evangeliu, Pán Ježíš učí své učedníky jakým způsobem mají ovoce nést (J 15,1-6), a teprve potom apoštol Pavel vypočítává sborům různé druhy ovoce, které při nich jejich Pán bude vyhledávat (Ga 5,22 a Ef 5,9).
Když začínám psát lekci s tímto názvem, chce se mi v odpověď křičet: „na všechno!". Ano, je potřeba, abychom přijímali celé Písmo a neodchylovali se od něj ani na krok - to je ta nejlepší a nejúplnější rada pro každého křesťana. Neuchýlíš se napravo ani nalevo od žádného ze slov, která vám dnes přikazuji, tím, že bys chodil za jinými bohy a sloužil jim. (Dt 28,14)
Když jsem dříve vyučoval tuto lekci, míval jsem problém: Jak mám mluvit o evangelizaci já, který jsem měl vždycky potíže oslovit cizího člověka? I když se jednalo jen o zeptání se na cestu. Dnes je tomu již jinak. Přestože nejsem bodrý extrovert, který navazuje kontakt s každým na potkání, zjistil jsem, že mám řadu možností, jak sdílet s lidmi evangelium - dobrou zprávu.
Nad touto lekcí mi dlouho vystávala otázka, nakolik patří do Prvních kroků? Nakonec jsem rezignoval před samotnou Biblí. Proto nezůstávejme již u počátečního učení o Kristu, ale směřujme k dospělosti. Nevracejme se k základním článkům o pokání z mrtvých skutků, o víře v Boha, k učení o křtu a vzkládání rukou, o vzkříšení z mrtvých a o posledním soudu. Budeme moci jít dále, když to Bůh dovolí. (Žd 6,1)
Máme-li dobře pochopit eschatologii, nauku o posledních věcech člověka i světa, měli bychom se na úvod zamyslet nad posmrtným životem. Především si musíme vyjasnit některé pojmy. Proč lidé mají se smrtí a s posmrtným životem při čtení Písma tolik problémů? Jak mohou některé sekty tvrdit, že lidé po smrti spí apod.? Příčina tkví v rozdílu mezi tím, co říká Bůh a co říká člověk.