Loading…
  • 0
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7

Syn, nebo otrok? Dcera, nebo služka?

Napsal(a)  Jana Bielava  pátek, 19. říjen 2018 12.04

Kážeme evangelium v celé Evropě…

Tyto řádky píši ve čtyři hodiny ráno, kdy jsme spolu s několika stovkami dobrovolníků vše dobalili. Po dvanácti měsících příprav a 72 hodinách konference a evangelizace jsme dokončili náš maraton. S organizací založenou Reinhardem Bonnkem, Kristus pro všechny národy, jsme právě dokončili třídenní Konferenci ohně a Evangelizaci v maďarské Budapešti, kde jsme hostili Daniela Kolendu, Todda Whita, Bena Fitzgeralda a další evangelisty. Dvanáct měsíců příprav, tísíce naježděných a nalítaných kilometrů, nespočet setkání, telefonátů a emailů kulminovalo v naprosto jedinečném setkání, které během tří dnů navštívilo kolem 30 000 návštěvníků, z nichž 1 450 odevzdalo svůj život Ježíši, a na kterém se podílelo více než 1 000 dobrovolníků…

S vděčností sloužíme Bohu – ať je to v Budapešti, nebo předtím v bulharském Plovdivu, v Košicích či v Brně. Kdekoliv, kde jsme, jako organizace spolupracujeme s desítkami a stovkami dobrovolníků. Setkáváme se s obrovskou ochotou a nasazením místních církví, a přestože našich dobrovolníků jsou stovky, práce je hodně a dělníků málo. Dobrovolnictví nejen pro neziskové organizace a církev, ale dobrovolnictví jako takové je ožehavé téma. A není to nic nového – Ježíš popisuje, jak „obcházel všechna města a vesnice, vyučoval v jejich synagogách, kázal evangelium o Království a uzdravoval každou nemoc a každý neduh. Když se díval na zástupy, byl pohnut soucitem k nim, protože byli ztrápení a zmatení jako ovce bez pastýře. Tehdy řekl svým učedníkům: „Žeň je obrovská, ale dělníků málo. Proste Pána žně, ať vypudí dělníky na svou žeň.“ (Mt 9,35–38)

Sama jsem jedním z těch dobrovolníků. Pracuji jako manažerka v informačních technologiích, máme s manželem dva malé chlapečky, ale rozhodli jsme se, že svůj volný čas dáme Bohu. Silně věříme, že spasení nám Ježíš vydobyl na kříži, nikdy si ho nezasloužíme – je to jeho dar pro nás, který je zadarmo. Ale kázání evangelia zadarmo není, ba naopak. Naše poslední evangelizace byla i na evropská měřítka nákladná. Měli jsme vizi Budapešti zaplavené evangeliem a ve spolupráci s místními církvemi jsme po celé Budapešti rozdali a distribuovali 500 000 evangelizačních brožur, z toho 200 000 rozdali dobrovolníci a církve. Evangelium je zadarmo, je to dar, ale kázání a šíření evangelia vyžaduje úsilí, vyžaduje finance a ochotné srdce. A jako synové a dcery máme tu výsadu hlásat poselství svého Otce a spolu s ním naplňovat Boží království.

V Budapešti nám Bůh daroval své anděly – oddané služebníky, kteří spolu s námi stáli měsíce, dny a hodiny v zákopech a bojovali spolu s námi za ztracené dcery a syny... Několik desítek dobrovolníků nám intenzivně pomáhalo měsíce před akcí – investovali svůj čas, své finance a dovednosti do budování Božího království – a s radostí nám pomáhali. Tisíc dobrovolníků se k nám přidalo během akce samotné, aby vítali lidi, rozdávali brožury, připravovali jídlo a pomáhali se službou pro děti. Přidali se k nám mladí kluci, starší dámy, vzdělaní doktoři, maminky na mateřské, ženy a muži na vozíčkách, podnikatelé a mnoho dalších. Jednoduše proto, že měli touhu vidět své město proměněné Boží marnotratnou, extravagantní láskou. Ti všichni sloužili do poslední chvíle s radostným srdcem a překonávali únavu a vyčerpání. Když sloužíme Bohu, je dobré si připomínat, že jsme jeho děti a že budujeme jeho království. Jako jeho synové a dcery máme dědictví v Nebi.

Často se nám stává, že jsme tak zaneprázdněni životem, sami sebou, snahou uspět, i snahou přežít, že ztratíme perspektivu a realitu toho, že jednoho dne doběhneme svůj běh. Možná se nám stává, že žijeme jako otroci dnešního světa – jako služky a pomocníci. Tento svět nám neslibuje nebeskou odplatu, pro tento svět jsme pouze otroci a služky, bez nároku na věčnost. Ale pro Boha jsme synové a dcery. Až doběhneme svůj maraton tady na zemi, budeme stát před tváří Krále králů, budeme stát tváří v tvář Ježíši. A všechno, co jsme kdy udělali, bude dáno na váhy, vše bude zkoumáno. A buď to přinese odměnu, nebo zklamání. Nikdo z nás neví, kdy ho čeká cílová páska. Ten den, kdy doběhneme, budeme stát tváří v tvář Ježíši. Díky jeho milosti jsme spaseni. Za naše skutky, jako synové a dcery, nás čeká odměna v nebesích.

Bůh Tě stvořil jako svého syna, jako svou dceru s určitým záměrem a cílem. „Jsme přece jeho dílo! Bůh nás v Kristu Ježíši stvořil k dobrým skutkům, které předem připravil, abychom se jim věnovali.“ (Ef 2,10) A jako své dílo nás Bůh stvořil, abychom vstoupili do dobrých skutků, které připravil. Jeho milostí jsme zmocněni, abychom vstupovali ze své svobodné vůle, ne z donucení, do jeho záměrů. Bůh o tvém životě napsal knihu, má pro tebe připravené úkoly a až doběhneš svůj závod, Bůh se tě zeptá, jak jsi stavěl jeho církev, jak jsi budoval lidi okolo sebe, jak jsi naplnil dobré skutky, které pro tebe připravil. Co se našeho poslání týče, nebudeme souzeni podle toho, co jsme dělali, ale podle toho, k čemu nás povolal, jestli jsme vstoupili do skutků, které pro nás předem připravil. Bůh nás nazývá svými dcerami a syny – nejsme otroci a služky tohoto světa – jsme povoláni, abychom spolu s Bohem budovali jeho království a měli na něm dědický podíl.

Možná jste nikdy nevzali Boží povolání vážně, možná jste tomu nedávali tu důležitost, kterou si zaslouží, ale dneska slyšíte volání věčnosti a vnímáte, že vám Bůh přenastavuje priority. Možná poprvé slyšíte o tom, že jste jeho milovaný syn a převzácná dcera – a že právě s vámi chce Bůh budovat své Království. A jako děti – jako jeho milovaní – máte i dědictví v jeho království. Mojí modlitbou je, aby k vám Duch svatý promluvil, abyste slyšeli jeho volání a vstoupili do svého povolání jako synové a dcery, kteří dělají radost svému Otci, jako dědicové, kteří mají podíl na budování jeho království.

Jana Bielava

Executive Assistant to Director

Christ for all Nations Campaign Office

Naposledy změněno pátek, 19 říjen 2018 12:05
Používáním tohoto webu souhlasíte s používáním souborů cookie.