Dychtíme po Bohu, anebo toužíme po jiných věcech? Pokud den co den nedychtíme po Bohu, přijde stagnace a vztah se Stvořitelem bude narušen. Začneme ztrácet oheň Boží ve svém srdci a náš život se začne skládat z toho, co jako křesťan ještě mohu a co nemohu. Co je pro nás lákavé a zjistíme, že to „nemohu", tak začínáme hledat způsob, jak dokázat, že to či ono není hřích. V takovém případě je nepřítel nablízku a rád nám s takovým výkladem pomůže. Vždyť totéž udělal Evě a Adamovi. Velmi rád nabízí výklad Božího slova, ale pozor! Jsou to lži, které mohou vypadat velmi důvěryhodně. Pokud jsi dočetl až sem a nějak ti to připomíná tvůj život, prosím tě, čti dál. Stal ses člověkem, který nosí křesťanský kabát (masku), ale v srdci ses vzdálil od Pána. Bůh z toho radost nemá, neboť mu jde především o naše srdce. Co s tím dělat? Rada je velmi jednoduchá. Čiň pokání a začni hledat Boha. Zj 2,5: Rozpomeň se, odkud jsi spadl, učiň pokání a začni jednat jako dřív!
Poslední dobou si všímám, kolik křesťanů ztratilo chuť hledat Boha. Před lety hořeli a dnes duchovně živoří. Někteří ještě nosí křesťanský kabát, ale co je horší, jsou jiní, kteří se vrátili zpět do světa. Znovu se válí v bahně a tváří se spokojeně: Přihodilo se jim to, co říká pravdivé přísloví: 'Pes se vrátil k vlastnímu vývratku´ a umytá svině se zase válí v bahništi. (2. Petrův 2,22) Jak smutné. Vzpomínám na mnohé, kteří chtěli Pánu Ježíši sloužit a dnes slouží sami sobě. Proč se to děje? Čím to asi bude? Neznám odpověď na všechny otázky, ale o pár postřehů se podělím. Zůstat věrný Bohu něco stojí. Musíme platit. Nejde o peníze, ale o náš čas, pohodlí, sebezapření, udržení priorit, atd. Je potřeba zaplatit patřičnou cenu, a to se každému nechce. Někteří křesťané se časem unaví, a tak hledají rozptýlení a uspokojení jinde. Pokud však člověk neztratí dychtivost po Bohu, může si být jist, že v čase únavy Bůh přichází na pomoc a občerstvuje Duchem svatým. Ž 73,28: Mně však v Boží blízkosti je dobře.
Díky Bohu se dnes křesťanům žije v naší zemi dosti dobře. Nejsme pronásledováni, máme svobodu, životní úroveň mnohých se zvyšuje a máme spoustu možností, jak trávit volný čas. Běžné starosti života se dají pohodlně řešit i bez Boha. Nemáme zaměstnání - nevadí, je tady Úřad práce. Na nemoci máme dnes již velmi dobré lékaře. Nemáš dostatek financí - nevadí, všechny finanční ústavy ti chtějí půjčit. Stačí si jen vybrat. Na bolesti duše jsou psychologové. Na praní používáme pračky. Na vaření jsou polotovary a mikrovlnná trouba. Cítíš se osamocen a nikdo ti nerozumí? Žádný problém, je zde mnoho způsobů, jak pomoci. Vyber například vhodnou kočku nebo psa a uvidíš, jak tě budou mít rádi. Zažiješ ten pocit porozumění, když ti bude mňoukat nebo štěkat do ucha. Někteří k tomu přidají ještě televizi nebo internet. Velmi brzy bude běžné, že do svých domácností začneme brávat služky na úklid. Na Západě tomu říkají „au-pair".
Život nás neučí přinášet oběti, ale naopak. Proto se toto myšlení velmi rychle dostalo také do duchovního života. Proč bych měl jako křesťan něco obětovat, vždyť... (odpověz si sám). Nepřítel nás uklidní slovy: „Hlavně, že jsi spasen." Říkáme si: „Žiji jako křesťan a nebudu to se svou křesťanskou aktivitou příliš přehánět." Musím ti však říci, že to nejde. Myslet si, že jdu do nebe a přitom Boha nehledat, to nejde k sobě. Tohle chce nepřítel, aby si křesťané mysleli, že jdou do nebe, a byli v klidu. Postupně přichází vlažnost a vychladnutí. Výsledek je, že začínáme koketovat se světem a přizpůsobovat se mu. Pamatuj však na to, že Bůh je žárlivý: Ex 34,14: Nebudeš se klanět jinému bohu, protože Hospodin, jehož jméno je Žárlivý, je Bůh žárlivě milující. Proto jej musíme udržovat v centru života. Chce celé naše srdce. Když vzpomínám, kolik křesťanů zesvětštělo, tak trochu začínám chápat, co měl Ježíš na mysli, když se ptal, zda nalezne víru na zemi při svém příchodu. Lk 18,8: Ale nalezne Syn člověka víru na zemi, až přijde?
A proto hledej Boha. Buď hladový po něm, jinak vychladneš. Kdy jsi naposledy něco prožil s Bohem? Kdy tě oslovilo Boží slovo při tvém osobním ztišení?
Přeji dychtivost po Bohu a nechť vám je dobře v Boží blízkosti.
Lumír Folvarčný,
pastor AC Karviná
