Loading…
  • 0
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7

Co ano, co ne?

Napsal(a)   úterý, 19. prosinec 2017 15.05

Budujeme novozákonní církev. Mateřský sbor určuje do jisté míry úroveň našeho duchovního života. Kázání a vzájemné společenství posiluje víru. Projevují-li se na bohoslužbách dary Ducha svatého, je to vždy občerstvující a budující. Co dělat, když se často neprojevují? Budeme naříkat, kritizovat a hledat důvody, proč to tak je? Vždy je lepší projevit určitou míru zralosti a nechat se Pánem použít. „Chtěl bych, abyste všichni mluvili v jazycích, ale ještě více, abyste prorokovali.“ (1K 14,5)

Proroctví je dar, za který můžeme prosit. Ten, kdo toto obdarování přijal, není ihned prorok, ale služebník, který se tímto darem učí sloužit. Je radost být na bohoslužbě, kde Duch svatý hovoří. Proroctví i dary Ducha mají přinášet budování a růst.

Není na škodu se podívat na určité bezpečnostní pojistky neboli mantinely prorocké služby. „Kdo však prorokuje, mluví lidem k budování, povzbuzení a útěše.“ (1K 14,3) Tímto veršem nám apoštol Pavel zdůrazňuje základní cíle proroctví. Prorocká služba je radostná služba. Povzbuzení lidi motivuje, a tak přináší radost sloužícím i těm, kterým je služba určena.

Jaké postoje potřebujeme držet, aby prorokování bylo efektivní? Nic nepokazíme láskou, pokorou a ochotou sloužit.

Láska. Církev je spravována služebníky, kteří jednají v lásce. Apoštol Pavel řekl: „Držte se lásky a usilujte o duchovní dary, nejvíce o dar prorocké řeči.“ (1K 14,1) Dříve než začneme usilovat o duchovní dary, máme se držet lásky. Jak na tom s láskou jsme? Pán Ježíš řekl: „Nové přikázání vám dávám, abyste se navzájem milovali; jako já jsem miloval vás, i vy se milujte navzájem. Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým.“ (J 13,34–35) „Boží láska agapé je vylita do našich srdcí skrze Ducha svatého, který nám byl dán.“ (Ř 5,5) Bůh nám dává svého Ducha, aby rozlil Boží lásku v našich srdcích a my abychom tak mohli naplnit Boží přikázání milovat. A jak s tím souvisí proroctví? No přece tak, že Bůh je dal do církve k vyučování, budování, povzbuzování, útěše, posilování a někdy i napomínání druhých. Proroctví je praktický nástroj Boží lásky. Milující prorok se druhým stává vzorem, příkladem hodným následování. „Kdo stojí v čele, ať je horlivý.“ (Ř 12,8) Máš dar proroctví? S radostí sloužíš tímto darem? Potom pamatuj, v této službě jsme odkázáni na Boží zmocnění. „Slouží-li někdo, ať slouží ze síly, kterou poskytuje Bůh, aby byl ve všem oslavován Bůh skrze Ježíše Krista.“ (1Pt 4,11)

Ochota sloužit druhým. Od těch, kdo slouží dary Ducha, se očekává, že mají v pořádku motivaci ke službě. Co tím myslím? Jejich cílem je především touha budovat církev. „Kdo prorokuje, buduje církev.“ (1K 14,4) Služebníci Nové smlouvy jsou inspirovaní příkladem Krista, který nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil. „Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé.“ (Mt 20,28) Nechceme a nestojíme o to, aby lidé upínali svou pozornost k nám a chválili nás. V církvi se můžeme setkat s prorocky obdarovanými lidmi, kteří rádi strhávají pozornost na sebe. Jejich snahou může být seberealizace, něco si dokazovat a někdy i skrytá manipulace. Prorocká služba musí sloužit k budování a růstu církve, ne k sebeprosazování. Prorokující služebník svými dary žehná druhé.

Pokora. K prorocké službě potřebujeme pokoru. Pokorný služebník má sborotvorný postoj, a samotná pokora ukazuje na duchovní zralost. Nesloužíme sobě, ale druhým. Duchovní dary jsou dány pro vzdělávání těla Kristova. Každému je dán zvláštní projev Ducha ke společnému prospěchu. (1K 12,7) Andrew Murray řekl: „Víra a pokora jsou v zásadě totéž, neboť obojí vyžaduje vzdát se svého vlastního porozumění a věřit ve věrnost jiného, to je Boha. Pokud v pokoře očekáváme nové zjevení, tak nás toto zjevení nenadme, ale pokořuje nás, neboť si uvědomujeme zodpovědnost a naše omezené schopnosti výkladu.“ Mnozí věříme ve všeobecné kněžství věřících (1Pt 2,9). Máme proto nechat prorokovat každého? Jistěže ne. Musíme dbát na to, aby služebník s dary Ducha byl znovuzrozen a měl lásku agapé v srdci (1K 14,1). Opakem pokory je pýcha. Pýcha brání věřícím lidem milovat druhé. Postoj pýchy snižuje důvěryhodnost prorokování v církvi. I pyšní lidé mohou být obdarovaní Bohem, ale potřebují dohled a vedení zkušených bratrů. Prorocky obdarovaný člověk je v pokušení pyšnit se. Vždyť on přece slyší Boha. „Známost nadýmá, ale láska vzdělává.“ (1K 8,1)

Rozsuzování. Naše poznání skrze proroctví je jen částečné, a proto je musíme nechat zkoumat i druhými. Především vedoucími sboru. „Vždyť naše poznání je jen částečné.“ (1K 13,9) Jaký je náš postoj, když někdo rozsuzuje naši službu? Uráží nás to? Cítíme újmu? Bereme si to příliš osobně? Domnívám se, že služebník Kristův by měl prosit o rozsouzení. Máme přece bázeň před Bohem a chceme být vykazatelní. Ochota dovolit druhým rozsuzovat naši – nejen prorockou – službu, svědčí o duchovní zralosti. „Kdo miluje napomenutí, miluje poznání, kdežto kdo domluvy nenávidí, je tupec.“ (Př 12,1) Způsoby rozsuzování se mohou lišit, ale většinou používáme k rozsouzení Písmo a zralé, prorocky obdarované služebníky. Ti, kdo rozsuzují, by neměli nikoho urážet ani snižovat. Máme se vzájemně budovat. „Z něho roste celé tělo, pevně spojené klouby navzájem se podpírajícími, a buduje se v lásce podle toho, jak je každé části dáno.“ (Ef 4,16) Prorokujme veřejně před svědky, je to bezpečnější. Prorokovat někomu v soukromí může být zdrojem těžkostí. Nebojme se rozsuzování. Místní autority přece chtějí rozvíjet obdarování svých oveček. Pravděpodobně budete se mnou souhlasit, že nejsme dokonalí služebníci. Někdy chybujeme. Kristus nám ale dává jednu moudrou radu, abychom se dívali na ovoce Božích služebníků. „Po jejich ovoci je poznáte. Což sklízejí z trní hrozny nebo z bodláčí fíky? Tak každý dobrý strom dává dobré ovoce, ale špatný strom dává špatné ovoce.“ (Mt 7,16–17) Služebník, který je plný Ducha svatého, hoří láskou ke Kristu a buduje Boží království, nese ovoce lásky k druhým.

Přeji vám hojnost darů Ducha svatého na bohoslužbách a moudrost při budování obdarovaných služebníků.

Lumír Folvarčný

pastor AC Karviná

Naposledy změněno úterý, 19 prosinec 2017 15:13
Používáním tohoto webu souhlasíte s používáním souborů cookie.