Díky Bohu se nám pak podařilo zorganizovat dva ročníky misijních výjezdů ve Vyšším Brodě a já s radostí pozoroval, jak mnozí křesťané s nadšením a ochotou slouží na ulicích, tančí na náměstí, hrají maňáskové divadlo nebo tvoří zajímavé hračky z papíru, lepidla a nůžek.
Uvědomil jsem si, že jsme jako církev někam pokročili. Naše programy zaujaly okolí a zanechaly v lidech pozitivní zkušenost s církví. A tak se mi okamžitě v mysli rozvinula představa, jak by se podobné misijní výjezdy mohly stát nástrojem pro práci zakládání nových sborů. Díky nebývalé ochotě mnohých křesťanů z našeho sboru sloužit na těchto akcích mi došlo, že to, co se mi honí v hlavě nejsou jenom mé vlastní nápady. Pán Bůh nás připravuje k expanzi.
Když vám Bůh dává novou vizi, je to, jako by se v místnosti najednou rozsvítilo. Pane, chceš po nás, abychom zakládali sbory! Ačkoliv jsem věděl, „co a jak", nevěděl jsem, kde by se tato představa měla uskutečnit. Předložil jsem tedy v modlitbě Pánu určitá kritéria, která by to místo mělo splňovat. A výslednicí bylo město Třeboň. Je vzdálené 25 km, má několik středních škol, jednu evangelikální.
V době, kdy jsem se rozhodl pro Třeboň, dostal Štěpán nabídku od norské misijní skupiny Jesus Revolution. Shledali jsme tedy znovu, že Bůh nám nejenom ukazuje nějakou základní filosofii služby misie, ale že nám rovnou otevírá cestu k praktickému naplnění skrze tento misijní výjezd. Ještě jsem Pána Boha žádal, aby mi k tomu řekl něco víc, a pokud se mýlím, aby mě zastavil, ale Bůh víc už neřekl.
A tak se uskutečnil, v době od 6. do 14. července 2013, program Jesus Revolution v Třeboni. Tuto akci jsme chtěli využít jako odrazový můstek pro založení sboru. Když říkám k založení sboru, píšu tak s plným vědomím toho, co v Třeboni chceme dělat, tedy zakládat sbor. Naším cílem je založit církev „dvojče" a nepřestat dříve, dokud se nám to nepodaří. Musím se přiznat, že jsem nikdy neprožíval takové strachy, tlaky a stres. Při organizaci tak velké akce se vyskytlo opravdu mnoho problémů. To, co jsme jednou domluvili, podruhé neplatilo. A tak jsme se často druhým omlouvali za zmatky, které jsme sami nezpůsobili.
Bůh však žehnal práci Jesus revolution a třeboňským lidem se jejich tance i povídání líbily. Mnozí lidé pak už na jejich programy čekali posedávajíce na lavičkách v zámeckém parku, kde se programy konaly nejčastěji. Zvláště mladí lidé, kteří byli osloveni jejich službou, a to nejenom tou taneční a kazatelskou, ale i tím, že se s nimi účinkující bavili osobně o Bohu i jejich vlastním životě.
V Třeboni nesloužili jen Jesus Revolution. Proběhly tam přednášky Tomáše Řeháka o nemoci AIDS a o mezilidských vztazích a také Radek Hejret přednášel o holocaustu i o moderním státu Izrael. Dopoledne měl v zámeckém parku náš sbor pravidelně každý den prezentaci klubu Awana a tvoření pro děti a rodiče. O všechny tyto akce byl zájem. Vždyť propagaci akcí dělali klauni nebo tygr TG (postavičky z KidsQuest představení). Každý den přišlo kolem čtyřiceti dětí. Myslím, že město Třeboň bylo osloveno a zaregistrovalo nově vznikající církev.
Po ukončení Jesus revolution jsme odpočívali jen trochu. Na podzim jsme uskutečnili přednášku Martina Ševčíka Psychotronika očima Bible. O Vánocích jsme zvali lidi na vánoční slavnost. V únoru jsme promítali FF Jeden svět. Na Velikonoce nám zahrál Hejret band a už se zase těšíme na misijní výjezd s Jesus Revolution tentokrát na konci srpna.
Proč píši tento dopis? Rád bych, bratři a setry, požádal o podporu duchovní i finanční. Tento projekt není mým projektem, je misijním projektem našeho sboru. Ačkoliv je sbor velmi štědrý, peníze mají jednu nepříjemnou vlastnost, je jich vždycky málo. Je to projekt, který stojí na Božím povolání, na ochotě a příležitosti sloužit. Vážím si toho, že do Třeboně nejezdí jenom tzv. „služebníci". Jedou i ti, kteří v neděli odpoledne nemají zrovna nic na práci. Díky tomu nekážu prázdnému sálu, což je super, ale hlavně každý, kdo s námi jede, má příležitost sloužit novým lidem, kteří mezi nás přicházejí.
Také modlitby jsou důležité. Často cítíme duchovní opozici. Třeboň je město římských katolíků, a ačkoliv je tam pořád hodně lidí, které můžeme oslovit, mají značný vliv a tendence k duchovního „monopolu". Panu starostovi, který kandidoval za KDU-ČSL, jsme se moc nezamlouvali. Lidé ve sboru se však intenzivně modlili, a po půl roce pan starosta odešel z funkce. Postupně se nám otvírají dveře do médií a věřím, že nás i Třeboňští jednou přijmou jako součást městské kultury.
Chtěl bych vás proto vyzvat ke sponzorování misijního projektu Třeboň. Třeba pravidelnou menší částkou, kterou pošlete na náš sborový účet. Pokud se najde dost štědrých lidí, mohou i malými částkami podporovat velké misijní projekty... Číslo našeho účtu je 2900379369/2010. Variabilní symbol pro Třeboň je číslo 999.
Petr Škopek,
AC Č. Budějovice