Maminky s dětmi z našeho malého města jsou zvyklé, že se pořádá den dětí, kdy se hrají takové ty typické hry jako je házení kruhy apod. a za odměnu dostanou sladkosti... Lidé byli spíše skeptičtí, když jsme rozdávali letáčky a zvali na akci, protože si mysleli, že to bude klasický dětský den, nebo jim vadilo, že to pořádá církev. O to větší to bylo pro některé rodiče překvapení, když přišli a zjistili, že to je zcela něco jiného a že děti musí trávit dvacet minut na jednom stanovišti a že je to baví a že se u toho učí, jak funguje koloběh peněz a že i rodiče na vše musejí vydělávat penízky...

Už během týdne, kdy jsme na náměstí rozdávali pozvánky, naši hosté z Německa dělali různá taneční vystoupení, jsme byli pro spoustu lidí překvapením, cože se to v našem poklidném městečku děje. První den miniměstečka Bučovice přišlo několik dětí a pár rodičů, všem se to moc líbilo. Lidé si to mezi sebou tak rychle řekli, že během chvíle byla u našeho městského miniúřadu fronta dětí k zápisu.

Stalo se mi, že když k mému stanovišti přišly děti poprvé, opravdu se jim nechtělo nic dělat, a ještě že tam být dvacet minut, to už vůbec nechtěly a přemlouvaly mě, jestli už můžou jít, nejraději by už byly doma na PC. Nakonec se tak rády vracely, že mě dokonce přemlouvaly, jestli můžou zůstat déle, že to ještě nemají hotové anebo že chtějí udělat ještě jeden výrobek. Také mě potěšilo, když jsem viděla dítě předškolního věku, které tomu při prvním kole moc nerozumělo, ale když přišlo už po několikáté, říkalo mi, že si potřebuje vydělat penízky, aby si mohlo jít zahrát fotbálek. Opravdu bylo vidět, že i nejmenší pochopili princip – chceš-li něco koupit, vydělej si peníze. Nejvíce se dětem zamlouvalo dělat místní uklizeče ve výstražných vestách, protože to byla nejlépe placená práce. :-)

Také mě překvapily dospívající děti od 13 let výše, které přece nepůjdou na akci pro malé, natož něco dělat, ale ještě první den už měly svoje občanky a pracovaly.

V době pořádání miniměsta, byly v našem městě hody. Jak už to tak na hodech chodí, měli jsme ve městě i kolotoče. Protože se dětem u nás moc líbilo, byly všechny u nás a nechtělo se jim od nás ani odcházet ani kolotoče je nelákaly... Nikdo na nich nejezdil. Děti od kolotočů měly zakázáno za námi první den jít, tak jen tak chodily okolo a pokukovaly. Druhý den už kolotoče zavřeli a přišli za námi a i jejich děti si to s námi užily.

Miniměsta byla velkou Boží milostí, už to „neplánované naplánování" na hody, počasí nám také přálo, dětí jsme měli několik desítek – víc jak sto za jeden den. Samotné miniměstečko se líbilo dětem i rodičům a skýtalo příležitost pro mnohé rozhovory. Vydali jsem o sobě jako o církvi dobrý obrázek a navazovali přátelství.

Po této akci přibyly nové děti do Royal Rangers, také ženy na našich setkání pro ženy, ale hlavně jsme vnikli do povědomí místních obyvatel. Letos o prázdninách tuto akci hodláme opakovat, a to nejen u nás v Bučovicích, ale ještě v dalších městech, ve kterých pracujeme – Rousínov, Ivanovice na Hané, Vyškov, Slavkov u Brna a možná ještě Kojetín. Hodláme to pojmout jako společnou sborovou dovolenou, při které budeme sloužit na Božím díle, a už teď se těšíme, co má Bůh připravené, jaké zázraky se budou dít, kolik dětí přijde a kolik lidí budeme moci oslovit a jestli opět přijde nějaká zajímavá situace, jako byla s našimi kolotočáři.

Martina Zachrlová, AC Vyškov