Není pro mě těžké mluvit s lidmi o Bohu, On mě k tomu zmocňuje, proto jsem nemusela bojovat s nějakým strachem nebo pocitem, že se ztrapním. Vím, že mě na tu školu poslal.

I když se to nezdá, náš gympl je naprosto šílený, je tam spousta drog a úplně jiný „lifestyle“. Ráda bych vás povzbudila, nenechte se tím zmást, ať lidi působí, jak chtějí, někteří jsou připraveni, a my to ani nemusíme vědět.

Nikdy bych neřekla, kdyby mi to Bůh neukázal, že Filip, který byl na škole známý už první měsíc po nástupu, protože ve velkém prodával tabák a chodil na různé párty, bude nadšený z toho, když uslyší o Bohu. Sama bych mu o něm asi neřekla, ale když budete chodit s Bohem, On vám ty lidi bude ukazovat. Filip byl asi nejhladovější člověk, co jsem kdy viděla. Od té doby, co jsme se bavili o Bohu, mě pak další měsíc každý den „prudil“ – ať mu řeknu svědectví, ať mu pošlu verš z Bible, ať mu pošlu chvály, ale bylo to strašně krásné. Lidé jsou připraveni, i když nám se to nezdá…

Veronika Horňáková,

AC Brno