Před mnoha lety jezdil do naší země norský evangelista Aril Edwardsen. Bylo to krátce po Sametové revoluci, kdy byl opakovaně také v Brně. Měl evangelizace a také nějaké semináře. Byl to člověk, který byl pro mne velkou inspirací. Vyprávěl, co všechno v Norsku dělají, jak jezdí po světě a káže evangelium. Mimo jiné mluvil také o křesťanském rozhlasovém vysílání, které dělali. Moje srdce zahořelo touhou. Usadilo se to ve mně na dlouhá léta jako sen, který jsem si držela v sobě. Představovala jsem si, že budu rozhlasová hlasatelka a můj muž zvukový technik. Ve sboru jsme k tomu měli blízko, můj muž se věnoval ozvučování a nahrávání a já zase léta zpěvu, tak proč ne. Příslib vybudování české rozhlasové stanice za norské pomoci se nikdy neuskutečnil. Uplynulo asi třináct, patnáct let a stále se nic nedělo. A pak to přišlo.
O Trans World Radiu, které za totality vysílalo z Monte Carla, jsem věděla. Věděla jsem i to, že po revoluci vznikla v Brně česká redakce této rozhlasové misie, ale nijak to nesouviselo se mnou. Až když naši dva synové nastoupili do TWR na civilní službu, začalo mi to docházet. Šla jsem se zeptat, zda nepotřebují češtinářku. Nejprve jsem byla odmítnuta, podruhé s otevřenou náručí přijata. A začalo velké dobrodružství. Bůh uskutečnil sen, který jsem v sobě nosila a který věřím byl od něho. Co na tom, že mi bylo pětačtyřicet, že jsem neuměla ani zapnout počítač, a už vůbec na něm pracovat? Moje svědectví je důkazem velké Boží věrnosti a milosti. Když si Bůh někoho povolá k nějakému úkolu, připraví si ho a v příhodný čas ho uvede na správné místo. Stačí jen věřit a nechat se vést. Těžké? Možná. Ale když se to povede, je to velká radost a výsada.
V TWR pracuji už deset let. Nikdy bych nevěřila, že budu dělat to, co dělám. Tvořím pořady, natáčím rozhovory a moderuji vysílání. Stále si s vděčností uvědomuji obrovskou Boží milost, kterou jsem znova a znova obdarovaná. Navíc pracuji v úžasném kolektivu, kde zažívám Boží lásku a sounáležitost, i když jsme z pěti denominací. Možná si někdy myslíme, že něco nedokážeme nebo nejsme něčeho schopni. Já už to neříkám. Když Bůh dokázal se mnou takové věci, věřím, že může všechno. Je totiž všemohoucí.
Lenka Malinová, AC Brno