Loading…
  • 0
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7

Život v Kristu

Svědectví

Svědectví

 středa, 29. listopad 2017 13.50

Rýže. Stále dokola.

Zase rýže. A s rýží vývar z místní speciality – vakoveverky létavé. Na snídani, oběd i k večeři, stále dokola. Pocit, že přece nemůžu urazit je ale silnější než moje nechuť, a tak nehledím na svůj bolavý zadek, sedám si na zem a pouštím se do jídla. Musím se trochu nutit k úsměvu, aby mí hostitelé nepojali podezření, že mi snad nechutná. Je to pro mě trochu výzva, protože už je to několik dní, co jsem se pořádně nevyspala, nenajedla, neměla svou milovanou kávu a o teplé vodě si nechávám jen zdát. Přesto musím uznat, že je to skvělé zakončení mé takřka dvouměsíční stáže v Thajsku – návštěva zapadlé vesnice, bez elektřiny i signálu, do které jsme jeli tři hodiny v otevřeném nákladním prostoru pick-upu. Po prašné cestě, která, když zaprší, je nesjízdná. Tento výjezd byl součástí thajského Campu Wycliffe, který se každoročně pořádá, aby účastníci mohli na vlastní kůži zažít, co vše může obnášet misie.

 čtvrtek, 19. říjen 2017 15.44

Skupinová samota – oxymoron či nevyhnutnosť?

Macrina Wiederkehr v jednej zo svojich kníh hovorí o tom, ako vo svojom detstve rada posielala kódované správy svojej priateľke tak, že nepoužívala medzerník. Niečo ako dnešné hashtagy, ale oveľa dlhšie. Takéto správy sa veľmi ťažko čítajú. Natoabytextdávalzmyselpotrebujememedzery. Macrina hovorí: „To, čo nám pomáha porozumieť skutočnému životu, sú pauzy.“

 pondělí, 25. září 2017 16.27

Obrácení pokerového hráče

Pred mojím obrátením som bol stále vo väčšej a väčšej temnote. Už asi dvadsaťjeden rokov som fajčil marihuanu, cigarety, pil som veľa alkoholu a bol som závislý na pokri. Päť až šesť dní v týždni som hral poker, a keď som bol doma, tak som dospával prehýrené noci, lebo cez deň som aj chodil do práce (keď som nejakú mal). Moja rodina zo mňa nič nemala a situácia bola stále viac a viac vážna, ba až kritická.

 pátek, 31. březen 2017 13.56

Ještěže to nebyla svévole...

Vdávala jsem se, když mi bylo dost málo let. Oba jsme byli, zhruba řečeno, nevěřící. Já jsem sice o Bohu slyšela, ale vůbec mě nenapadlo, že by pro mě Ježíš mohl něco udělat. Žila jsem ve vzpouře proti zákonu, ve kterém jsem byla vychována. Moc velké štěstí jsem neprožívala. Po 17 letech manželství jsem se setkala s živým evangeliem, okamžitě jsem po něm chňapla a uvěřila. Myslela jsem, že to prostě jen řeknu svému manželovi a on okamžitě uvěří.

 čtvrtek, 12. leden 2017 11.49

Jak jsem se z toho dostal

Jmenuji se Pavel Vimr, ročník 1965. K Ježíši Kristu jsem se obrátil v roce 1990, podnikat jsem začal měsíc poté a dosud nepřestal. Jsem ženatý, členem AC v Klášterci nad Ohří.

Psát článek na téma oddlužení je možné z pohledu jedince bez dluhů, který je nikdy neměl a nikdy mít nebude. Protože když na to nemá, tak to nekupuje, a za mých mladých let si počkali a našetřili, já jsem mu to říkal... No prostě byli a jsou lepší. Takový článek by asi byl plný spravedlivých úvah a dobře míněných rad od dobře konajících těm, kteří si nedali říct. Jinak vyzní článek psaný dlužníkem, prohýbajícím se pod tíhou horko těžko splácených nebo nesplácených exekucí, který v beznadějné situaci čeká na zázrak a milost. Kterému myslíte, že je Bůh blíže? Je Bůh spravedlivý, nebo milosrdný? Dle mého názoru je spravedlivý i milosrdný. Ale obojí vypadá jinak, než bychom si představovali a chtěli (moc chtěli). Osobně věřím, že je dobré varovat před dluhy vhod i nevhod. A také věřím, že je třeba někdy pomoci topícímu se v dluzích. Bible to formuluje např. takto: „Toto vám píšu, děti moje, abyste nehřešili (to říkají ti první). Avšak zhřeší-li kdo, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista spravedlivého (o to se opírají ti druzí).“ (1J 2,1)

 pátek, 25. listopad 2016 08.58

Misie formou vyučování

Každý člověk má jistou představu o tom, jak má misie vypadat nebo jak se má misie dělat, a přitom klade důraz na takovou stránku misie, která je mu nejbližší. Jako náctiletý jsem se občas setkával s názorem, že jet na misii je příliš drahé a nákladné a je zapotřebí činit misii kolem nás „v našem Jeruzalémě“. Také jsem se setkal s názorem, že investovaný obnos peněz na samotnou misijní cestu je lepší věnovat na podporu místních lidí v zahraničí či jejich aktivit. Jak jsem se ve svém životě osobně přesvědčil, tato přesvědčení jsou založena na špatném předpokladu, že samotné peníze vyřeší vše. Ale opak je pravdou a v Bibli pro to také nacházím podporu.

 pondělí, 21. listopad 2016 15.19

Jsem nezadaný, protože to tak Bůh chtěl

Př 19,21 „Člověk má v srdci mnoho plánů, ale úradek Hospodinův obstojí.“

Pokusím se na následujících řádcích krátce popsat, jak se to seběhlo, že jsem „padesátiletý praktikující celibátník“.

 středa, 26. říjen 2016 10.31

Boží dlaň drží letadlo

Na letošním duchovním soustředění na Dlouhých Stráních měl bratr biskup úžasné kázání o tom, jak Pán Ježíš říká svým učedníkům: „Nemějte starost, neshánějte se, neznepokojujte se, nebojte se... Hledejte Boží království a vše ostatní vám bude přidáno.“ (L 12,22–34)

Když jsem přijela domů, často jsem si tohle kázání znovu pouštěla. Netušila jsem ale, že budu brzy vyzkoušená, jestli se opravdu nebudu znepokojovat, dělat si starosti a bát se, když půjde do tuhého.

Strana 1 z 4