Loading…
  • 0
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7

Kristfest potřetí

Napsal(a)   středa, 05. listopad 2014 13.49

Duchovní lázně

Kristfest hrál už od počátku mé cesty s Pánem důležitou roli: Prožila jsem na něm životní povolání, zmocnění, postupné osvobozování a uvolňování do služby. Stal se takovým milníkem na mé cestě víry. Tento rok byl pro mě asi největší duchovní událostí v roce. Bůh mi mimo jiné dal proroctví, které se týkalo velké části mého života a očekávání. I přes všechny povinnosti jsem mohla jak spočinout v Boží náruči, tak prožít, že si mě používá mezi mládežníky. Dostala jsem zde nové nasměrování, přijala další část vnitřního uzdravení a osvobození z pout autoritářství a zákonictví. Když o Kristfestu s někým povídám, mluvím o něm jako o duchovních lázních, což i letos naplnilo svou podstatu zpět ke kořenům, k poznání Krista a obnově první lásky.

Oproti ostatním rokům jsem vnímala i změnu mezi účastníky: Navzdory překážkám jsem viděla posun mládežníků směrem ke zralosti, proměněnému smýšlení a sílícímu potenciálu k reálné změně v lokálních mládežích a církvích. Namísto znuděného postoje „bavte mě" jsem zahlédla očekávání na/od Boha. Jejich hlad po Bohu byl od prvního dne zřejmý stejně jako přesvědčení, že On není nuda a že život v jeho šlépějích OPRAVDU stojí za to, i přes negativní zkušenosti z církví.

Eliška Christová

 

Požehnání, oddanost, svoboda

První den, stany se staví, dobrovolníci nabírají síly, registrace se připravuje a chatky se naposledy kontrolují před tím, než se do nich nastěhuje víc jak dvě stě lidí. Ano, i tak by se dal popsat začátek úžasného Kristfestu 2014.

Jedním z hlavních požehnání, které mi Bůh na této akci dal, byla dobrá nálada a snaha neřešit problémy se vztekem, jak jsem na to byla obvykle zvyklá. Protože problémů, ať velkých, nebo malých, nás pár postihlo a jejich řešení nebylo vždy jednoduché.

Další slovo, kterým bych mohla vše vyjádřit je oddanost. Každý jeden člověk zažil ten svůj face-to-face čas s Bohem někdy jindy, ale já ho prožila už první oficiální večer, kdy mě naplnila vlna oddanosti...

Před Kristfestem jsem řešila hodně sporů ve vztahu s lidmi, ale i s Bohem, a byly tu věci, kterých jsem se nechtěla vzdát a dát je Bohu, nebo možná naopak věci, které jsem si nechtěla připustit a vzít si je k sobě k rozřešení. Hned první oficiální večer jsem si sedla a prosila. Oddala jsem se Bohu a prosila jsem ho, aby mi pomohl vyjít z problémů a aby mi poodkrýval všechny špatné věci a vlastnosti, které se mu nelíbí, ale já je dělám. A on začal. Řeknu vám, občas je docela zážitek vidět, co je špatně... Bůh překonal mou sebekritickou část a neukazuje mi jenom špatné, ale naopak i dobré věci, kterých si na mně cení a jsem mu za to vděčná.

Svoboda. Třetím a posledním slovem je svoboda. Nevím, jak to mají starší křesťané, ale myslím, že my „mladí", se často setkáváme s nepochopením toho, co děláme a čemu věříme. Raději si tvoříme identity, já v církvi a já venku. Dřív mi připadalo, že tyhle dva světy můžu skloubit dohromady a vyjít jako docela dobrý člověk, ale až na letošním Kristfestu jsem uviděla, jak nereálná představa to byla. Nikdy nemůžeme být dvěma lidmi najednou. Čím déle rozpolcenost trvá, tím více je těžké si vybrat, kdo vlastně jsem.

A proto jsem si vybrala. Už nikdy tu stejnou rozpolcenost, ale jenom svobodu. Svobodu vědomí, kdo jsem, a svobodu vědění, díky komu.

Kdybych na Kristfest nejela, na všechny tyhle věci bych asi jen tak nepřišla. Bylo to jako dárek, kterým mě chtěl Bůh obdarovat. Můžu říct, že jsem svobodně oddaná a požehnaná.

Nemusím si vybírat, jaká budu a kdy taková budu, ale můžu prostě jenom jít s Kristem a vědět, že jsem přesně taková, jaká mám být.

Týna Machová, AC Varnsdorf

 

Kristfest jako výzva

Pro mě byl tento ročník menší výzvou, protože jsem měla možnost být v modlitebním týmu a také být redaktorkou Kristfesťáckých novin, které byly na letošním ročníku poprvé. Udělat první krok a rozhodnout se, bylo opravdu těžké, ale vím, že to byla Bohem podaná ruka. Pouze stačilo věřit Bohu, že On v tom bude se mnou. A opravdu byl! Bůh nám dává možnosti a příležitosti a je jen na nás, jestli mu budeme věřit a tuto šanci uchopíme, a pokud ano, Bůh nás nenechá stejnými!

Rut Bubíková, AC Havířov

 

To slovo pro mě moc znamená...

Do poslední chvíle jsem neměl v plánu se festivalu zúčastnit. Dva dny před samotným začátkem jsme se s Markem Šiškou domluvili, že ale pojedeme. Byl to Boží záměr, protože Bůh tam v mém životě jednal mocným způsobem.

Mnohokrát jsem měl v životě těžké chvíle, kdy jsem viděl, že můj taťka toho má opravdu hodně. Tyto chvíle byly doprovázeny otázkami, proč s taťkou nemohu trávit tolik času jako ostatní a nemáme tolik zážitků, kolik vidím u svých kamarádů s jejich otci. Snažil jsem se tomu nevěnovat pozornost, ale přesto mne to trápilo.

Večerní programy na Kristfestu byly skvělé, obzvlášť jeden, který byl pro mě zásadní a opravdu požehnaný. Šel jsem na výzvu, modlil se za mě zahraniční služebník Jason Paul Vana a pak pro mě přijal slovo od Boha. Bůh mi říkal, že vidí moji situaci s taťkou, že ví, jak často si kladu tyto otázky a že mi to všechno chce vynahradit, že chce být mým otcem. Toto slovo pro mě moc znamená, změnilo mnoho mých postojů jak v mém vztahu s Bohem, tak i s taťkou. Mohu jen potvrdit, že tyto festivaly nejsou jen nějakou zábavnou estrádou, kde je plno radosti, hudby a kamarádů, ale také místem, kde Bůh chce jednat v našich životech. :-)

Ondra Moldan, AC Kolín

Naposledy změněno pondělí, 10 listopad 2014 12:33
Redakce

Internetová stránka: www.zivotvkristu.cz
Používáním tohoto webu souhlasíte s používáním souborů cookie.