Loading…
  • 0
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6

Výživný chléb je na dosah

Napsal(a)  Michal Krchňák  pondělí, 16. únor 2015 09.06

Mnoho lidí na světě trpí fyzickým hladem. Díky za každého, kdo se podílí na jejich nasycení. Právě čtu inspirující knihu o dívce, která v 18 letech odjela z USA do Ugandy, ve svých 22 letech je v procesu adopce třinácti dívek a vede projekt na podporu mnoha strádajících dětí. Nemálo lidí ovšem strádá hladem duchovním. Jejich vnitřní člověk se nesytí Božím slovem ať již proto, že ho nemají k dispozici, nebo proto, že ho zanedbávají či odmítají.

Jsem vděčný za výsadu, které se mi dostalo – pracovat na Českém studijním překladu Bible. Čtu Písmo od dětství, studoval jsem ho na teologické fakultě, vyučoval na biblické škole, ale mnoho věcí mi nově vyvstalo až při této práci. Chci se podělit o pár příkladů z různých kategorií problematiky.

Výběr ekvivalentu

Dlouho jsme si jako skupina pěti překladatelů lámali hlavu nad tím, jaký český výraz použít pro kidón. Goliáš nešel na Davida s jedním mečem, ale rovnou se dvěma (a kopím ještě k tomu). Pro první je použit obvyklý výraz chereb, ale co je to kidón? Starší překlady (včetně Kralického) uvádějí „pavéza“. Většina překladů (včetně E a Pavlíka) uvádí „oštěp“. B21 užívá „šavle“. V berlínském muzeu je možné vidět, jak kidón vypadal – srpovitě zakřivený nástroj, kterým se sekaly hlavy! Tedy nikoli pavéza na obranu ani oštěp k házení (viz Jb 41,21). Uvažovali jsme o tom nazvat tuto zbraň podle toho, co se s ní dělá – „sekáč“. Jenže to vyvolává nepatřičné souvislosti. Nakonec jsme použili novotvar podle toho, jak vypadá – „srpáč“. Podobně přesně překládají také německé překlady – „křivý meč“ (ELB), „srpovitý meč“ (Einheit př.). Stejnou zbraň použil také Jozue v boji proti Aji (Joz 8,18) či Babyloňané proti Jeruzalému (Jr 6,23).

Znalost dobového pozadí

Znalost dobového pozadí ovlivňuje volbu ekvivalentu i v jiných případech. „Hospodin řekl: Vstaň, jdi k…“ (Jr 13,4) Kam měl Jeremjáš jít? Mohl to být Eufrat (jak uvádí většina překladů včetně E, K a Pavlíka, ovšem to by znamenalo čtyřikrát asi 560 km!) i říčka Para (5 km od Anatótu, dnešní Kirbet Farah). Jelikož cesta k Eufratu by trvala několik měsíců, je pravděpodobnější, že ve skutečnosti šel k Para (ČSP a B21 jako Prat, oba s poznámkou), ale slovní hříčkou (srv. Jr 1,11n) to naznačovalo Eufrat, resp. proroctví o babylonském vyhnanství.

Přísloví

Knihou, která mi při překladu opravdu nově ožila a v níž je velmi mnoho veršů, nad nimiž si překladatelé lámou hlavu, je kniha Přísloví. Leckdy pro její „heslovitost“ či stručnost. Často je to tak, že jednotlivá slova jsou jasná, ale jak je poskládat do věty, případně doplnit? Například 18,24 se dá převést doslova: „Muž [hebrejské slovo je ovšem často užito v obecnějším – člověk/někdo] přátel k učinění zla/ke zkáze.“ Překlady se zde ve vyjádření opravdu velmi různí. „Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky.“ (K, KJ a ruský) „Někteří druzi se bijí.“ (ELB) „Někdo má přátele k vzájemnému potírání!“ (Pavlík) „Člověk, který má přátele, jimi může být poškozen.“ (NET) „Jsou bližní, kteří přivádějí do záhuby.“ (LUT, SEC) „Spoléhat na bližní – sám sebe zahubit.“ (polský) „Jsou tací přátelé, co jsou jen ke škodě.“ (B21) „Člověk, který hledá příliš mnoho přátel, to činí k vlastní škodě.“ (Roh) „Přátelit se s kdekým je ke škodě.“ (E) „Někdo má přátele ke své zkáze, ale některý přítel přilnul víc než bratr.“ (ČSP)

Slovní vyjádření jsou různá, ale význam je snad jasný: Záleží na tom, jaké (!) přátele máme…

