Loading…
  • 0
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7

S patnáctými narozeninami „dostáváme občanku“

Napsal(a)   pondělí, 07. březen 2016 07.47

Nový sbor v Trutnově

Začátek roku 2016 byl pro členy Apoštolské církve v Trutnově vstupem do nové etapy společného duchovního života. Důvodem byla dlouho připravovaná událost, která se uskutečnila v neděli 10. ledna, kdy byl za účasti bratra biskupa Martina Moldana a seniora východočeské oblasti Jiřího Sedláčka založen samostatný sbor Trutnov. Haleluja!

Po více než patnácti letech práce misijní stanice se tak naplnila očekávání a modlitby mnohých Trutnováků. Radostnou a slavnostní atmosféru ještě umocnila účast mnoha hostů a přátel, kteří nás přijeli podpořit z Kolína a dalších vzdálených míst. Pronajatý sál v Národním domě, kde se konají nedělní shromáždění, se tak naplnil do posledního místečka. (Ještěže se děti po úvodních chválách mohly vzdálit od svých rodičů a odešly na svůj program do besídky. Ostatní v sále se tak mohli soustředit na nabitý program. :-)

Po úvodním slově bratra biskupa a slibu obou pastorů a jejich manželek se vedení sboru ujal Robert Souček, který doposud misijní stanici vedl, a František Flek, který jako druhý pastor mateřského sboru v Kolíně bude v prvních letech Robertovi pomáhat ve stejné roli i v Trutnově. Aby bylo vedení nového sboru kompletní, byli do služby starších povoláni bratři Pavel Mihatsch a Zdeněk Macek a do role diákona byl uveden Jaroslav Jech. Celkem je tedy vedení sboru tvořeno pěticí bratrů.

A jaký že je trutnovský sbor?

Pokud bych se měl vyjádřit v číslech, je sbor tvořen dvaceti devíti zakládajícími členy. Když k tomu připočteme i děti a mládež, dostaneme se téměř k padesátce lidí, pro které se stalo nové společenství duchovním domovem. Když mluvím o novém společenství, není to ale až tak přesné, protože Boží církev v Trutnově rostla pomalu po mnoho let a založení sboru je tak jen jedním z milníků, při kterém se změnil její právní statut z misijní stanice na sbor. Duch svatý je s námi ve stejné míře nyní, jako byl celé roky předtím.

První impulzy vedoucí ke vzniku nové církve v Trutnově lze vysledovat až k počátku devadesátých let, kdy se pastor Jacek Zatyka z polské letniční církve v Kamenné Goře (asi 30 km od Trutnova) společně se svým sborem začal pravidelně modlit za naše město a celé Podkrkonoší. Věříme, že na základě těchto vytrvalých modliteb sourozenců z Polska, Bůh koncem roku 1999 vložil do srdcí několika mladých lidí v Trutnově, mezi které jsem měl možnost patřit i já, touhu hledat Boží vůli. Tato vnitřní touha nás vedla k tomu, že jsme se začali v soukromí scházet k modlitbám a společnému uctívání Pána ve chvále.

V Trutnově v té době nebyla žádná probuzená církev, která by kázala plné evangelium a toužila po naplnění a vedení Duchem svatým. V tradičních církvích byla znát silná opozice vůči letničnímu a charismatickému hnutí. Bůh měl ale svůj plán, který skrze nás začal naplňovat. Modlitby „šesti statečných“ rychle vyslyšel a po první návštěvě, kterou jsme společně s Pavlem uskutečnili u tehdejšího biskupa Rudka Bubika v Kolíně, bylo rozhodnuto, že se jako skupinka připojíme ke sboru Apoštolské církve v Kolíně.

Pro pastora kolínského sboru Michala Berana nebyla tehdy ani stokilometrová vzdálenost překážkou, aby nás v našich začátcích dvakrát do měsíce navštěvoval a vyučoval základům služby a pracoval na utváření naší vize o budoucím skupinkovém sboru. Přibližně rok poté jsme již začali pořádat první veřejná shromáždění v pronajatém salónku Národního domu a později ve sborovně jedné základní školy. Také jsme se zapojovali do různých evangelizačních projektů, jako například Nový život 2000 nebo pořádání kurzů Alfa, které jsme od té doby několikrát zopakovali. A Pán začal do své církve přidávat nové lidi. Někteří přicházeli již jako věřící, kteří hledali duchovní domov po letech strávených „na poušti“ mimo církev, někteří uvěřili skrze naši službu a dali se pokřtít.

Chtěl bych také vyzdvihnout svědomitou prací Káji Mihatschové a dalších věrných pracovníků s dětmi, kterým se v průběhu let podařilo vychovat novou generaci služebníků, kteří v současné době tvoří jádro mládeže. Jsme skutečně vděčni Pánu, že zachoval všechny naše děti ve víře a žádné z nich se ani v kritickém věku dospívání neztratilo ve světě.

I když bylo zřejmé, že Pán nám v mnoha oblastech žehná, nebylo rozhodnutí založit samostatný sbor vůbec jednoduché. Chyběl nám totiž člověk, který by přijal Boží povolání pastora a vzal na sebe odpovědnost za budoucí život církve. Duch svatý měl také práci s výchovou dalších starších, kteří by byli schopni kázat Boží slovo a poměrně dlouho jsme mezi sebou hledali i vedoucí domácích skupinek a další ochotné spolupracovníky, bez kterých by sbor nemohl fungovat. Až přibližně před dvěma roky jsme vnímali, že se Boží čas naplňuje a společenství jako celek dozrává. Zdálo se nám, že s blížícími se patnáctými narozeninami obrazně řečeno „dostáváme občanku“, abychom se začali stavět na vlastní nohy.

V té době ke mně Pán promluvil, abych se nebál přijmout povolání pastora. Přestal jsem tedy bránit Duchu svatému a připustil jsem, že Bůh je mocen použít člověka navzdory jeho slabostem a přirozeným limitům. Klíčový okamžik rozhodnutí nastal při jednom výjezdním staršovstvu, kdy bratři plánovali zapojení kolínského sboru do projektu NLI. Tehdy jsem našel odvahu a uvěřil, že naše spolupráce na projektu zakládání sborů může být tím pravým impulzem, který nám pomůže projít procesem založení samostatného sboru. Do projektu jsme se přihlásili a dnes sklízíme plody dosavadní spolupráce.

Díky službě Steva Wyndhama a jeho spolupracovníků z organizace NLI jsme měli možnost najít svou vlastní duchovní identitu a zformulovali jednoduchou vizi, ve které chceme: poznávat pravdu, přijímat milost a žít v lásce. Věříme totiž, že pravda zjevená v Pánu Ježíši Kristu vede jednoznačně k Boží milosti a pouze přijatá milost je tím správným motivem, který proměňuje naše srdce a vede k nepředstírané lásce k Bohu i lidem. Pokud jeden z těchto pilířů oslabíme, Boží dům se začne naklánět a je nebezpečí, že se zhroutí. Proto je naším cílem tyto hodnoty udržet v rovnováze a těšit se z duchovního zdraví a dalšího růstu.

Chtěl bych touto cestou poděkovat všem, kteří nám na naší cestě pomáhali, a těším se na další spolupráci.

Bůh vám žehnej

Robert Souček

pastor AC Trutnov

(www.actrutnov.cz)

Naposledy změněno pondělí, 07 březen 2016 08:46
Používáním tohoto webu souhlasíte s používáním souborů cookie.