Moudrost a vedení Duchem

Překládání a studium Bible je dobrodružství, ke kterému je potřeba moudrost a vedení Ducha…

Někdy jsou slova zdánlivě jasná, ale jde o jejich správné pochopení, výklad. V ČSP jsme se snažili vyhýbat širším komentářům, ale chtěli jsme v poznámce nastínit možnosti porozumění tam, kde text je pro dnešního čtenáře obtížný. Například, mnohokrát jsem se ptal při přednáškách a málokdy dostal správnou odpověď, co znamená „zvyšovat si/stavět vysoko svůj vchod“ (17,19). Podle souvislostí a podobného verše není tak těžké porozumět, že o zkázu usiluje ten, kdo si příliš otvírá hubu (jak napsal naplno Luther ve 13,3). ČSP ponechává v textu (podobně jako E) „vchod“, ale v poznámce vysvětluje, co je tím míněno.

B21 překládá: „Kdo si otvírá ústa, říká si o potíž.“ Čtenáři je pomoženo ke srozumitelnosti, ovšem bez poznámky se z tohoto překladu nedozví ten poetický obraz pro naše ústa. A „potíž“ je značně slabé slovo pro zkázu, kterou upovídanost a hubatost přináší a hebrejské slovo vyjadřuje. U Pavlíka – „vyvyšující svůj vchod hledá potření“ – si kladu otázku, jak dnešní čtenář porozumí již kralickému výrazu „potření“?

Kontext a hebrejský výraz

Pohled do kontextu a zároveň porozumění hebrejskému výrazu pomůže pochopit i Jr 14,18.

Doslovně přeloženo: „Jak prorok tak i kněz procházejí zemi a nevědí/neznají.“ Evidentně chybí vyjádření předmětu! Proto to překlady různě chápou a doplňují. „Jakož prorok tak kněz obcházejíce, kupčí zemí, a lidé toho neznají.“ (K) „…půjdou do země, kterou neznali.“ (KJ) „…odcestovali do země, již neznají.“ (Pavlík, ovšem upřesňuje poznámkou). „…procházejí zemí a nevědí si rady.“ (E, ELB). „…ničemu nerozumí.“ (polský) „...kupčí se zemí a nevědí nic.“ (Roh) „Proroci i kněží v celé zemi vedou své řemeslo a nic netuší.“ (B21)

Já se domnívám, že zde je význam docela zřejmý: v hebrejském slově „procházejí“ je totiž obsažen důvod obcházení – podomní prodej (od stejného kořene slova je výraz obchodník). Pak už je zřejmé, že prorok a kněz nemají čas na to, k čemu byli posláni (své řemeslo žel opravdu nevedou…) a co (resp. koho) měli znát: mě (je třeba doplnit!) neznají, říká Pán. Stačí se podívat do Jr 2,8 (jak je uvedeno v odkazech ČSP), kde je předmět jednoznačný! Kéž bychom se i my nezabývali tím, čím nemáme a neunikala nám tak známost toho nejdůležitějšího – Boha samotného!

Ke studiu Písma nám mohou také velmi pomoci odkazy, které jsou hojně uvedeny již v prvním vydání ČSP a ještě více jich bude ve vydání druhém, kde bude v odkazech sofistikovaným způsobem zabudována konkordance k mnoha výrazům (většině podstatných jmen).

V takto omezeném rozsahu článku není snadné ukázat do hloubky na rozdílnosti překladů. Nicméně ze zkušenosti vím, že když se čtenář do některého překladu Písma začte, brzy sám nejlépe zjistí, jestli a za jakým účelem mu překlad vyhovuje, nebo ne…

Ať už si ke čtení Bible vybereme kterýkoli překlad, kéž bychom byli jako Ezdráš, který zkoumal Hospodinův zákon, plnil jej a učil druhé.

Michal Krchňák
(autor se podílel na překladu ČSP/KMS, vyučoval hebrejštinu na Biblické univerzitě Harvest International, v současné době pořádá přednášky na základních a středních školách.)

Více k biblickým přednáškám autora viz www.bpn.ic.cz.

(Zkratky: K – Bible kralická; KJ – King James Version; E – Český ekumenický překlad; ČSP – Český studijní překlad; B21 – překlad 21. století; ELB – německý Elberfeldský překlad; LUT – Lutherův překlad; NET – New English Translation; SEC – slovenský ekumenický překlad)

Naposledy změněno pondělí, 16 únor 2015 09:36
Používáním tohoto webu souhlasíte s používáním souborů cookie.